Kunderová: Emigrace je blbost, návrat nebyl možný kvůli disidentům

ČTK Kultura ČTK, Kultura
25. 11. 2019 12:31
Emigrace je "nejhorší blbost, kterou může člověk v životě udělat". Návrat po revoluci v roce 1989 už ale nebyl možný z praktických důvodů i kvůli disidentům, kteří se dostali k moci. V rozhovoru pro brněnský literární měsíčník Host to říká Věra Kunderová, manželka a dlouholetá literární agentka světově proslulého spisovatele Milana Kundery.
Věra Kunderová roku 1995 přebírá medaili Za zásluhy.
Věra Kunderová roku 1995 přebírá medaili Za zásluhy. | Foto: ČTK

Oba se v 70. letech minulého století rozhodli zůstat ve Francii, kde Milan Kundera dostal pozvání vyučovat na univerzitě. Spisovatel, který letos oslavil devadesátiny, rozhovory už roky neposkytuje. Také jeho žena s podobným interview naposledy souhlasila v 90. letech.

Podle Věry Kunderové disidenti nenáviděli jejího manžela, protože se už před revolucí obávali, aby se Milan Kundera nepostavil do čela politické opozice. "Američani, kteří byli napojeni na Tigrida, vybrali jako vůdce protikomunistické opozice (pozdějšího prezidenta Václava) Havla a měli obavy, že Milan, který byl v zahraničí tehdy mnohem známější, by chtěl být sám v čele politické opozice," říká.

Kunderová v interview zmiňuje jejich setkání právě s disidentem Pavlem Tigridem. "Rok po naší emigraci si nás pozval Pavel Tigrid a u oběda řekl: 'Pane Kundero, nepleťte se do politiky.' My jsme na něj koukali vykuleně, proč to říká, protože Milan žádné politické ambice neměl. On chtěl jenom psát," líčí Kunderová.

Zničený život

Nemožnost návratu do České republiky si prý poprvé uvědomila poté, co v roce 2008 týdeník Respekt otiskl článek o údajném Kunderově udání v 50. letech. Zároveň se ale zrodila touha být doma. "Připadám si jako otrok na plantáži, který se v noci ve snech vrací do své země," podotýká Kunderová. Připomíná také verše Viktora Dyka o vlasti, kde říká: "Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš."

Článek v Respektu Kunderovou i jejího muže zdravotně zničil, jak uvádí. "A nikdo se mu dosud neomluvil!" posteskla si.

V textu tehdy historik Adam Hradilek upozornil na archivní dokument, který naznačoval, že Kundera v roce 1950 udal západního agenta Miroslava Dvořáčka. Kdo ho udal, však dodnes není jednoznačně rozřešeno.

Několik dnů po zveřejnění článku se ozval literární historik Zdeněk Pešat, podle nějž Dvořáčka udal tehdejší student pražské filozofické fakulty Miroslav Dlask a tehdy se s tím Pešatovi svěřil. "Miroslav Dlask se na mě obrátil se sdělením, že jeho přítelkyně - a budoucí žena - Iva Militká se potkala s bývalým kamarádem, o kterém věděla, že uprchl na Západ a že se zřejmě ilegálně vrátil. Dlask mi řekl, že to oznámil bezpečnosti," řekl Pešat. Jméno Milana Kundery tehdy podle něj vůbec nepadlo.

Milan Kundera se proti článku vydanému v Respektu ohradil, dokonce uvažoval o žalobě. Jedenáct světově známých spisovatelů, mezi nimi čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu, ve společném prohlášení kauzu odsoudilo jako "očerňovací kampaň".

Emigrant v nové zemi nikdy nebude doma

Podle Věry Kunderové největší chybou po sametové revoluci bylo, že disidenti chtěli vymazat celou dobu komunismu, že se nenavázalo na pražské jaro ze 60. let.

"Z pohledu disidentů to bylo asi logické, protože pokud by uznali, že komunismus nebyl skrz naskrz zlo, tak by možná nevypadali jako takoví hrdinové a bojovníci, ale tu zemi to poškodilo," uvádí v rozhovoru. Lidé v tehdejším Československu si podle ní nechali namluvit, že komunismus trval 50 let. "Vy jste začali znovu, ale tím jste přerušili tu důležitou kontinuitu," doplňuje.

Milan Kundera poslední čtyři romány napsal ve francouzštině, české vydání čtvrtého z nich Slavnost bezvýznamnosti se podle Věry Kunderové dlouho odkládalo, protože existovala varianta, že Kundera ho přeloží sám. "Ale teď už to nejde, tak to bude aspoň kontrolovat. Pokud to dopadne dobře, tak by další měla být Nevědomost," naznačuje v interview.

Hned v 90. letech nové Kunderovy romány nevycházely v češtině kvůli obavě z toho, že politická témata pro čtenáře v Česku zastíní to, co je v nich podstatného. "Ale teď už vyrostly nové generace a ty to snad budou číst úplně jinak," dodává autorova žena.

Věra a Milan Kunderovi dlouhá léta žijí v Paříži. Kundera po listopadu 1989 několikrát navštívil Československo i Českou republiku, v roce 1995 mu prezident Havel udělil medaili Za zásluhy. Přebírala ji tehdy právě Věra Kunderová.

