Kniha historika a politologa Tomáše Vilímka vychází z dopisů, které českoslovenští občané adresovali prezidentovi a jeho kanceláři mezi roky 1968 až 1989. Autor čerpá z mnohaletého výzkumu a klade důraz nejen na širší hospodářské, politické a sociální souvislosti analyzovaných jevů. Nabízí i poutavé příběhy - některé jsou úsměvné, jiné naopak vykreslují syrovou realitu mocenské zvůle a bezpráví.
Obsah desetitisíců dochovaných dopisů současně vypovídá o přetrvávajícím vnímání autority prezidentského úřadu v povědomí československé společnosti ve 20. století napříč politickými režimy.
Kniha "Vážený soudruhu prezidente": Dopisy československých občanů prezidentům republiky v letech 1968-1989 vychází v nakladatelství Academia. Poctivě zpracovaná publikace nastiňuje řadu chronických společenských problémů - bytová politika, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí, školství či pracovněprávní vztahy -, jejichž řešení naráželo na limity direktivně řízené ekonomiky i mocenský monopol vládnoucí státostrany.
Ukázka z knihy "Vážený soudruhu prezidente":
Paleta motivů k sepsání dopisu prezidentu republiky byla velmi pestrá. Častým spouštěčem byl zážitek skutečné nebo domnělé křivdy, popřípadě předchozí negativní zkušenost s nižšími státními, stranickými či správními orgány. Svou roli sehrával také pociťovaný rozpor mezi proklamovanými sociálními a ekonomickými úspěchy a vlastní životní zkušeností. Někteří pisatelé svým způsobem volali o pomoc, jiní tematizovali otázku sociálních nerovností a kriticky se pozastavovali nad tím, že se k bezplatným nebo zvýhodněným výdobytkům socialismu dostali méně potřební či zasloužilí spoluobčané.
Pisatelé se na prezidenta obraceli v drtivé většině kvůli osobním záležitostem, informovali jej však rovněž o místních událostech a upozorňovali na rozmanité nešvary, o kterých podle jejich soudu nejspíše nevěděl, ale mohl jako jediný zjednat nápravu. V dopisech lze také narazit na touhu některých občanů dlouhodobě sdílet s hlavou státu své životní strasti a radosti, o čemž ostatně pojednává osmá kapitola, v níž jsou přiblíženy i příběhy lidí, kteří si stihli dopisovat s T. G. Masarykem i G. Husákem. V dochovaných materiálech najdeme též pozvánky na svatby, prosby o kmotrovství či žádosti o autogram.
Podstatná část dopisů se podobala spíše suplikám, které začínaly oslovením "Vážený soudruhu prezidente" a končily obecnou frází "Se soudružským pozdravem", "Práci čest" nebo "Světu mír". Oslovení "Vážený pane prezidente" bylo častější během pražského jara a v první polovině roku 1969. V následujících letech se častěji objevovalo v dopisech, jejichž autoři kritizovali politickou situaci v zemi a poukazovali na širší souvislosti ekonomických, sociálních či ekologických problémů. Převažovalo rovněž v dopisech věřících, kteří se dovolávali ústavně zakotvené svobody vyznání a projevovali své rozhořčení z jejího porušování. Setkáme se s ním nejen u zástupců disentu a mezinárodních lidskoprávních organizací, ale také u emigrantů, kteří již delší dobu žili v zahraničí a osvobodili se od charakteristických jazykových figur, jimiž se vyznačovala komunikace s úřady v komunistickém Československu.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Durosinmi se v Itálii fantasticky uvedl. Pise zachránil proti Bergamu remízu
Nigerijský fotbalový útočník Rafiu Durosinmi se po přestupu z Plzně do Pisy uvedl při svém debutu v italské lize gólem. Dva dny po dotažení transferu z Viktorie se dostal na hřiště jako střídající hráč a pomohl týmu k remíze 1:1 s Bergamem. Pisa se díky bodu před víkendovým programem odlepila v neúplné tabulce z posledního místa.
Sýrie uznala národní práva Kurdů, boje mezi armádou a Kurdy ale nekončí
Prozatímní syrský prezident Ahmad Šara v pátek vydal nařízení, které uznává kurdskou menšinu žijící v Sýrii, garantuje její národní práva a oficiálně uznává kurdštinu jako úřední jazyk. Děje se tak v době, kdy přetrvávají střety mezi armádními silami a kurdskými bojovníky, napsala agentura AFP. Syrská armáda uvedla, že se chystá podniknout další údery na pozice prokurdských milic.
ŽIVĚUkrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, oznámil ukrajinský ministr Šmyhal
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. V pátek to sdělil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny.
ŽIVĚJsme na cestě k demokracii, míní Machadová. Chtěla by být venezuelskou prezidentkou
„Jsme už v prvních etapách skutečného přechodu k demokracii,“ řekla na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová. Připustila, že by se v budoucnosti mohla stát venezuelskou prezidentkou. "Je to velmi dobrá žena a budeme spolu opět hovořit,“ řekl šéf Bílého domu v pátek novinářům.
Konečný počet obětí listopadového požáru budov v Hongkongu je 168, uvedly tamní úřady
Finální počet obětí listopadového požáru v Hongkongu vystoupal na 168, přičemž většinu tvoří ženy. Poslední předběžný počet obětí byl 161, napsala v pátek s odvoláním na úřady agentura AFP. Jednalo se o nejtragičtější požár za několik posledních desetiletí.