Jak píše agentura DPA, osmačtyřicetiletý autor ocenění převzal v místním kostele svatého Pavla. Dočkal se bouřlivých ovací vestoje. "Žadan nás inspiruje jazykově, literárně i hudebně," zdůvodnila Karin Schmidt-Friderichsová, prezidentka pořádajícího Svazu německých nakladatelů a knihkupců. "Ohromilo nás, nakolik je svým spoluobčanům oddaný. Koncertuje ve stanicích metra, pomáhá lidem z ostřelovaných čtvrtí, předčítá poezii plným sálům a rozdává humanitární pomoc," vyjmenovala.
Dle rakouské agentury APA laudatio přednesla spisovatelka Sasha Marianna Salzmannová, která se jako desetiletá přestěhovala z rodného ruského Volgogradu do Německa. Žadan reagoval, že poctu nebere jako ocenění sebe sama, ale celé Ukrajiny. Spisovatel, jemuž v češtině vyšly povídky Big Mac a sbírka poezie Dějiny kultury začátku století, pak v němčině pronesl děkovnou řeč.
Vznesl otázku, jak se Evropa postaví k nové realitě, kterou vyvolala únorová ruská agrese na Ukrajině. "Realitě, jejíž součástí jsou zničená města, masové hruby, filtrační tábory pro Ukrajince z okupovaných území, spálené školy, zničené knihy a tisíce mrtvých lidí, kteří ještě nedávno pokojně žili a plánovali budoucnost," vyjmenoval Žadan.
V projevu zmínil případy, kdy jako by svět nerozuměl některým emocionálním reakcím Ukrajinců. "Ptáte se, proč těm emocím dáváme průchod? Abychom všechnu tu bolest a vztek nemuseli držet v sobě. Můžeme ji pojmenovat, můžeme ji vyslovit, můžeme popsat vše, co se nám děje," líčí Žadan.
Podle něj jako by pro něco z toho, co se na ukrajinském území událo za posledního půl roku, neexistovala vhodná slova. A jiná nabírají více významů, třeba slovo mír, domnívá se laureát mírové ceny. "Co má svět na mysli, když volá po míru?" ptá se Žadan a popisuje, jak žije v 18. patře panelového domu v centru Charkova. Vidí tam dopadat rakety, které sem Rusové střílí z nedalekého Bělgorodu. "Samozřejmě že chci, aby na nás ty rakety přestaly padat, aby válka přestala, aby se všechno vrátilo k normálu. Proto nás Ukrajince tak děsí výzvy některých evropských intelektuálů a politiků, kteří volají po míru, když ve skutečnosti volají po tom, aby se Ukrajina vzdala," interpretuje to Žadan.
Civilisté, které Rusové zavraždili v Buči, Hostomelu či Irpini, také neměli zbraně, a přesto je Rusové pobili. "Ani obyvatelé Charkova nemají zbraně, a přesto je Rusové chaoticky, systematicky ostřelují. Co bychom tedy měli dělat podle všech těch, kdo volají po rychlém míru?" ptá se Žadan.
Podle něj nemůže být nastolen mír bez spravedlnosti. "Ti Evropané, kteří vyčítají Ukrajincům, že jsme se nevzdali, a označují to za projev našeho militarismu nebo radikalismu, překračují etickou linii," ohrazuje se spisovatel. "Ukrajinské armádě pomáháme ne proto, že bychom chtěli válku, ale protože chceme mír. Pokud by se Ukrajina vzdala, Evropané možná ušetří něco málo na složenkách za energii. Ale dovedou se sžít s vědomím, že za jejich teplo zaplatili svými životy a domovy lidé, kteří také chtěli žít v míru?" táže se spisovatel.
Ten ještě nedávno zásoboval obránce Charkova, obléhaného a ostřelovaného Rusy. Založil vlastní fond, nadále rozváží humanitární pomoc do ohrožených čtvrtí a události z tohoto východoukrajinského města denně zveřejňuje na Facebooku. Nedávno pak spisovatel vyrazil na evropské turné se svou kapelou Žadan i sobaki (Žadan a psi), hrající písně v rytmu ska, punku a rocku. Poslední srpnový den vystoupili v pražském Rock Café.
V projevu na frankfurtském veletrhu teď Žadan vzpomněl právě na jarní koncert své sestavy, když na fotbalovém hřišti hráli vojákům nedaleko Charkova. "Tou dobou už válka trvala dva měsíce, tou dobou už se v zákopech schovávali před ruským ostřelováním. Přesto se usmívali a žertovali. Jeden z nich popisoval, jak se musel léčit v nemocnici poté, co na něj Rusové shodili fosforovou bombu, která ho popálila. A stejně byl odhodlaný se co nejrychleji vrátit na frontu. V takových situacích nevíte, jak reagovat, nemáte vhodná slova," líčí Žadan.
Podobně nevěděl, jak zareagovat, když organizoval dobrovolnickou pomoc v Charkově. Jeden voják ho požádal o mrazák. Žadan tedy nabídl, že společně odjedou do elektra a ať si voják vybere, kterou ledničku s jak velkým mrazákem potřebuje. Voják ho opravil: potřebuje pojízdný chladicí kontejner, do kterého by mohl nakládat mrtvoly. "Nacházíme těla, která už se rozkládají na slunci třeba měsíc. Doteď jsme je strkali do minibusu, ale už se v něm nedá dýchat," vysvětlil Žadanovi.
Ten právě na základě podobných zkušeností došel k názoru, že stejně jako ve válce člověk ztrácí smysl pro čas a prostor, ztrácí též smysl pro jazyk. Slova přestávají stačit a jejich významy se posouvají, uvažuje. "Ta neuvěřitelná koncentrace událostí a emocí jako by všechno rozpíjela v jednu velkou krvavou řeku, která vás unáší," přirovnává. "Cítíte, že nedokážete ani dýchat, ani mluvit. A přesto musíte mluvit, musíte psát, byť je válka. Právě proto, že je válka," zdůrazňuje.
Podle něj Ukrajinu, stejně jako celý svět, v dalších letech čekají nepříjemné debaty. "Budeme muset mluvit o populismu a dvojím metru, o nedostatku odpovědnosti, o politickém konformismu, o etické stránce věci, na kterou zjevně zcela přestali brát zřetel někteří z těch, kdo v moderním světě rozhodují," míní spisovatel. "Jak bude po válce vypadat jazyk? Především se budeme muset učit nahlas vyslovovat jména mrtvých," dodává.
Mírovou cenu německých knihkupců již přes 70 let uděluje tamní svaz nakladatelů a knihkupců, k dosavadním laureátům patří Izraelec David Grossman, Kanaďanka Margaret Atwoodová, Ital Claudio Magris nebo držitelé Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk a Světlana Alexijevičová. Naposledy vloni uspěla Tsitsi Dangarembga z afrického Zimbabwe. Ocenění spojené s prémií 25 tisíc eur, v přepočtu okolo 611 tisíc korun, bylo založeno po druhé světové válce. Má mimo jiné ukázat, že Německo se poučilo z historie, dodává agentura DPA.
Serhij Žadan ještě v prosinci převezme Cenu Hannah Arendtové za politické myšlení, kterou od roku 1994 uděluje Nadace Heinricha Bölla. K jejím dosavadním držitelům patří historici Tony Judt a Timothy Snyder nebo filozofové Ágnes Hellerová a Étienne Balibar.
