Komiks v angličtině nazvaný What Has Happened to Me (Co se mi stalo) už byl přeložen do deseti jazyků včetně čínštiny, ujgurštiny a angličtiny, na síti zaznamenal 86 tisíc retweetů a on-line má přes 2,5 milionu zhlédnutí. Jeho autorka Tomomi Šimizuová upozorňuje na téma, které mnohé západní země vnímají jako důkaz, že Peking porušuje lidská práva.
Úsporné černobílé kresby vyprávějí o skutečné Ujgurce Mihrigul Tursunové, mladé matce, která byla kvůli své etnické příslušnosti v Číně uvězněna a bita. Dnes žije ve Spojených státech.
"Ujgurské téma už mezi lidmi, kteří se zajímají o politiku, rezonuje dost. Ale širší veřejnost o něm pořád ví málo. Je to závratný rozdíl," říká padesátiletá autorka komiksu Šimizuová. "Komiks jsem nakreslila tímhle stylem, protože věřím, že manga o takových věcech dovede vyprávět srozumitelně a jednoduše," dodává.
Šimizuová, která už o Ujgurech letos v dubnu nakreslila jiný komiks nazvaný No One Says the Name of The Country (Název té země nikdo nevysloví), se politice nevyhýbá. Na svém twitterovém účtě často vyjadřuje podporu tématům, která obecně zajímají japonskou pravici.
Organizace Spojených národů a různé lidskoprávní skupiny odhadují, že Čína v severozápadní autonomní oblasti Sin-ťiang vězní v tvrdých podmínkách jeden až dva miliony lidí, z nichž většina jsou muslimští Ujgurové.
Peking se brání, že tímto způsobem bojuje proti terorismu. Zemi prý ohrožují islamističtí bojovníci a separatisté.
Stejně tak Peking odmítá nařčení, že by věznil značné počty lidí nebo se o ně dostatečně nestaral. Oficiální stanoviska čínských úřadů se omezují na to, že jde o snahu vzdělat občany Sin-ťiangu, poskytnout jim kvalifikovanou průpravu, nabídnout jim lepší pracovní podmínky a zároveň ukončit extremismus a vlny násilí, které region zažíval.
Čínské ministerstvo zahraničí se na dotazy ohledně komiksu What Has Happened to Me nevyjádřilo. Jeho protagonistku Mihrigul Tursunovou čínská vláda už dříve obvinila, že lže a zkresluje, co v Sin-ťiangu zažila. Stejně tak čínské úřady odmítají, že by s Ujgurkou zacházely nevybíravě.
Autorka komiksu Tomomi Šimizuová se vůči Číně občas vyjádří kriticky. Říká ale, že se nesnaží využít situace Ujgurů k tomu, aby poškodila pověst Číny.
V minulosti například na Twitter napsala, že Čína se snaží pomoci japonskému ostrovu Okinawa, aby dosáhl nezávislosti.
たくさんの海外の方からのコンタクト、ありがとうございます。(*´人｀)
— 清水ともみ (@swim_shu) November 26, 2019
Thank you for the contacts from many overseas people. I'm sorry, but I don't seem to be able to respond immediately. This is the English version. ↓
Please feel free to introduce manga.https://t.co/dmOTceNlTv
V roce 2015 zpochybnila kritiku názoru, že Čína a Jižní Korea v tomto ohledu vůči Japonsku jednají z upřímných pohnutek. Tématem debaty byla svědectví žen, převážně Korejek, které byly za druhé světové války nuceny pracovat v japonských nevěstincích. Šimizuová tehdy napsala, že jsou to lhářky.
Teď autorka říká, že je jí líto všech žen, které byly proti své vůli odvedeny do nevěstinců. Některá svědectví těchto žen však nadále považuje za nevěrohodná.
Svůj komiks o Ujgurech nakreslila na základě videa s výpovědí Mihrigul Tursunové. Tu v komiksu Číňané zatknou, přestože nespáchala žádný zločin. Ve vězení ji oddělí od jejích trojčat, narozených teprve před 45 dny v Egyptě, načež ženu připoutají k židli a mučí ji elektrickým proudem.
Když je podmínečně propuštěna na svobodu, dozvídá se, že její děti v zajetí onemocněly a jedno zemřelo.
Později se protagonistka znovu ocitá ve vězení, tentokrát v místnosti tak nacpané lidmi, že se jednotlivci musí střídat, kdo si lehne na zem.
Po třetím zatčení se hrdinka ptá, proč musí zažívat tolik utrpení. "To proto, že jste Ujgurka," odpoví policista. Tursunová byla v letech 2015 až 2017 zatčena a mučena třikrát.
"Ti lidé tohle zažívají každý den a právě teď potřebují naši pomoc," shrnuje autorka, která svůj komiks na Twitter nahrála 31. srpna. Brzy začala dostávat stovky zpráv a do několika hodin už měl příspěvek 8000 retweetů.
"Je nepopiratelné, že komiks Tomomi Šimizuové nepominutelným způsobem upozornil svět na situaci Ujgurů," míní Ilham Mahmut, předseda japonské Ujgurské asociace.
Později autorce nabídl Tchajwanec žijící v Japonsku Lee Da-Ren, že její komiks přeloží do čínštiny. "Díky tomu, že je to manga, se ten příběh snadno čte a přitom je tak pronikavý," vysvětlil.
Podle japonské tiskové agentury Kjódó se komiks objevil také na hongkongských ulicích, kde lidé v uplynulých měsících protestovali proti čínské nadvládě.
