Spisovatel Emil Hakl slaví šedesátiny. Ze slyšeného i odžitého staví příběhy jako nikdo jiný

ČTK Hana Slívová ČTK, Hana Slívová
25. 3. 2018 7:00
Knihy Emila Hakla mnohdy připomínají deníkový záznam posmutnělého života hrdinů. Autor dvou sbírek básní a devíti próz získal dvakrát získal za své prózy cenu Magnesia Litera: v roce 2003 za novelu O rodičích a dětetech, v roce 2014 za román Skutečná událost. Dnes se dožívá šedesáti let.
Emil Hakl.
Emil Hakl. | Foto: ČTK

"Procházka městem je můj oblíbený sport, má svůj nezaměnitelný rytmus, a protože se většinou procházím s někým, k té šouračce neoddělitelně patří dialog," řekl spisovatel Emil Hakl. Majitel dvou cen Magnesia Litera - za novelu O rodičích a dětech (2002) a román Skutečná událost (2013) - slaví dnes 60. narozeniny.

Právě v knize O rodičích a dětech, podle níž před jedenácti lety vznikl i stejnojmenný film v režii Vladimíra Michálka, má chůze pražskou Stromovkou hlavní roli. Obrazně i doslovně. Otec a syn, dvě typicky haklovské - nikterak úspěšné, tak trochu odtažité osoby s humorem na hranici temnoty - k sobě zkouší během společné odpolední a večerní procházky najít cestu. Kniha autora představuje mimo jiné jako mistra dialogu a spisovatele pozorného k nuancím lidského chování. 

Sám autor však o textu v osm let starém rozhovoru pro Hospodářské noviny mluví jako o přeceňovaném.

"Jde vlastně jen o rešerši, o pouhý záznam hovorů s otcem. Ale ono je to asi fuk - kolik za vámi přijde lidí, tolik slyšíte názorů. Jen je mi divné, že zrovna tahle kniha je překládána do všech možných i nemožných jazyků. Jak na tom textíku vždy znovu spolupracuji s překladatelem, jsem nucen si pokaždé uvědomit, do jaké míry by měl být přesnější, stručnější, jasnější. Že je tam spousta vaty a spousta zásadních informací naopak chybí." 

Emil Hakl své postavy staví ze střípků viděného a slyšeného, často čerpá z vlastní zkušenosti. "Sem tam mám nějaké lokální skřítky, kteřé se objeví, něco zakrákají a zase zmizí. Ale kontinuální postavu, která je nedílnou sučástí děje, jsem si zatím ještě nevymyslel," řekl v roce 2013 Hakl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Tehdy ovšem ještě neexistovala jeho prozatím poslední kniha Umina verze, která se točí kolem umělé bytosti s reálnými city. 

Tvorba Emila Hakla
Autor fotografie: ČTK

Tvorba Emila Hakla

  • Rozpojená slova (1991, verše)
  • Zkušební trylky z Marsu (2000, verše) 
  • Konec Světa (2001, povídky)
  • Intimní schránka Sabriny Black (2002, román)
  • O rodičích a dětech (2002, novela, Magnesia Litera)
  • O létajících objektech (2004, povídky)
  • Let čarodějnice (román, 2008)
  • Pravidla směšného chování (novela, 2010, nominace na Magnesii Literu, Cena Jaroslava Škvoreckého)
  • Skutečná událost (román, 2013, Magnesia Litera)
  • Hovězí kostky (povídky, 2014)
  • Umina verze (román, 2016)

Za nejpovedenější ze své tvorby v rozhovoru pro Český rozhlas Hakl označil Pravidla směšného chování z roku 2010. Hrdina se tu musí smířit s otcovou smrtí a vydává se do delty Dunaje, aby tu vysypal jeho popel. "Je to taková sice křečovitě spojená trojpříhoda, ale je stoprocentně pravdivá. Jsou tam moje zkušenosti jak se smrtí otce, tak s paragladingem," vypráví. 

Emil Hakl se narodil v Praze jako Jan Beneš; tak se ostatně jmenuje i hlavní postava knihy O rodičích a dětech. Prózu začal podle svých slov psát v už v deseti letech. "Román o jednookém veliteli německé bombardovací super vzducholodi, který je zároveň sovětským špionem a později se dává na dráhu potápěče, zůstal nedokončen," popisuje.

Vystudoval tvorbu textu na Konzervatoři Jaroslava Ježka, později studoval ještě dramatický obor. K tvorbě vážněji míněné prózy se Hakl, který mezi své oblíbené autory řadí třeba Antona Čechova, Raymonda Carvera či Isaaka Babela, dostal až na prahu čtyřicítky koncem 90. let. Předtím psal verše nebo dramatizoval knižní předlohy. 

Emil Hakl vystřídal mnoho profesí. Pracoval jako knihovník, strojník, zvukař, literární redaktor i novinář; i tato zkušenost se v jeho textech odráží. Zejména v románu Intimní schránka Sabriny Black pak využil blízkou známost prostředí reklamních agentur, kde v 90. letech pracoval jako textař.

"Protože to byla radost. Byla to zajímavá práce, úplně nový typ zaměstnání, tak jsme z toho všichni na chvíli zešíleli a vymýšleli jsme slogany a kampaně a prezentovali kampaně. To bylo příjemný," řekl v rozhovoru pro ČTK.  

V roce 2013 zaujal novelou Skutečná událost, za niž dostal druhou cenu Magnesia Litera. V díle zpracoval téma často neprůhledných exekucí spojených s radikálními zvraty lidských osudů a rozčarováními končícími někdy až tragicky. Jeden z hrdinů se rozhodl nespoléhat na policii a soudy; vzal osud do svých rukou a s domnělým původcem jemu způsobeného zla se vypořádal sám.

"Já už jsem na to starej, ale pochopil bych, kdyby se někdo namích´ a provedl nějaký exces," konstatoval k tomu v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy