Turecká prokuratura vyšetřuje spisovatele Pamuka kvůli domnělé urážce Atatürka

ČTK Kultura ČTK, Kultura
9. 11. 2021 10:20
Kvůli podezření, že ve své poslední knize hanobí tureckou vlajku a uráží zakladatele moderního tureckého státu Mustafu Kemala Atatürka, turecká prokuratura vyšetřuje nositele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka. V pondělí večer o tom informovala tamní média. Za údajnou urážku Atatürkovy památky autorovi hrozí až tři roky vězení.
Orhan Pamuk byl před osmi lety hostem Festivalu spisovatelů Praha.
Orhan Pamuk byl před osmi lety hostem Festivalu spisovatelů Praha. | Foto: Festival spisovatelů Praha/Petr Machan

Pamuk, který je světově nejprodávanějším žijícím tureckým spisovatelem, obvinění odmítá. "V té knize jsem nenapsal nic, co by mohlo znamenat, že mám na mysli Atatürka. Obvinění odmítám," řekl devětašedesátiletý spisovatel před vyšetřujícím soudcem v Istanbulu.

Obvinění vůči jedinému tureckému nositelovi Nobelovy ceny za literaturu se týká jeho poslední prózy, do češtiny zatím nepřeložené historické fikce Veba Geceleri (Morové noci). Odehrává se roku 1901 na smyšleném ostrově, jejž zasáhla morová epidemie.

Izmirský advokát Tarcan Ülük, který stížnost na Pamuka podal, tvrdí, že hlavní postava příběhu, armádní důstojník Kolagasi Kamil, je de facto Atatürk, protože se rovněž stane prezidentem.

Pamukova novinka vyšla letos v březnu. Mnozí v ní spatřili analogii k současné pandemii koronaviru. "Přemýšlel jsem o tomto románu 40 let a poslední čtyři roky jsem ho psal," řekl Pamuk deníku Hürriyet letos na jaře s tím, že srovnávání s pandemií ho překvapilo. Uvedl také, že už připravuje další knihu. "O umělci, který mi bude v něčem podobný," dodal.

Turecká prokuratura vyšetřovala Pamuka už v roce 2005, tehdy kvůli jeho výrokům o masakrech Arménů na sklonku Osmanské říše a Kurdů v následujících desetiletích v Turecku. Trestní řízení však bylo nakonec zastaveno.

V Pamukových románech se často prolínají různé historické roviny či sen a realita. Bývají označovány i jako alegorické, mnohdy jsou plné odboček, parafrází nebo odkazů na různé kulturní tradice.

Přeloženy byly do několika desítek jazyků, česky vyšly například prózy Bílá pevnost, Sníh, Jmenuji se Červená, Istanbul či naposledy vloni Cosi divného v mé hlavě.

V něm je podle kritika a spisovatele Aleše Palána všechno v pohybu. "Politici, vztah k náboženství, dokonce i k základnímu axiomu, jakým je Turecká republika. Pamuk tomu víření dává přehledný odstup a zároveň niterný ponor. Nic jiného než velké, rozmáchlé dílo, v českém překladu čítající 488 stran, se od něj ani čekat nedalo," napsal v recenzi pro Aktuálně.cz.

Pamuk byl před osmi lety hostem Festivalu spisovatelů Praha, před několika dny se virtuálně zúčastnil debatního fóra Meltingpot, které pořádá festival Colours of Ostrava.

 

Právě se děje

Další zprávy