O rozhodnutí poroty informovala agentura DPA. Podle ní Žadan ve svých románech, esejích, básních i písňových textech líčí svět, jenž prošel radikální změnou, přesto se dál opírá o tradice.
"Jeho příběhy ilustrují, jak do života vstupuje válka a převrací lidské osudy naruby. Vyjadřuje se jedinečným jazykem," zdůvodnila šéfka poroty Karin Schmidtová-Friderichsová. Podle ní Žadan reflektuje i to, jak se Ukrajinci brání násilí a snaží se žít nezávisle, v míru a svobodě. Spisovatele letos polský deník Gazeta Wyborcza vyhlásil osobností roku.
Žadan, narozený roku 1974, pochází z města Starobilsk v Luhanské oblasti. Vedle Jurije Andruchovyče nebo Oksany Zabužko patří k nejznámějším žijícím ukrajinským autorům. Přestože vyrůstal v rusky hovořící části země, píše ukrajinsky.
Vystudoval germanistiku, od 90. let minulého století byl výraznou postavou charkovské scény. Psal, zprvu pouze básně, později vystupoval s kapelami Sobaki v kosmosi, respektive Žadan i sobaki. Hlásil se k anarchismu a překládal autory jako Charlese Bukowského, posléze byl viceprezidentem Asociace ukrajinských spisovatelů a začal pořádat literární nebo hudební festivaly.
Od ruské anexe Krymu v roce 2014 přispěl k mnoha projektům na východě Ukrajiny čelící agresi proruských separatistů podporovaných Moskvou.
Na východě Ukrajiny se také odehrávají jeho romány Vynález jazzu na Donbasu nebo zatím poslední, pět let starý Internát o učiteli ukrajinštiny, jenž musí projít ostřelovaným územím a překročit frontovou linii, aby vyzvedl svého třináctiletého synovce z internátu. Deník Süddeutsche Zeitung knihu označil za "špičkové spojení válečné reportáže s politickou esejistikou".
Staatsministerin Claudia #Roth zur Auszeichnung des ukrainischen Schriftstellers @serhiy_zhadan mit dem #Friedenspreis des Deutschen Buchhandels: „Ich gratuliere von ganzem Herzen. Mit ihm wird ein ebenso poetischer wie politischer Dichter ausgezeichnet.“ @boev https://t.co/8llBhErQbP
— BKM Kultur & Medien (@BundesKultur) June 27, 2022
Serhije Žadana mohou znát i Češi. Jeho sbírku poezie Dějiny kultury začátku století v překladu Alexeje Sevruka vydalo Nakladatelství Petr Štengl, Fra mu publikovalo povídkovou knihu Big Mac, převedenou do češtiny Sevrukem a Miroslavem Tomkem. Zanedlouho má Fra vydat ještě román nazvaný Depeche Mode, nastiňující atmosféru Charkova začátkem 90. let.
Autor dříve účinkoval v pražské Knihovně Václava Havla nebo na festivalu Měsíc autorského čtení. Naposledy letos v březnu Žadan zaslal videozdravici účastníkům předávání cen Magnesia Litera z obléhaného Charkova nedaleko ruských hranic, kde se skupinou dobrovolníků rozvážel humanitární pomoc obráncům.
"Rusové nás chtějí zničit jen proto, že jsme Ukrajinci, proto, že mluvíme svým jazykem, máme svou subjektivitu, jazyk, kulturu, literaturu," řekl. "Cítíme podporu celého civilizovaného světa a je pro nás opravdu důležitá, abychom zastavili tenhle vpád barbarů. Aby Ukrajina zvítězila, což bude znamenat vítězství normálního, lidského světa," dodal a apeloval na všechny, aby "tlačili na své vlády a požadovali od nich podporu pro Ukrajinu".
Podle agentury DPA zůstává Žadan v Charkově doteď. V době ruského obléhání pořádal básnická čtení a koncerty ve stanici metra, která občanům sloužila jako kryt. Spisovatel také na sociálních sítích vydražil svoje staré martensky a peníze použil na nákup potravin pro seniory, kteří ve městě zůstali.
Obráncům se minulý měsíc podařilo vytlačit ruské okupanty od Charkova, druhého největšího ukrajinského města. To ale v posledním týdnu znovu čelilo ruskému ostřelování, při němž přišlo o život nejméně 15 občanů a dalších 16 je zraněných, informovala agentura Reuters.
"Charkov se proměnil v cosi na způsob velkého a mohutného mraveniště, propojeného horizontálními strukturami, dobrovolnickými centry a iniciativami. Všichni se snaží podpořit naši armádu, která brání hranice města, i naše civilisty, kteří zůstali ve městě," shrnul Žadan v březnovém podcastu Vinohradská 12, pro nějž nahrál svůj audiodeník.
Od roku 2015 má spisovatel zakázaný vstup na území Ruské federace kvůli údajnému podílu na "teroristické činnosti". Právě proto byl před pěti lety zatčen na Minském mezinárodním knižním veletrhu, kde mu ve dvě ráno do hotelového pokoje vtrhla policejní hlídka. Bělorusko s Ruskem sdílí společný bezcelní prostor. Žadana tamní KGB druhý den ráno propustila s razítkem v cestovním pase, které mu znemožnilo další návštěvy Běloruska.
Už o rok dříve, krátce po ruské anexi ukrajinského Krymu, Serhije Žadana v Charkově napadli příznivci bývalého proruského prezidenta Viktora Janukovyče se svatojiřskými stuhami, dříve symbolem padlých sovětských vojáků za druhé světové války, dnes reprezentujícím ruské vlastenectví. Útočníci do ukrajinského města přijeli z ruského Bělgorodu. Spisovatel skončil v nemocnici s otřesem mozku. "Dvě rány na hlavě, rozbité obočí, otřes mozku, podezření na zlomeninu nosu. Útočili zezadu, baseballovými pálkami do hlavy," popsal později na Facebooku.
Mírovou cenu německých knihkupců převezme Žadan 24. října na Frankfurtském knižním veletrhu. Zda přijede osobně, zatím kvůli pokračující ruské válce na Ukrajině není jisté. Ocenění spjaté s částkou 25 tisíc eur, v přepočtu asi 618 tisíc korun, existuje od roku 1950. K dosavadním laureátům patří Kanaďanka Margaret Atwoodová, bělorusko-ukrajinská novinářka Světlana Alexijevičová, čínský disident Liao I-wu, Izraelec David Grossman nebo naposledy vloni Tsitsi Dangarembgaová z afrického Zimbabwe.
