reklama
 
 

Do Prahy přijede americký historik Snyder. Čechům ukáže slabá místa demokracií

25. 10. 2018 7:00
Do debaty o budoucnosti Česka, které si připomíná 100. výročí založení státu, vstoupí americký historik Timothy Snyder. Příští měsíc bude v Praze hovořit na ministerstvu zahraničí i Univerzitě Karlově.

Timothy Snyder není běžný profesor historie. Sotva přijde na pódium, zaskočí obecenstvo tím, že mu zatleská za početnou účast. Pak upoutá pozornost rétorickou figurou. "Evropané si vyprávějí takovou pohádku. Že jejich historie je dávná, jejich národy staré, že ve 20. století se naučili spolupracovat a založili Evropskou unii, čímž se navždy vyhnuli válce. Ani jedno není pravda," řekne například. Seriózní přednášku následně prokládá žerty, publikum vtahuje do dění, odkazuje na aktuální situace a pro své relativně složité úvahy nachází zastřešující pojmy. Dostatečněkrát je zopakuje, aby jeho myšlenkám rozuměl každý.

Platit to bude také o Snyderově nadcházející návštěvě Česka, symbolicky naplánované v roce, kdy si země připomíná 100. výročí založení státu. Snyder v Praze vystoupí 21. a 22. listopadu coby host konference Kam kráčíš, Česko?, pořádané organizací Aspen Institute Central Europe.

Devětačtyřicetiletý profesor historie z Yaleovy univerzity před časem udělal zřejmě nejprozíravější rozhodnutí kariéry: začal se vyjadřovat k současnosti. Přesvědčen, že politologové či ekonomové nedovedou uspokojivě popsat rychle se měnící svět a že v krizi liberální demokracie má každý přispět k její obraně, rozepsal se nejprve o klimatických změnách, později geopolitických otázkách. Na příkladech z dějin střední a východní Evropy, své odborné specializace, ukazoval, jak by se historie mohla opakovat. Ne prvoplánově, "přes kopírák". Snyder konkrétně líčil třeba důvody, proč v Evropě 30. let minulého století zkolabovaly vyvinuté západní demokracie se vzdělanou populací a proměnily se v totalitní režimy - a ptal se, zda pro to nyní opět nenastávají podmínky. "Dnes vnímáme události útržkovitě, jdeme od jedné k druhé, ale ne vždy je dovedeme nahlédnout jako celek," popisuje podstatu své práce muž, jenž je akademickou autoritou přes evropské dějiny, stejně jako jejich popularizátorem.

Dovede vzbudit zájem u laiků, třeba tím, jak se do nich vcítí. "Kvůli tomu, že neznáme historii, vidíme vše, co se děje, jako nové. A vše, co vidíme jako nové, nás zaskočí a nevíme si s tím rady. Jsme ztraceni. Neznáme kontext. Nevíme, co máme dělat," říká Snyder také v rozhovoru, jejž před návštěvou Česka poskytl dnešnímu vydání Hospodářských novin.

S podobnými úvahami dnes historik skoro stejně často jako na vysokých školách vystupuje v americké televizi, kde patří k nejtvrdším kritikům současného prezidenta Donalda Trumpa. Snyderův diář se plní takřka tempem operních hvězd a jeho přednášky jsou vyhledávané mimo jiné proto, že profesor na nich tříbí myšlenky předtím, než je zařadí do svých bestsellerových knih. Ta letošní, nazvaná Cesta do nesvobody, vyjde v českém překladu napřesrok. Stěžejní úvahy z ní autor přednese už v Praze. Na českém ministerstvu zahraničí a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy promluví o dvou tématech: národních státech a vzestupu populismu.

Návštěvníci konference tak v "kostce" dostanou dvě hlavní teze, jež Snyder rozvedl v posledních knihách a teď je průběžně aktualizuje. První reaguje na populisty, kteří vyzývají k opuštění Evropské unie a návratu k jakési zlaté éře samostatného národního státu. Snyder zjednodušeně řečeno odpovídá tím, že národní státy jsou vynálezem moderní doby, zastřeným mýty, a že většina zemí typu Česka nemá, k čemu se vracet, neboť také v dobách své samostatnosti byly součástí širších celků a žily v symbióze s Evropou.

Podle Snydera, jenž vždy argumentuje příklady z minulosti, mají dnešní evropské země na výběr: buď se integrovat do širšího celku, nebo být říší přesahující sebe sama. Jako malé národní státy izolované od okolí podle něj nepřežijí. "Vezměte si brexit. Oba póly debaty pracují s myšlenkou návratu k čemusi jménem Spojené království. Ale co přesně to je za entitu? Z historie známe jen rozpínavou britskou říši, která v jistou chvíli začala prohrávat války, a tak se rozhodla přidat k evropské integraci. Brexit není krokem zpět k pohodlné britské samostatnosti. Je to krok do neznáma," varoval Snyder minulý měsíc na konferenci ve Vídni, kde žije.

