Třiapadesátiletého profesora historie z Yaleovy univerzity Snydera porotci ocenili v kategorii žurnalistika za "pečlivě vyzdrojované, historicky poučené eseje a knihy, které s erudicí a do hloubky vysvětlují současnou politiku". Spolu s cenou autor obdrží 30 tisíc dolarů, v přepočtu zhruba 678 tisíc korun, píše agentura AP.
Autor knih Krvavé země, Tyranie nebo Cesta k nesvobodě Timothy Snyder se věnuje dějinám střední a východní Evropy se zaměřením na holokaust, v minulosti už získal Cenu Vize 97, Lipskou knižní cenu pro evropské porozumění nebo Cenu Hanny Arendtové. "Před časem udělal zřejmě nejprozíravější rozhodnutí kariéry: začal se vyjadřovat k současnosti. Přesvědčen, že politologové či ekonomové nedovedou uspokojivě popsat rychle se měnící svět a že v krizi liberální demokracie má každý přispět k její obraně, rozepsal se nejprve o klimatických změnách, později o geopolitických otázkách. Na příkladech z dějin střední a východní Evropy, své odborné specializace, ukazoval, jak by se historie mohla opakovat," popsalo Aktuálně.cz.
Přestože má čtenáře po celém světě včetně Česka, kde jeho knihy společně vydávají nakladatelství Prostor a Paseka, Snyder se v první řadě obrací k Američanům. V tamních médiích poslední roky tvrdě kritizoval republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Poté co vloni v únoru Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, však historik začal Američanům především vysvětlovat složité dějiny a vzájemné vazby pro ně vzdálených zemí. O situaci na Ukrajině psal do deníku New York Times, kde zveřejnil například článek nazvaný Řekněme to jasně: Rusko je fašistické, nebo do časopisu Foreign Affairs. Snyderovu esej pro něj nedávno přeložil Český rozhlas.
Historik také osobně navštívil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a nejnovější dění na Ukrajině pravidelně glosuje na blogerské platformě Substack, kde má tisíce platících odběratelů.
Především ale Snyder na Yaelově univerzitě v zimním semestru zahájil seminář nazvaný Jak vznikala moderní Ukrajina (The Making of Modern Ukraine) a všechny své přednášky hned nahrával na YouTube. Ta první z loňského září s podtitulem Ukrajinské otázky, které vyvolává ruská invaze, má dnes už přes milion zhlédnutí. "Na začátku invaze jsme očekávali, že Ukrajina během tří dnů padne. Možná že víc než o Ukrajině to vypovídá o tom, nakolik mylné jsme o ní měli představy," vysvětluje Snyder, proč se rozhodl "podobně mylné představy vyvracet".
Historik chtěl ukázat, v jakých souvislostech se rodila totožnost dnešního ukrajinského národa a parametry jeho státu, stejně jako detailně rozebral vazby mezi Ukrajinou a Ruskem. "Neříkám, že smyslem tohoto semináře je, aby ruská válka proti Ukrajině začala dávat smysl. Ale je to příležitost vrátit se k jistým historickým milníkům. Pak nám některé zdánlivé záhady, například jak je tahle válka vůbec možná, nebudou připadat tak záhadné," dodává historik.
Podle listopadových údajů Yaleovy univerzity jeho videa sledovali lidé z více než 70 zemí, nejvíc z USA a Ukrajiny.
"Snyderův seminář o ukrajinské minulosti a současnosti studentům poskytuje bohatě vrstevnatý historický kontext pro to, aby porozuměli aktuálnímu dění," říká Tamar Gendlerová, americká filozofka a děkanka fakulty společenských a humanitních věd Yaleovy univerzity. "A nejde jen o stovky studentů na Yale, kteří na seminář docházejí fyzicky, ale stovky tisíc lidí, kteří profesora poslouchají online," zdůrazňuje.
Také s přihlédnutím k tomuto semináři se Snyder nyní po boku literární kritičky Parul Sehgalové z magazínu The New Yorker nebo novinářky Caitlin Dickersonové z časopisu The Atlantic stal jedním z laureátů druhého ročníku cen Silvers-Dudley Prizes. Ty se jmenují po dnes již nežijícím Robertu B. Silversovi, dlouholetém šéfredaktorovi časopisu o kultuře, ekonomice a politice The New York Review of Books, a jeho ženě Grace Dudleyové.
Silversova nadace ocenění udílí v kategoriích literární kritika, texty o umění a žurnalistika. K laureátům loňského prvního ročníku patří mimo jiné mexická novinářka Alma Guillermoprietová známá z pražského Festivalu spisovatelů. Silvers šéfoval The New York Review of Books od založení v roce 1963 s kolegyní Barbarou Epsteinovou, po jejím úmrtí v roce 2006 pokračoval sám. Zemřel roku 2017 ve věku 87 let.
