Publikaci nazvanou The Last Ghetto (Poslední ghetto) s podtitulem Každodenní historie Terezína napsala autorka, která působí na britské Warwické univerzitě, s využitím dokumentů z 99 archivů rozesetých po třech kontinentech.
Název odkazuje k faktu, že Terezín byl osvobozen v noci z 8. na 9. května 1945 jako poslední židovské ghetto v Evropě. Kniha se věnuje jeho kulturní, sociální, genderové a organizační historii. Dle autorky nabízí také pohled do myslí lidí určených k transportu do nacistických vyhlazovacích táborů.
"Přestože i do Terezína prosakovaly zprávy o Osvětimi, vězni se prostřednictvím psychologických triků dokázali utvrdit v tom, že transport neznamená automaticky smrt. Jedna dívka odjížděla v natáčkách, protože byla přesvědčena, že se tam setká se svým přítelem, který odjel o něco dříve," ilustruje Hájková.
Terezínským ghettem dle dostupných údajů prošlo okolo 155 tisíc Židů z českých zemí a dalších států Evropy, z nichž zhruba 118 tisíc zahynulo.
Uspořádání ghetta bylo podle Hájkové ukázkou, jak lidská společnost funguje v extrémních podmínkách. "Například staří lidé dostávali daleko méně jídla. Devět z deseti z nich zemřelo ještě před deportací na východ," vypočítává.
Obyvatelé si během tří a půl roku existence tábora vytvořili vlastní kulturu a zvyky, sbližovali se a zakládali rodiny.
Thrilled that my history of Theresienstadt ghetto is out with @OUPHistory @OUPAcademic
— Dr Anna Hájková (@ankahajkova) November 25, 2020
Available in any good bookshop near you @IndieBookshopUK or directly from the OUP website:https://t.co/uUHpLucq3N pic.twitter.com/0tmbq8ZNpW
Podle Hájkové ale mezi vězni v Terezíně nikdy nevznikla společná židovská identita. "Přestože nacisté všechny deportovali kvůli jejich židovskému původu, pro vězně v Terezíně bylo podstatné místo, odkud lidé přijížděli," podotýká.
Z českých historiků publikovali v Oxford University Press před čtyřmi lety Miroslav Vaněk a Pavel Mücke z Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.
V knize nazvané Velvet Revolutions: An Oral History of Czech Society (Sametové revoluce: Orální historie české společnosti) se na základě 300 rozhovorů s občany snažili popsat proměny hodnot české společnosti v éře takzvaného reálného socialismu po roce 1968 a pod vlivem demokratické a ekonomické transformace po roce 1989.
Oxford University Press ale vydalo i knihy dalších Čechů, například knižní debut ekonoma Tomáše Sedláčka pod anglickým názvem Economics of Good and Evil, publikace On the Edge of the Cold War a Czechoslovakia between Stalin and Hitler od historika Igora Lukeše, titul Workers and Nationalism od historika Jakuba Beneše či z poezie studii Between Two Fires od irského básníka a kritika Justina Quinna žijícího v Česku.