Timothy Snyder v Praze

◼ Americký historik bude jedním z řečníků konference Kam kráčíš, Česko?, kterou pořádá Aspen Institute Central Europe.

◼ 21. listopadu v 18 hodin na ministerstvu zahraničí pohovoří o osudu národních států, následující den od 16 hodin bude besedovat s českým politologem Pavlem Baršou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Také na pražské akci zabývající se budoucností Česka historik patrně vysloví přesvědčení, že země nemá jinou možnost než pokračovat v evropské integraci. "Nebudu vám radit, jakou Evropskou unii máte budovat, ale pokud se vám líbí Rakousko, Británie nebo Francie, dává pro vás smysl zároveň mít Evropu, protože bez ní ty státy existovat nemohou. Pokud dovolíte, aby začala uvadat Evropa, bude zároveň chřadnout váš stát," apeloval Snyder na Rakušany.

Druhá teze, kterou profesor v Praze rozvede v debatě s politologem Pavlem Baršou, se zabývá vzestupem autoritářství a tlakem, jemuž dnes čelí demokratické režimy. Snyder toto napětí vnímá v návaznosti na hospodářskou krizi uplynulé dekády. Konkrétně Evropané tehdy prý definitivně přestali věřit, že poté, co v někdejších zemích východního bloku padl komunismus, stačí udržet nastavený kurz a volný trh automaticky povede k silnější demokracii, pevnějším institucím a větší míře svobody, až liberální demokracie nakonec převládne na celém kontinentu.

Snyder iluzi rozbíjí. "Globalizace nevede k pokroku, většímu pochopení ani osvícení. Ani internet, alespoň ne sám o sobě. Posledních dvanáct let, kdy se internet rozšířil k většině světové populace, bylo pro demokracii a lidská práva naprostou katastrofou," míní historik, podle nějž jsou v důsledku hospodářské krize společnosti nerovnější než dřív, pověstné "bubliny" na sociálních sítích je dál rozdělují na "my a oni" a to vše zvyšuje pravděpodobnost, že se moci ujmou vládci typu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Také v letošní knize Cesta do nesvobody proto Snyder navrhuje vzít si příklad právě z Ruska, abychom rozpoznali slabá místa našich demokracií a náležitě je zpevnili. Snyder píše třeba o tom, jak autoritáři využívají slabosti médií, kdy západní novináři jsou učeni vyvažovat a poskytovat prostor oběma stranám. Toho ale země jako Rusko využívají, aby "do oběhu" dostaly svá alternativní fakta. "Ale to, že vám někdo otevřeně lže, není názor z druhé strany. Je to past," varuje Snyder, jak podle něj tedy také novináři dobrými úmysly dláždí cestu do pekel.

Když historik rekapituluje, jaká vysvětlení ruská státní média postupně nabízela pro události na ukrajinském Majdanu, zjevení zelených mužíčků na Krymu či sestřelení civilního letadla nad Ukrajinou, konstatuje, že byť tyto teorie nevytvořily soudržný celek, alespoň zasely nedůvěru v čtenáře západních médií - a s každým "znejistěným" zase o kus podkopaly důvěru v západní establishment.

Snyder v knize popisuje systematickou práci Ruska na tom, aby nejprve Evropany a v předloňských prezidentských volbách také Američany přimělo pochybovat o vlastních institucích i dějinách. Motiv historik spatřuje jednak v upevňování moci prezidenta Vladimira Putina, zadruhé ve snaze oslabit Evropskou unii, jejíž úspěch by Rusové mohli považovat za alternativu ke svému zřízení.

Ve Snyderových nedávných titulech i přednáškách Rusko slouží jako ilustrace "jedné z možností budoucího vývoje" a je na každé zemi, aby zvážila, zda se chce tímto směrem vydat, dí profesor. Historik s pasivní znalostí češtiny nepochybuje, že ruská propaganda sahá až do Česka. "Způsob, jakým Rusko ovlivňuje českou politiku, ukazuje místa, která je nutné v české ústavě a politice opravit," upozorňuje Snyder v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Od jeho pražského vystoupení lze čekat přesvědčivou obranu demokratických institucí, sžíravou kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa i úvahy o současné Evropě. Snyder dovede reagovat okamžitě, jak dokázal předloni na festivalu Colours of Ostrava, kde vystoupil v době tureckého pokusu o puč. Druhý den ráno už v průmyslové oblasti Dolních Vítkovic spatra analyzoval, co se předešlou noc událo v Ankaře a Istanbulu.

Tentokrát by ho překvapení čekat nemusela. Také profesorem bedlivě sledované volby do amerického Kongresu jsou naplánované necelé dva týdny před jeho příjezdem do Prahy. Snyderův rozbor Češi uslyší jako jedni z prvních.

autor: Daniel Konrád | 25. 10. 2018 7:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama