Zabil tisíce lidí, kradl umění. Syn ho dodnes považuje za hodného nacistu

Markéta Pilátová Markéta Pilátová
30. 7. 2021 17:15
Je léto a někdo si možná zajede na prodloužený víkend do Vídně nebo Říma. Může tam objevit překvapivý příběh, který nemá nic společného se Sacher dortem ani památkami. V obou městech důležité chvíle prožil jeden z předních nacistických zločinců Otto von Wächter, guvernér Krakova a později Lvova.

S jeho synem Horstem se na zámku Hagenberg, rodinném sídle von Wächterů, před necelými deseti lety seznámil americký novinář Philippe Sands, potomek obětí nacistických pogromů na Ukrajině. Společně začali pátrat po stopách Horstova otce. Výsledkem je kniha Krysí stezka, kterou v překladu Martina Pokorného letos vydal Prostor.

Otto von Wächter se po druhé světové válce dlouho skrýval v Alpách. Později se přesunul do Říma a čekal na vhodnou příležitost, kdy vyrazit na takzvanou krysí stezku. Po této tajné trase se prominentní nacisté dostávali do Latinské Ameriky, aby tam beztrestně prožili zbytek života.

Otto von Wächter hovoří na Náměstí Adolfa Hitlera v Krakově, 1. září 1940.
Otto von Wächter hovoří na Náměstí Adolfa Hitlera v Krakově, 1. září 1940. | Foto: Narodowe Archiwum Cyfrowe

Mnohým se to s pomocí tehdejšího Vatikánu povedlo, avšak von Wächter mezi ně nepatřil. Zemřel náhle, na střevní infekci v římské nemocnici Santo Spirito pět let po válce. Rodina byla donedávna přesvědčená, že ho někdo zabil, nejspíš otrávil.

Autor knihy Philippe Sands s pomocí archivů, které mu zpřístupnil nacistův syn, mapuje temnou kariéru: poválečný útěk, putování po alpských svazích, úkryty a finanční toky, které mu pomáhaly přežít. Spisovatel pomocí faktů vyvrací i teorie o násilné smrti.

Archiv nebo deníky své matky Charlotty však syn neposkytl proto, aby se o jeho otci svět dozvěděl pravdu. Tedy pravdu ano, ale pravdu o "hodném nacistovi", respektive "nacistovi s lidskou tváří", neboť podle syna se Otto vždy choval slušně, jednal podle zákonů a nedopustil se žádných těžkých zločinů.

Potomek obětí holokaustu Sands a potomek nacistického zločince se tedy setkávají nad zjevnými fakty, která jeden předkládá a druhý neustále popírá či zjemňuje. Kniha je vystavěná na této fascinující konfrontaci dvou verzí dějin, na "vyrovnávání se s minulostí", jež nelítostně dobíhá nejen druhou, ale stále další generace.

Zajímavým detailem je, že oba muže seznámil Niklas Frank. Syn jiného prominentního nacisty Hanse Franka si však nikdy nemyslel, že jeho otec byl nevinný. "S výjimkou mého otce, jsem proti trestu smrti," řekl autorovi knihy. Niklas Frank se nedovolával čtvrtého přikázání "cti otce svého i matku svou" tak, jako to neustále dělal Horst von Wächter.

Neomezený vládce v Generálním gouvernementu, tedy okupovaném Polsku, Hans Frank (v popředí) a Otto von Wächter (vzadu), 1939 až 1942.
Neomezený vládce v Generálním gouvernementu, tedy okupovaném Polsku, Hans Frank (v popředí) a Otto von Wächter (vzadu), 1939 až 1942. | Foto: Narodowe Archiwum Cyfrowe

Krysí stezka je fascinujím dokumentárním románem o vzestupu a pádu rodiny, která se za nacismu vyšvihla z průměru do vysokých pozic. Je to kniha o naplněných ambicích a následném zaslouženém konci.

Detailně a čtivě přibližuje počátky nacismu ve Vídni, osvětluje tamní předválečné antisemitské nálady po zániku Rakouska-Uherska a vysvětluje mechanismy, díky nimž se k moci dostali lidé, jež pak moc proměnila v monstra. Ty mechanismy jsou v každé ideologii podobné.

Člověka mrazí, když se dnes prochází po nádvoří vídeňské Muzejní čtvrti, kdysi císařských konírnách a posléze největším shromaždišti nacistů, kde hřímal Hitler a Otto von Wächter si u toho dojatě utíral oči. A stejně mrazivá je prohlídka domu nedaleko náměstí Stephansplatz, kde nacista dlouho žil. Tudy skutečně chodil, dával si kávu melange a dortík, docházel do nově získaného úřadu, jejž pak dokonale "očistil" od všech židovských zaměstnanců.

Pro syna je to doteď "slušný člověk", přestože nechal zabít stovky tisíc lidí. Budoval ghetta a posléze je efektivně likvidoval i s jejich obyvateli.

Masový vrah, kterého na útěku s největší pravděpodobností dostihla infekce, nebyl jen oddaný nacista, ale s manželkou, malířkou a textilní návrhářkou, také zloděj umění. Manželé von Wächterovi vyplenili sbírky polského Národního muzea v Krakově nebo židovské rodiny Mendlových, jejichž vilu zkonfiskovali.

Obal knihy Krysí stezka.
Obal knihy Krysí stezka. | Foto: Prostor

Autor knihy měl možnost prozkoumat i deníky Charlotty von Wächterové. Například po návštěvě varšavského ghetta 2. dubna 1941 si zapsala: "Hrozné sněžení a děsná zima." Následně se vydala na nákupy - chtěla si pořídit boty, ale neúspěšně. Večer šla na koncert.

Philippe Sands odvedl neuvěřitelně pečlivou novinářskou i badatelskou práci. A napsal to tak, že čtenář jako by stál na balkoně polského Paláce Potockých, když tu Otto von Wächter podepisuje dopisy na hlavičkovém papíře dodávaném vídeňskou firmou. Jindy se s ním prochází Vídní.

Nakonec to není jen lekce z dějin: prvním krokem k tomu, jak zabránit opakování podobných zvěrstev, je dobře ta zvěrstva poznat. Co nejvíc o nich vědět. Sandsova kniha poslouží dokonale a nesmírně čtivě.

Kniha

Philippe Sands: Krysí stezka - Láska, lži a zločiny nacistického uprchlíka
(Přeložil Martin Pokorný)
Nakladatelství Prostor 2021, 576 stran, 497 korun.

 

Právě se děje

Další zprávy