Na dotaz, zda si umí představit, že by s manželem neemigrovali a zůstali v Československu, Kunderová v rozhovoru pro Host přitakává. "Já ano. Milan by nejspíš nenapsal některé knihy, ale upřímně řečeno: no a? Prožili bychom prostě jiný život," uvádí.

"Emigrant, v té první generaci, je někdo, kdo visí ve vzduchu. Skutečný domov ztratil a v nové zemi nikdy doma nebude. Já jsem doma denně, když se mi podaří usnout. To ležím na kameni nebo v tůni ve Vydře, v Brně na přehradě, bruslím nebo se koupu ve Vltavě. Já jsem celé noci doma," říká v rozhovoru Věra Kunderová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Při tlačenici u kostela na jihu Nigérie zemřelo nejméně 31 lidí

Při tlačenici u kostela ve státě Rivers na jihu Nigérie dnes zemřelo nejméně 31 lidí, několik dalších je zraněných. Stovky lidí si ke kostelu časně ráno přišly pro jídlo zdarma. S odvoláním na policejní mluvčí o neštěstí informovaly zahraniční agentury.

Církevní organizace ve městě Port Harcourt organizovala charitativní akci Shop for free (Nakupuj zdarma). Lidé bez prostředků si mohli přijít vybrat jídlo a předměty denní potřeby zdarma. Akce měla začínat v 9:00 místního času (10:00 SELČ), ale lidé se na místě tísnili už v 6:30. Okolo 8:00 někdo z areálu otevřel malou branku namísto plánované velké brány, dav se snažil úzkým průchodem projít a ušlapal desítky lidí.

"Lidé tam byli dříve a někteří byli netrpěliví a začali spěchat, což vedlo k tlačenici. Policie na místě monitoruje situaci a zároveň probíhá vyšetřování," uvedla policejní mluvčí Grace Iringeová-Kokoová.

Informace o počtu obětí i jejich věku se v různých zdrojích liší. Podle stanice CNN zemřely zejména děti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Perušič se Schweinerem si na písku v Ostravě zajistili postup do bojů o medaile

Plážoví volejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner postoupili na elitním turnaji Pro Tour v Ostravě počtvrté za sebou do semifinále. Nejvýše nasazený pár zdolal ve čtvrtfinále turnajové dvojky Šarífa Januse a Ahmeda Tidžana z Kataru 2:1 na sety.

Perušič se Schweinerem ztratili s třetím párem světového žebříčku úvodní set 16:21. Ve druhém ale bronzové olympijské medailisty z Tokia porazili 21:18 a třetí sadu pak čeští reprezentanti vybojovali 15:13.

"Začátek byl dobrý, ale Katařani většinou ty první sety mívají lepší. Věděli jsme, že ten první set hrají opravdu neuvěřitelně, mají hrozně vysoká čísla úspěšnosti na útoku, ale od toho druhého setu už jdou trochu dolů, Jsem rád, že jsme tu šanci využili," řekl Perušič v rozhovoru pro Českou televizi.

Na nedávné světové jedničky Januse a Tidžana narazili Perušič se Schweinerem naposledy před dvěma měsíci v mexickém Rosaritu rovněž ve čtvrtfinále, kde prohráli 1:2 na sety. Loni v březnu je zdolali cestou za titulem v Dauhá. "Všechny naše zápasy s nimi jsou většinou jako přes kopírák. První set prohrajeme, ať už těsně nebo ne, pak se nám druhý většinou povede vyhrát, a pak už se rozhoduje v tie-breaku. To je záležitost pár bodů, dneska to bylo i trochu štěstí," dodal Perušič.

V semifinále se Češi od 18:00 střetnou se španělskou dvojicí Adrián Gavira, Pablo Herrera, kterou v pátek hladce ve dvou setech zdolali ve skupině. Snadnou práci ale sedmý pár světového žebříčku neočekává. "Asi nemůžeme čekat stejný průběh jako včera. Myslím si, že Španělé se ponaučí z taktických chyb a budou asi víc tlačit servis. Myslím, že dvakrát v řadě se jim nestane, že by podávali špatně. My se na to musíme připravit," uvedl Schweiner.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Američan chtěl vraždit na oslavě ve Virginii. Když vytáhl zbraň, zastřelila ho jiná účastnice večírku

Žena v americkém státě Virginie zastřelila muže, který začal poloautomatickou zbraní střílet po účastnících večírku. Nikdo s výjimkou střelce nebyl zraněn. Policie nemá v úmyslu ženu trestně stíhat, informovala dnes na svém zpravodajském webu stanice BBC.

Na oslavě narozenin a ukončení studií se ve středu před bytovým komplexem v Charlestonu sešlo asi 40 lidí. Mezi účastníky dorazil i sedmatřicetiletý Dennis Butler, který měl několik záznamů v trestním rejstříku. Když začal střílet, jedna účastnice večírku nezaváhala, vytasila legálně drženou pistoli a střelce zneškodnila. Butler zraněním podlehl, uvedla policie v prohlášení.

Podle policejního mluvčího Tonyho Hazeletta ženina rychlá reakce zachránila mnoho životů a předešla masovému útoku. Žena, která střílela, není členkou žádného z bezpečnostních sborů, dodala policie. Její totožnost nezveřejnila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy