


Náš svět se nápadně podobá Evropě roku 1914. Tehdy byla řada lidí přesvědčena, že válka je nemyslitelná. Když budeme podobně naivní i dnes, můžeme se probudit do stejného šoku jako naši předci. I proto je potřeba vědět, kdo byli strůjci apokalypsy léta 1914. Nebýt této války, nepřišly by ani další hrůzy dvacátého století.

Franz Kafka neměl dobrý den. Nastoupil do špatné tramvaje, zabloudil, zmeškal předem domluvený telefonát. A aby toho nebylo málo, druhého dne si zašel na výstavu, jenže se mu nelíbila. O těchto soukromých lapáliích se rozepsal ve svém deníku. Zmínit, byť jedním jediným slovem, politiku, to mu vůbec nepřišlo na mysl. Nestaral se o ni. Tím méně pomýšlel na možnost, že by měla politika během chvilky jeho život i život ostatních zpřeházet vzhůru nohama. Naivní? Rozhodně.
Oním dnem, kdy Kafka láteřil nad svými všedními starostmi, byl 28. červen roku 1914. Den zavraždění rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho ženy Žofie v Sarajevu.

„Německo vyhlásilo válku Rusku. Odpoledne plovárna.“ Kafkův deníkový záznam z počátku srpna 1914 pak potvrzuje, že z hlediska praktického fungování byl, takříkajíc, mimoněm. Ignorovat „velkou“ politiku a naplno si žít svůj soukromý život je postoj, kterému spousta lidí holduje i dnes. Na Ukrajině je v plném proudu brutální válka, ale mnoha lidem se zdá být nesmírně vzdálená. I před rokem 1914 se válčilo v koloniích nebo na Balkáně, ale to občanům vyspělých zemí přišlo jako na druhém konci světa.
„Domnívali jsme se, že vidíme nové červánky. Ale ve skutečnosti už to byla záře blížícího se světového požáru,“ shrnul další spisovatel Stefan Zweig svou tehdejší naivní bohorovnost.
A proč by nás to dnes mělo zajímat? Hned z několika důvodů. Kdyby v roce 1914 nevypukla válka, náš dnešní svět by byl úplně jiný. Nedošlo by k druhé světové válce, nikdo by neznal Hitlera ani Stalina, Československo by buď nevzniklo vůbec, nebo za zcela jiných podmínek. A co je ještě důležitější, náš současný svět se nápadně podobá tomu, jak vypadala Evropa v roce 1914. To není nějaká laciná zkratka, ale analogie, která zaměstnává nejlepší mozky naší současnosti. Zažehne i teď někdo jiskru, z níž vypukne světový požár? A co dělat, aby k tomu nedošlo?
Napsal jsem o tom knihu. Jmenuje se Strůjci apokalypsy: Kdo může za nejdůležitější válku dějin? Není to žádná suchá historie plná letopočtů. Snažím se v ní vysvětlit motivace, obavy, obsese a cíle lidí, kteří v roce 1914 rozhodli o tom, že bude válka. První světová válka byla „první pohromou dvacátého století, pohromou, v níž měly původ všechny ostatní“, jak to vyjádřil historik Fritz Stern. Jak by svět vypadal, kdyby se atentátník Gavrilo Princip v Sarajevu netrefil? Málo se ví, že Německo bylo v první světové válce k vítězství mnohem blíž než Hitler v té druhé. Jak by pak vypadala Evropa a jak by se v ní žilo Čechům? I o tom je moje kniha. Je pro každého, kdo chce rozumět tomu, jak se rodí osudové chyby a proč je tahle otázka znepokojivě aktuální i dnes. Objednat si ji můžete na Shelfie.cz.
„V dlouhém období míru se vytratil smysl pro tragické stránky života,“ uvažoval Henry Kissinger o světě před rokem 1914 a pokračoval: „Zapomnělo se, že státy mohou zaniknout, že společenské otřesy mohou být nenapravitelné.“ Zapomenout nesmíme ani my, pokud nechceme riskovat, že probuzení z naivity bude skutečně bolestné.



Některé z písniček vás možná vrátí do dětství, jiné připomenou letní prázdniny, cesty autem, tábory nebo večery u táboráku. Jsou to hity, které neodmyslitelně patří k létu a jejichž refrény si mnoho lidí pamatuje dodnes. Poznáte je podle krátkého úryvku textu? Vyzkoušejte si náš kvíz.



Írán uvedl, že americké útoky si vyžádaly nejméně tři oběti v provincii Hormozgán na jihu země, informovaly v sobotu agentury AFP a Reuters. Teherán zaútočil na cíle v Kuvajtu, Jordánsku či Bahrajnu. Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) na síti X uvedlo, že ukončilo již sedmou noční sérii úderů v řadě, hovořilo také o zásazích vojenské infrastruktury a armádních cílů.



Ukrajinská armáda zničila ruský bombardér Tupolev Tu-95, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi 800 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Ukrajinská armáda zasáhla také objekty ruského ropného průmyslu a cíle na Ruskem okupovaných územích, dodal ukrajinský prezident.



Francie je hladová a stejně jako Anglie chce napravit semifinálový nezdar. To je parafráze titulků, kterými fotbalová federace FIFA láká na oficiálním webu na utkání o bronz z mistrovství světa. Realita je však jiná.


