


Nová kniha zkušené novinářky Veroniky Bednářové přináší otevřený, osobní a místy velmi zábavný rozhovor s jedním z nejvýraznějších českých režisérů posledních dekád Janem Hřebejkem. Publikace U mě pořád dobrý (Vyšehrad) mapuje Hřebejkovu životní i tvůrčí cestu od dospívání přes první filmové úspěchy až po mezinárodně oceňované snímky a zákulisí české filmové scény.

Jak vznikaly dnes již kultovní filmy jako Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo nebo na Oscara nominovaný snímek Musíme si pomáhat? Jak probíhá spolupráce s dlouholetým scenáristickým partnerem Petrem Jarchovským? A co stojí za Hřebejkovou schopností spojovat humor, melancholii i společenské komentáře do filmů, které oslovují diváky různých věkových kategorií? Na všechna tato témata dojde řeč v knize parafrázující název jednoho z Hřebejkových filmů.

Více než bilanční rozhovor s úspěšným režisérem vedla novinářka Veronika Bednářová a snažila se v něm sledovat Hřebejkův profesní vývoj od prvních porevolučních filmů až po současnou tvorbu. V textu také analyzuje jeho práci s herci a zachycuje proměny české společnosti, které se do jeho filmografie výrazně otiskly. Nechybí ani osobní vzpomínky, pohledy do zákulisí natáčení a řada dosud nepublikovaných historek z prostředí českého filmu.
„Filmová režie je řemeslo, které se může, když ho děláte poctivě a s vášní, stát uměním,“ říká Jan Hřebejk, jehož filmy získaly řadu Českých lvů a mezinárodních ocenění včetně nominace na Oscara za film Musíme si pomáhat.
Publikace připomíná i zásadní momenty Hřebejkovy kariéry: od triumfu Šakalích let na prvních Českých lvech přes mimořádný úspěch Pelíšků až po pozdější filmy zaměřené na morální a společenská témata, například Kawasakiho růže, Nevinnost nebo Učitelka. Vedle profesního života otevírá režisér také témata dětství, studia na FAMU, vztahu k divadlu, české kinematografie i spolupráce s hereckými osobnostmi několika generací.



Čtvrteční druhý zápas českých fotbalistů na šampionátu v Americe proti Jihoafrické republice bude rozhodovat americká sudí Tori Pensová.



Ruský oligarcha Roman Abramovič se nemůže zbavit svého, řekněme, prokletí. Zůstal věrný Kremlu, dostal se k ještě většímu bohatství – beztrestně si ponechal tři miliardy dolarů v hotovosti od tehdy nejbohatšího Rusa Michaila Chodorkovského za fúzi, k níž nedošlo. A od té doby musí Vladimiru Putinovi sloužit.



Americký prezident Donald Trump řekl listu The New York Times, že dohoda, které dosáhl s Íránem, nakonec zajistí, že plavba Hormuzským průlivem bude trvale bezplatná. Uvedl také, že obnoví vojenské útoky na Írán, pokud Teherán nepřistoupí na konečnou dohodu o svém jaderném programu, anebo ze Spojených států učiní „strážce Blízkého východu“ výměnou za pětinu příjmů regionu.



Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy Kč, tedy zhruba o 400 milionů proti letošku méně.



Pět záchranářů přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruských útocích na Charkov, oznámil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Hlavním terčem ruského útoku bylo podle ministra hlavní město Kyjev, kde si útok podle místních úřadů vyžádal čtyři mrtvé a více než dvě desítky raněných.