Kniha historika a politologa Tomáše Vilímka vychází z dopisů, které českoslovenští občané adresovali prezidentovi a jeho kanceláři mezi roky 1968 až 1989. Autor čerpá z mnohaletého výzkumu a klade důraz nejen na širší hospodářské, politické a sociální souvislosti analyzovaných jevů. Nabízí i poutavé příběhy - některé jsou úsměvné, jiné naopak vykreslují syrovou realitu mocenské zvůle a bezpráví.
Obsah desetitisíců dochovaných dopisů současně vypovídá o přetrvávajícím vnímání autority prezidentského úřadu v povědomí československé společnosti ve 20. století napříč politickými režimy.
Kniha "Vážený soudruhu prezidente": Dopisy československých občanů prezidentům republiky v letech 1968-1989 vychází v nakladatelství Academia. Poctivě zpracovaná publikace nastiňuje řadu chronických společenských problémů - bytová politika, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí, školství či pracovněprávní vztahy -, jejichž řešení naráželo na limity direktivně řízené ekonomiky i mocenský monopol vládnoucí státostrany.
Ukázka z knihy "Vážený soudruhu prezidente":
Paleta motivů k sepsání dopisu prezidentu republiky byla velmi pestrá. Častým spouštěčem byl zážitek skutečné nebo domnělé křivdy, popřípadě předchozí negativní zkušenost s nižšími státními, stranickými či správními orgány. Svou roli sehrával také pociťovaný rozpor mezi proklamovanými sociálními a ekonomickými úspěchy a vlastní životní zkušeností. Někteří pisatelé svým způsobem volali o pomoc, jiní tematizovali otázku sociálních nerovností a kriticky se pozastavovali nad tím, že se k bezplatným nebo zvýhodněným výdobytkům socialismu dostali méně potřební či zasloužilí spoluobčané.
Pisatelé se na prezidenta obraceli v drtivé většině kvůli osobním záležitostem, informovali jej však rovněž o místních událostech a upozorňovali na rozmanité nešvary, o kterých podle jejich soudu nejspíše nevěděl, ale mohl jako jediný zjednat nápravu. V dopisech lze také narazit na touhu některých občanů dlouhodobě sdílet s hlavou státu své životní strasti a radosti, o čemž ostatně pojednává osmá kapitola, v níž jsou přiblíženy i příběhy lidí, kteří si stihli dopisovat s T. G. Masarykem i G. Husákem. V dochovaných materiálech najdeme též pozvánky na svatby, prosby o kmotrovství či žádosti o autogram.
Podstatná část dopisů se podobala spíše suplikám, které začínaly oslovením "Vážený soudruhu prezidente" a končily obecnou frází "Se soudružským pozdravem", "Práci čest" nebo "Světu mír". Oslovení "Vážený pane prezidente" bylo častější během pražského jara a v první polovině roku 1969. V následujících letech se častěji objevovalo v dopisech, jejichž autoři kritizovali politickou situaci v zemi a poukazovali na širší souvislosti ekonomických, sociálních či ekologických problémů. Převažovalo rovněž v dopisech věřících, kteří se dovolávali ústavně zakotvené svobody vyznání a projevovali své rozhořčení z jejího porušování. Setkáme se s ním nejen u zástupců disentu a mezinárodních lidskoprávních organizací, ale také u emigrantů, kteří již delší dobu žili v zahraničí a osvobodili se od charakteristických jazykových figur, jimiž se vyznačovala komunikace s úřady v komunistickém Československu.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Jízdu Plíškové ukončila americká favoritka, Macháč po boji podlehl Musettimu
Karolína Plíšková prohrála ve třetím kole Australian Open s loňskou šampionkou Madison Keysovou z USA. Světové devítce podlehla dvakrát 3:6. Na úvodním grandslamu sezony v Melbourne skončil i Tomáš Macháč, který prohrál čtyřapůlhodinový zápas s pátým nasazeným italským tenistou Lorenzem Musettim 7:5, 4:6, 2:6, 7:5, 2:6.
ODS jim dala peníze a nevěděla na co, míní Klempíř a odhaluje, jak to bude s ČT a ČRo
Ministr kultury Oto Klempíř z hnutí Motoristé říká, že ještě předtím, než vláda Andreje Babiše řekne, s jakými příjmy mohou ČT a ČRo do budoucna počítat, je třeba určit, co mají média veřejné služby pro náš stát plnit. „Zastávám názor, že rozsah veřejnoprávních médií by se oproti dnešku neměl příliš modifikovat,“ zdůrazňuje.
Kolik stojí koupit Grónsko? Putin nabízí překvapivou odpověď
Dvě stě až dvě stě padesát milionů amerických dolarů. Na takovou částku vyčíslil ruský prezident Vladimir Putin hodnotu Grónska. Vládce Kremlu vycházel z čísel, za která Spojené státy v minulosti koupily Aljašku od Ruska. Putin dodal, že Moskva nemá s případným nákupem Grónska Amerikou žádný problém. Podle západních médií se tak Kreml snaží celou situaci využít k oslabení NATO.
Kushnerova vize nové Gazy plné mrakodrapů je naivní, hodnotí experti
Moderní města plná elegantních mrakodrapů, čisté pobřeží lákající turisty a nejmodernější přístav vyčnívající do Středozemního moře - tak by v očích Jareda Kushnera, amerického poradce pro Blízký východ a zetě prezidenta Donalda Trumpa, mohlo vypadat izraelskou armádou nyní zdevastované Pásmo Gazy.
Rozpusťte přechodnou prezidentskou radu, vyhrožuje Rubio Haiti
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Haiti musí do 7. února rozpustit takzvanou přechodnou prezidentskou radu a v telefonátu zároveň podpořil premiéra Alixe Didiera Filse-Aimého. Uvedl to mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott.