Reklama
Reklama

Tam, kde potkáte bludičky, duchy i ďábla. Vychází kniha pověstí staré Šumavy

Nakladatelství Argo 30. dubna vydává titul s názvem Legendy a pověsti staré Šumavy. Jde o výbor z původních záznamů šumavských pověstí, které z němčiny přeložil a uspořádal Josef Rauvolf, známý jako dvorní překladatel beatniků. Čtvrté vydání knihy rozšířené o čtyři desítky textů doprovázejí „váchalovské“ linoryty malíře a grafika Ladislava Sýkory, kterého šumavský kraj inspiruje dlouhodobě.

Český překladatel a publicista Josef Rauvolf přeložil řadu knih zejména z okruhu beatnické literatury a podílel se také na natáčení několika televizních pořadů, například cyklu Alternativní kultura.
Český překladatel a publicista Josef Rauvolf přeložil řadu knih zejména z okruhu beatnické literatury a podílel se také na natáčení několika televizních pořadů, například cyklu Alternativní kultura.Foto: Argo - Jan Křikava – Jan Křikava
Reklama

Hluboké lesy, rokle a strže Šumavy jako by byly předurčené k tomu, aby je lidé opředli množstvím legend. Je to kraj, v němž ještě i dnes najdete takzvaná bohem zapomenutá místa, i když jich ubývá. V jeho odlehlých zákoutích lze v přicházejícím soumraku stále pocítit tíseň i dotek tajemna.

Obálka knihy Legendy a pověsti staré Šumavy.
Obálka knihy Legendy a pověsti staré Šumavy.Foto: Nakladatelství Argo

Pověsti, které se k šumavské krajině odedávna vážou, mají možná svůj původ v hrozivých siluetách stromů, blízkosti zrádných močálů a drsném počasí, kdy zima i mlhy nejednou dostaly místní usedlíky do úzkých. Rozhodně nejde o žádné idylické vyprávěnky, ale spíš o syrový odraz života v hodně nevyzpytatelném pohoří, kde kopce, řeky i lesy mají své duchy. Jde o lidové příběhy plné náhlých zvratů, kdy je člověk často vydán napospas svému osudu.

Tyto legendy však nevyvolávají jen pocit neurčitého strachu ze záludných skřetů, ďábelských zjevení, nebezpečných vodních žínek, bludiček, divokých lovců či potměšilých čarodějných stařen, obsahují i mravní ponaučení. Varují před hříchy v mnoha podobách – před chamtivostí, zpupností, prolhaností i hrubiánstvím. A některé se také vážou ke vzniku konkrétních míst, ať už jde o Srní, Peklo, Sedlo či třeba hrad Kašperk.

Josef Rauvolf zachoval ve svém překladu krátkých pověstí a legend atmosféru dávných časů a tajemna. Čerpal nejen z německy psaných knižních souborů 20. a 30. let minulého století, které zahrnují staré šumavské pověsti, ale (jak píše v ediční poznámce) i z časopisů: „Řadu příběhů jsem našel v různých německy vydávaných, převážně vlastivědných časopisech z přelomu století. Překlady samy pak vznikaly před mnoha lety, v době, kdy z dnešního pohledu nešlo ani tak o eventuální možnost jejich vydání tiskem, jako spíše o něco, co bylo nutno konat. Prvotní motivací byl osobní boj s démony, podobnými těm, kteří v tak hojném počtu Šumavu zabydlují.“

Reklama
Reklama

V době, kdy se šumavské hvozdy stále víc plní turisty, je kniha milou i užitečnou připomínkou její divoké a temné tváře. 


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama