Trochu jako Nabarvené ptáče, ale jinak. Česky vyšel román o vlčích dětech

Jan Němec Jan Němec
15. 9. 2020 16:45
"Jako černobílý film, jako hra světla a stínů se ze tmy vynořují útržky minulosti," začíná román Jmenuji se Maryte, který právě vydalo nakladatelství Odeon. S trochou nadsázky některé knihy předkládají záměry autorů tak jednoznačně, že recenzent má o práci míň.
Na ilustračním snímku z roku 1945 je školní dítě v americkém sektoru Berlína s denním přídělem jednoho hrnku polévky.
Na ilustračním snímku z roku 1945 je školní dítě v americkém sektoru Berlína s denním přídělem jednoho hrnku polévky. | Foto: ČTK

Próza čtyřiapadesátiletého Litevce Alvydase Šlepikase, která se vrací k zajímavým a jímavým událostem ze sklonku druhé světové války, skutečně připomíná černobílý film složený z útržkovitých scén.

Šlepikas je mužem více profesí: byl členem hereckého souboru Litevského národního divadla, publikuje poezii, režíruje televizní seriály. Jako spisovatel se prosadil právě románem Jmenuji se Maryte, a to nikoli jen v Litvě. Šlepikas, podobně jako Kateřina Tučková v románu Vyhnání Gerty Schnirch, otevírá traumatickou kapitolu z konce války. V případě Litevců, Rusů a Němců jsou to takzvané vlčí děti, wolfskinder.

Bez krátkého historického exkurzu se to neobejde. Tyto vlčí děti nemají nic společného s indickými dvojčaty Amalou a Kamalou, které se v literatuře objevují jako příklad, že lidské mládě může socializovat i vlčí smečka. Jde o německé děti, které na konci druhé světové války zůstaly na území východního Pruska, když z něj většina německého obyvatelstva utekla před blížící se Rudou armádou.

Šlo o první území, na něž Sověti při svém tažení na Západ vstoupili. Jak to vypadalo, si lze udělat představu například z dlouhé básně Alexandra Solženicyna Pruské noci. Solženicyn, který žil v letech 1918 až 2008 a toho času byl kapitánem sovětské armády, z první ruky viděl drancování, znásilňování a zabíjení.

Alvydas Šlepikas, narozený 21 let po konci války, svůj román zasadil do první poválečné zimy 1946. Skoro všichni Němci jsou pryč nebo mrtví. Na přítomnost Rusů upomínají hlavně stribajové - polovojenské jednotky, které bojují s protikomunistickými partyzány.

Kromě nich se však v lesích ukrývají také stovky německých sirotků. Bez jakékoli pomoci úřadů se snaží přežít zimu. Obvykle mají za cíl překonat hraniční řeku Němen a dostat se do Litvy. Tam buď zůstanou natrvalo, nebo odtamtud alespoň přinesou jídlo, které dostanou výměnou za pomoc na trhu či v hospodářství.

Autor knihy Alvydas Šlepikas.
Autor knihy Alvydas Šlepikas. | Foto: Monika Požerskytė

Ano, je to skvělé téma. Čtenáře vtáhne. Ale rychle se ukazuje, že stranou knihy zůstávají nejen komplexní dějiny, ale také mnoho dalšího.

Příběh se soustřeďuje téměř výhradně na několik dětí. Autor vypráví v krátkých kapitolách složených z úsečných vět a mezi osudy dětí přeskakuje - zdá se - nahodile.

Šlepikas se někde vyjádřil, že mu šlo o to, aby hovořily samy události. Chtěl se vyhnout sentimentalitě, ke které téma svádí. Je pravda, že té se místy neubrání například sedm let starý německý film Vlčí děti. Spisovatelova snaha nepropadnout sentimentalitě si však vybrala daň na tom, že dětské postavy nemají žádný vnitřek a jsou vzájemně zaměnitelné.

Román přeložený Věrou Kociánovou nakladatelství Odeon přirovnává k Nabarvenému ptáčeti Jerzyho Kosińského z roku 1965. Vyvolat ducha slavnější knihy představuje osvědčený marketingový postup. A pár společných věcí tady skutečně je: válkou zničený kraj, dítě, respektive děti ponechané vlastnímu osudu, sousedé, od kterých se lze dočkat čehokoli.

Šlepikas však nepíše zdaleka tak intenzivně jako Kosiński. Dnes víme, že románové Nabarvené ptáče je spíše soukromou vizí brutality než zprávou o válečném Polsku či důvěryhodnou autobiografií, to ale nic nemění na tom, že Kosiński v první osobě vyprávěl s hypnotickou kvalitou. Šlepikas volí třetí osobu a postavy zbavuje emocí, útržkovitý styl místy připomíná spíš námět filmového scénáře.

Obal románu Jmenuji se Maryte.
Obal románu Jmenuji se Maryte. | Foto: Odeon

U Šlepikase je v podstatě jedinou vrstvou skutečnosti děj, často v jakési telegrafické podobě. Toto je například milostná scéna od začátku do konce: "Atanas a Stázi se milují, jsou mladí, jsou krásní ve své vášni." V takové zkratce se těžko schová klišé a dialog, který šustí papírem až hrůza: "Zmlkni, copak nemáš srdce? Nedovolím, aby to nevinné dítě trpělo."

Román Jmenuji se Maryte zaujme spíš tím, o čem je, než jak je napsaný. Německé děti, které se na konci války potloukají po lesích na březích Němenu, okamžitě vzbuzují čtenářovu představivost. Nakonec se o nich však dozvíme méně, než bychom chtěli.

Alvydas Šlepikas: Jmenuji se Maryte

(Přeložila Věra Kociánová)
Nakladatelství Odeon 2020, 208 stran, 233 korun

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 30 minutami

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS, muži v semifinále neuspěli

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Finále závodu kajakářů bude překvapivě bez českého zastoupení. V semifinále v Bratislavě vypadli olympijský šampion Jiří Prskavec, vítěz Světového poháru a úřadující mistr Evropy Vít Přindiš i stříbrný olympijský medailista z Londýna 2012 Vavřinec Hradilek.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

Obhájce světového titulu Prskavec nastupoval po devatenáctém místě v kvalifikaci jako první z českých závodníků a po nepříliš vydařené jízdě se zařadil na šestou příčku se značnou ztrátou na nejlepší. Od finálové desítky ho nakonec dělilo jen pět setin. Oba jeho reprezentační kolegové dostali padesátisekundovou penalizaci. Přindiš se nevešel celou hlavou do jednadvacáté branky, Hradilek stejně chyboval o branku dříve.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy