


Kniha historika a politologa Tomáše Vilímka vychází z dopisů, které českoslovenští občané adresovali prezidentovi a jeho kanceláři mezi roky 1968 až 1989. Autor čerpá z mnohaletého výzkumu a klade důraz nejen na širší hospodářské, politické a sociální souvislosti analyzovaných jevů. Nabízí i poutavé příběhy - některé jsou úsměvné, jiné naopak vykreslují syrovou realitu mocenské zvůle a bezpráví.

Obsah desetitisíců dochovaných dopisů současně vypovídá o přetrvávajícím vnímání autority prezidentského úřadu v povědomí československé společnosti ve 20. století napříč politickými režimy.
Kniha "Vážený soudruhu prezidente": Dopisy československých občanů prezidentům republiky v letech 1968-1989 vychází v nakladatelství Academia. Poctivě zpracovaná publikace nastiňuje řadu chronických společenských problémů - bytová politika, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí, školství či pracovněprávní vztahy -, jejichž řešení naráželo na limity direktivně řízené ekonomiky i mocenský monopol vládnoucí státostrany.
Ukázka z knihy "Vážený soudruhu prezidente":
Paleta motivů k sepsání dopisu prezidentu republiky byla velmi pestrá. Častým spouštěčem byl zážitek skutečné nebo domnělé křivdy, popřípadě předchozí negativní zkušenost s nižšími státními, stranickými či správními orgány. Svou roli sehrával také pociťovaný rozpor mezi proklamovanými sociálními a ekonomickými úspěchy a vlastní životní zkušeností. Někteří pisatelé svým způsobem volali o pomoc, jiní tematizovali otázku sociálních nerovností a kriticky se pozastavovali nad tím, že se k bezplatným nebo zvýhodněným výdobytkům socialismu dostali méně potřební či zasloužilí spoluobčané.
Pisatelé se na prezidenta obraceli v drtivé většině kvůli osobním záležitostem, informovali jej však rovněž o místních událostech a upozorňovali na rozmanité nešvary, o kterých podle jejich soudu nejspíše nevěděl, ale mohl jako jediný zjednat nápravu. V dopisech lze také narazit na touhu některých občanů dlouhodobě sdílet s hlavou státu své životní strasti a radosti, o čemž ostatně pojednává osmá kapitola, v níž jsou přiblíženy i příběhy lidí, kteří si stihli dopisovat s T. G. Masarykem i G. Husákem. V dochovaných materiálech najdeme též pozvánky na svatby, prosby o kmotrovství či žádosti o autogram.
Podstatná část dopisů se podobala spíše suplikám, které začínaly oslovením "Vážený soudruhu prezidente" a končily obecnou frází "Se soudružským pozdravem", "Práci čest" nebo "Světu mír". Oslovení "Vážený pane prezidente" bylo častější během pražského jara a v první polovině roku 1969. V následujících letech se častěji objevovalo v dopisech, jejichž autoři kritizovali politickou situaci v zemi a poukazovali na širší souvislosti ekonomických, sociálních či ekologických problémů. Převažovalo rovněž v dopisech věřících, kteří se dovolávali ústavně zakotvené svobody vyznání a projevovali své rozhořčení z jejího porušování. Setkáme se s ním nejen u zástupců disentu a mezinárodních lidskoprávních organizací, ale také u emigrantů, kteří již delší dobu žili v zahraničí a osvobodili se od charakteristických jazykových figur, jimiž se vyznačovala komunikace s úřady v komunistickém Československu.



Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po nezdařené popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee skončila v nemocnici, má zápal plic a nemůže zatím přijímat potravu. Plně si ale uvědomuje, co se jí stalo, řekli ve středu novinářům její právníci po jednání u soudu. U něj podle serveru BBC dosáhli toho, že soudkyně nařídila uchovat co nejvíce důkazů souvisejících s nepovedenou popravou.



V Saúdské Arábii po útocích na mezinárodní letiště krále Chálida v Rijádu a mezinárodní letiště v Abhá zemřeli tři lidé, informovaly ve středu večer podle agentury Reuters tamní úřady. Rijád z útoků zatím nikoho neobvinil, avšak jemenští povstalci z řad Húsíů se ve středu už přihlásili k útokům na saúdskoarabskou metropoli.



Kyjev v noci zasáhl další masivní ruský raketový a dronový útok. Obyvatelé slyšeli nejméně deset explozí, úřady hlásí zasažené sklady a požáry v několika čtvrtích. Moskva úder zahájila v den 74. narozenin Vladimira Putina, který v únoru 2022 nařídil invazi na Ukrajinu.



Rusko zahájilo sabotážní operace proti dánským firmám, které se podílejí na zbrojních dodávkách na Ukrajinu. Ve středu to na bezpečnostní konferenci v Kodani prohlásila vedoucí analytička Dánské bezpečnostní a zpravodajské služby (PET) Josefine Christensenová. Ruské velvyslanectví v Kodani obvinění odmítlo a obvinilo dánské úřady z nepodloženého obviňování Moskvy.



Bývalý švýcarský reprezentant Ramon Vega se příští rok hodlá ucházet o funkci předsedy Mezinárodní fotbalové federace FIFA a vyzvat ve volbách současného šéfa Gianniho Infantina. Pětapadesátiletý někdejší obránce Tottenhamu je prvním kandidátem, který veřejně oznámil zájem utkat se o vedení světové organizace.