Spisovatele Manna před nacisty zachránili Češi, v Proseči po něm zůstal sad

Kultura ČTK Kultura, ČTK
11. 1. 2022 13:50
Německý spisovatel Thomas Mann, odpůrce nacismu a nositel Nobelovy ceny za literaturu, před 85 lety získal občanství Československé republiky s právem na azyl ve východočeské obci Proseč. Dokumenty pro sebe i rodinu převzal v Proseči 12. ledna 1937. Zachránily ho před nucenou deportací zpět do nacistického Německa.
Na snímku z 24. března 1939 je spisovatel Thomas Mann (vpravo) s bývalým prezidentem Edvardem Benešem, který přiletěl přednášet na univerzitu v americkém Chicagu.
Na snímku z 24. března 1939 je spisovatel Thomas Mann (vpravo) s bývalým prezidentem Edvardem Benešem, který přiletěl přednášet na univerzitu v americkém Chicagu. | Foto: ČTK/AP

Autor románů Kouzelných vrch, Doktor Faustus, Josef a bratři jeho nebo novely Smrt v Benátkách v rodném Německu varoval před hrozbou nacismu, ale nebyl vyslyšen. V roce 1933, deset dnů po nástupu Adolfa Hitlera k moci, proto Thomas Mann s ženou Katiou opustil zemi a usadil se ve Švýcarsku.

Když ho pak nacisté v nepřítomnosti zbavili občanství a zabavili mu veškerý majetek, potřeboval někde získat azyl, aby nebyl vydán zpět do Německa. Rakousko ani Švýcarsko se však kvůli obavám z mocného souseda neodvážily Mannovi pomoct. Azyl naopak spisovateli nabídlo Československo.

K získání občanství ovšem manželé Mannovi nejdříve museli dostat domovské právo některé československé obce - stát mohl udělit občanství jen tomu, kdo měl na jeho území konkrétní domovskou obec. To nabídla Proseč díky starostovi Janu Herynkovi a úředníkovi Rudolfovi Fleischmannovi, jenž spoluvlastnil dílnu, kde se vyšívalo jemné ženské prádlo.

Okolnosti udělení občanství před 20 lety vylíčila kniha Moje Proseč a Thomas Mann, kterou napsal chirurg Václav Vojtěch Tošovský s literární historičkou Marií Rút Křížkovou. "Někteří radní měli námitky: Za hranicemi naší země stojí německá armáda. A my máme přijmout do naší obce hned dvě německé rodiny? 'A co když nám tu zůstane?' děsil se jeden z radních," popisuje kniha, podle níž však starosta Herynek debatu ukončil se slovy, že "mezi lidmi přece platí humánní důvody".

Manželé Mannovi s dětmi se občany Československé republiky stali v listopadu 1936, kdy spisovatel složil státní přísahu. "Opakoval jsem česká slova, ovšemže chybně, vždyť jsem je neznal. Kdopak jsem byl, že tento národ udělil takovou čest člověku vyhoštěnému vlastním národem a přijal ho jako sobě rovného mezi své, ačkoli byl sám opuštěn?" napsal později Thomas Mann ve svém životopisu.

Osobní převzetí domovského práva v lednu 1937 bylo v Proseči velkou společenskou událostí. Spisovatel východočeské obci daroval 2000 korun, za které radnice nakoupila ovocné stromky zasazené na Pánově kopci.

Spisovatel Thomas Mann v Los Angeles, říjen 1942.
Spisovatel Thomas Mann v Los Angeles, říjen 1942. | Foto: ČTK/AP

Mann procházel davem místních. "Každý chtěl Mistrovi stisknout ruku nebo si dát podepsat jeho knihu," vzpomínal o 65 let později chirurg Václav Vojtěch Tošovský, který tehdy jako mladík čerstvě po promoci donesl Mannovým buchty coby pohoštění. "Vzpomínám si především na jeho prosté, opravdu skromné vystupování, laskavost, s níž mne oslovil," napsal.

Domovské právo obdržel v Proseči již v srpnu 1935 i Mannův bratr, rovněž významný spisovatel Heinrich. S touto žádostí se nejprve obrátil na okresní město Liberec, které však bylo již v rukou henleinovců a pomoci mu odmítlo.

"Konec 30. let 20. století nebyl jen ve znamení nástupu zla, nacismu a fašismu v Evropě, ale byl také ve znamení odporu lidu Československa proti těmto silám zla," napsal v předmluvě ke knize Moje Proseč a Thomas Mann porevoluční premiér a předseda Senátu Petr Pithart z KDU-ČSL.

"Nejen že jsme do poslední chvíle udrželi doma demokratické poměry, ale nabízeli jsme útočiště pronásledovaným z okolních zemí," uvedl a zdůraznil, že tehdy pomáhali konkrétní lidé.

"Ukázalo se tehdy, že vstoupit přímo do středu světového dění lze nejen z parlamentů či budov generálních štábů, ale i z radnice na malém městě - jsou-li tam ovšem lidé s představivostí, se smyslem pro velkorysost a pro solidaritu. Nepřeháním: jméno toho malého města se tehdy dostalo na přední stránky světových novin," doplnil Pithart.

Obsáhlejší publikaci o tomto příběhu nazvanou Praha nás přijala jako příbuzné - Rodina Mannových a Češi předloni v němčině vydal novinář Peter Lange, někdejší zpravodaj německé televize ARD v Praze.

Thomas Mann navštívil Prahu poprvé roku 1905 u příležitosti autorského čtení, znovu přijel v letech 1912, 1923 a 1932, kdy se setkal s Karlem Čapkem nebo Maxem Brodem. Hned v roce 1938 odjel do Spojených států. Československým občanem přestal být v červnu 1944, kdy se stal státním příslušníkem USA.

Po druhé světové válce se vrátil do Evropy, od roku 1952 žil ve Švýcarsku, kde zemřel 12. srpna 1955. V Proseči ho dodnes připomíná ulice Bratří Mannů.

Starostu Proseče Jana Herynka za Protektorátu osmkrát tvrdě vyšetřovalo gestapo v Pardubicích, stejně jako vyslýchalo poštmistra a místostarostu Kamila Fritze, jenž Mannovy rovněž popořil. Doklady o udělení občanství slavnému spisovateli, které Němci hledali, však dal starosta prozřetelně spálit hned po nacistické okupaci Československa.

Úředník Rudolf Fleischmann byl za války v nepřítomnosti odsouzen Němci k smrti. Ještě před propuknutím však na poslední chvíli za dramatických okolností prchl s rodinou přes Německo a Belgii do Anglie, kde zemřel v 60. letech.

 

Právě se děje

Další zprávy