Hraběnka, která zostudila nacisty, zaslouží uznání. Kniha ale pomíjí utrpení koní

Markéta Pilátová Markéta Pilátová
9. 11. 2019 12:52
Měl by si ji přečíst každý, kdo má rád koňské dostihy. Takhle jednoduché to je. Naopak by ji neměl číst ten, kdo má rád koně. A takhle složité to také je s knihou Richarda Askwithe Nezlomná, kterou v českém překladu Anny Kudrnové nedávno vydala Mladá fronta. Opatřila ji dlouhým podtitulem: Hraběnka, která se postavila nacistům ve Velké pardubické, nejnebezpečnějším dostihu na světě.
Roku 1927 se Lata Brandisová stala první ženou, která jela Velkou pardubickou.
Roku 1927 se Lata Brandisová stala první ženou, která jela Velkou pardubickou. | Foto: Nakladatelství Mladá fronta

Hraběnka Lata Brandisová, jež žila v letech 1895 až 1981, měla strhující příběh a je dobře, že anglický spisovatel, novinář a běžec Richard Askwith jej objevil a sepsal. Spatřil v něm "výpravu za zmizelým životem jedné z nejstatečnějších, nepodivuhodnějších, nejnespravedlněji zapomenutých postav v kronikách sportu".

Lata Brandisová se cvičí ve skocích, pravděpodobně v Řitce.
Lata Brandisová se cvičí ve skocích, pravděpodobně v Řitce. | Foto: Mladá fronta

Poptávka po silných ženských hrdinkách je aktuální a Brandisová představuje téměř učebnicový příklad, jak žena s nezlomnou vůlí a kuráží může uspět v disciplíně, která do té doby byla čistě mužskou záležitostí.

Lata Brandisová se na sklonku 19. století narodila do zchudlé šlechtické rodiny. V malé vsi Řitka prožila idylické dětství s osmi sourozenci, psy a koňmi. Jako mnohé šlechtické děti si mohla nerušeně hrát v lesích kolem rodinné usedlosti a vzdělávali ji domácí učitelé i guvernantky.

Rodina ale podle šlechtických měřítek nebyla dost bohatá, tudíž na vdávání za šlechtice mohla mladá Brandisová sotva pomyslet. Na nic takového nicméně ani neměla čas. Stala se z ní velmi talentovaná jezdkyně, kterou její bratranec, movitý hrabě Zdenko Radslav Kinský zvaný Ra, přihlásil na Velkou pardubickou.

Kniha Nezlomná není beletrie, ale čistě publicistická práce. Každé hnutí a domněnku, které by mohly působit literárně, autor pečlivě dokládá v obsáhlém rejstříku a vysvětlivkách. Nezlomná se však čte jako beletrie, přestože je nejen příběhem odvážné jezdkyně a aristokratky, ale také příběhem nejznámějšího českého dostihu Velké pardubické, považovaného za jeden z nejnebezpečnějších na světě.

V Anglii se Velké pardubické dodnes přezdívá Ďáblův dostih a o jeho divácích jeden tamní pozorovatel poznamenal, že "stejně tak dobře by mohli jít na veřejnou popravu".

Lata a její klisna Norma se blíží do cíle Velké pardubické 1937.
Lata a její klisna Norma se blíží do cíle Velké pardubické 1937. | Foto: Mladá fronta

Nezlomnou napsal Angličan, který se logicky obrací spíše k zahraničnímu publiku: českému čtenáři se kapitoly o okupaci Československa nacisty nebo o komunistickém převratu v roce 1948 mohou zdát místy až zbytečně zjednodušené. Do knihy ale patří a někdy takové "opáčko" není na škodu, zvlášť když je jako zde zasazené do kontextu osudů české i německy mluvící aristokracie žijící v tehdejším Československu.

Už samotné osudy Velké pardubické představují strhující čtení - tady je potřeba smeknout před spisovatelem, který je podává čtivě a s pečlivým užitím zdrojů. Silné jsou zejména kapitoly o šlechtických rodech, které se veřejně přidaly na stranu Čechoslováků a stejně jako Lata Brandisová za války demonstrativně mluvily jen česky, avšak po roce 1948 splakaly nad výdělkem. Komunistický puč všechny šmahem označil za nepřátele státu. "Nebyl čas rozebírat nějaké jemné rozdíly," shrnuje autor knihy Askwith.

Trochu problematičtější už je jeho pohled na Latu Brandisovou jako na průkopnici ženského sportu. Její neuvěřitelné prvenství ve Velké pardubické roku 1937 nad příslušníky jezdecké sekce SS a wehrmachtu neoddiskutovatelně dodalo Čechům sebedůvěru, byť se tak stalo krátce předtím, než nacisté zemi obsadili. Nebo slovy autora: "Jela za svůj národ a za ostatní ženy."

Nicméně: Lata Brandisová mohla závodit za specifických podmínek, díky aristokratickému původu, přesněji díky svému bohatému a vlivnému bratranci Kinskému, jehož koní užívala. V tehdejším světě musela čelit šovinistickým poznámkám, nesouhlasu a šikaně mužů na závodní dráze. Kdyby ale byla obyčejnou ženou "od koní", mohla mít talentu sebevíc. Nikdo by jí drahé koně nutné k závodění nesvěřil.

Lata a její klisna Norma (úplně vlevo) na jedné z vodních překážek při Velké pardubické 1934.
Lata a její klisna Norma (úplně vlevo) na jedné z vodních překážek při Velké pardubické 1934. | Foto: Mladá fronta

Přesto je autorův pohled na její revoluční pojetí odvahy zajímavý: "Nejde o pohlaví. Jde o postoj. Vulgárně řečeno: musíte mít koule, ale ne nutně penis."

Kniha Nezlomná je však také možná až příliš shovívavá k elegantní krutosti pardubického dostihu; krutosti, s níž se tu dobrovolně zabíjejí jezdci a s nimi jejich koně.

Obal českého vydání Nezlomné.
Obal českého vydání Nezlomné. | Foto: Mladá fronta

Autor věnuje hodně prostoru obhajobě vášně pro riskování života. Riskování koňských životů pak omlouvá ušlechtilostí a aristokratickými kořeny závodění, tím, že koně všechno tohle podstupují z lásky ke svému pánu, v případě Brandisové jezdkyni.

"Jezdci přijímají eventualitu zranění, ba i smrti s lehkou nonšalancí … nikdo nemá víc než dočasnou vládu nad životem, ať už na něm lpíme jakkoli pevně. Ti, kdo toto sevření povolují, tím projevují určitou moudrost," píše Richard Askwith.

Koně zranění na smrtelně nebezpečných překážkách Velké pardubické a potom utracení k tomu bohužel nemohou nic podotknout.

Richard Askwith: Nezlomná

(Přeložila Anna Kudrnová)
Nakladatelství Mladá fronta 2019, 369 korun

 

Právě se děje

před 6 minutami

Soud ve Znojmě propustil lobbistu Marka Dalíka z vězení, rozhodnutí je pravomocné, nikdo se neodvolal. Na svobodu by Dalík měl vyjít ještě v pondělí.

Další zprávy