Ředitelem Národní knihovny bude Foltýn, pracuje v ní 14 let

ČTK ČTK
3. 2. 2021 12:57
Novým generálním ředitelem Národní knihovny se od května stane Tomáš Foltýn. Ve středu to oznámilo ministerstvo kultury, které instituci zřizuje. Foltýn v knihovně dosud vedl Odbor správy fondů.
Tomáš Foltýn bude Národní knihovnu řídit od května.
Tomáš Foltýn bude Národní knihovnu řídit od května. | Foto: MKČR

V konkurzu, jehož se účastnilo pět zájemců, nového ředitele vybral ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD. Ten vloni v červenci odvolal bývalého šéfa Martina Kocandu kvůli údajně netransparentním zakázkám na IT projekty. Poté dočasným ředitelem jmenoval Víta Richtera. Ten knihovnu povede do konce dubna.

Z pěti zájemců do druhého kola konkurzu postoupila ještě ředitelka knihovny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Klára Rösslerová. Zaorálek se rozhodl na základě koncepcí, pohovoru s komisí a výsledků manažersko-psychologického testu.

"Jsem rád, že Národní knihovnu po letech povede knihovník, odborník, který ji zná jako málokdo, a má tak jasnou představu, kam a jak tuto důležitou státní instituci posunout, zmodernizovat. Nechybí mu ani manažerské zkušenosti, protože v Národní knihovně řídil velký a důležitý odbor, a zároveň se podílel a vedl za Národní knihovnu řadu mezinárodních výzkumných projektů," říká Zaorálek.

Berounský rodák Tomáš Foltýn vystudoval obchodní akademii a obory historie i muzeologie na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Od roku 2007 pracuje v Národní knihovně. Působil jako projektový manažer v Oddělení digitalizace i vedoucí Oddělení tvorby a správy metadat, od února 2012 byl vedoucím Oddělení strategického plánování digitalizace knihovních fondů. V lednu 2013 byl jmenován ředitelem Odboru správy fondů.

Podílí se na řešení národních a mezinárodních výzkumných projektů, je odborným garantem dotačního programu VISK 7, členem Ústřední knihovnické rady České republiky a mezinárodních oborových uskupení. Dlouhodobě se věnuje správě, ochraně a trvalému uchování novodobých knihovních dokumentů včetně digitálních dat.

V poslední době se začal zabývat i oblastí takzvaných digital humanities. Je autorem odborných publikací na tato témata.

Jako historik se zabývá pobělohorskou šlechtou a šlechtickým cestováním v raném novověku. Ve volném čase rád hraje badminton a florbal, jezdí na horském kole, má rád rockovou a punkovou hudbu.

Národní knihovnu v letech 2015 až 2017 vedl Petr Kroupa, který byl odborností památkář. Vystřídal jej bývalý vězeňský kaplan Martin Kocanda, jehož jmenoval ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL.

Kocandovo jmenování vyvolalo protesty odborářů, podle nichž neměl náležité odborné zkušenosti. S Kocandou do knihovny přišli i další lidé z Vězeňské služby.

Stávající ministr Zaorálek odvolal Kocandu kvůli nesrovnalostem v projektu e-knihovna, které prověřovaly policie a Bezpečnostní informační služba. V projektu šlo o dotaci evropských fondů za 144 milionů korun. Zaorálkovi dlouhodobě vadil i pomalý postup další fáze rekonstrukce Klementina, které je sídlem Národní knihovny.

Kocanda uvedl, že sporný projekt e-knihovny sám ukončil. Jeho hlavní ideou měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.

Ředitelé Národní knihovny

Josef Hušek, 1959 až 1961
Josef Bleha, (pověřen vedením) listopad 1961 až březen 1962
Josef Vinárek, 1962 až 1969
Karel Kozelek, 1969 až 1988
Jaroslav Beránek, 1988 - 1989
Adolf Knoll (pověřen vedením) prosinec 1989 až březen 1990
Vojtěch Balík, 1990 až 2004
Vlastimil Ježek, 2004 až 2008
Pavel Hazuka (pověřen vedením), 2008 až 2011
Tomáš Böhm, 2011 až 2015
Miroslav Rovenský (pověřen vedením), březen až duben 2015
Petr Kroupa (pověřen vedením), duben 2015 až květen 2017
Martin Kocanda, červen 2017 až červenec 2020
Vít Richter (pověřen vedením), červenec 2020 až květen 2021
Tomáš Foltýn, květen 2021

Dlouholetý pracovník Národní knihovny Vít Richter, který Kocandu dočasně nahradil, uvedl, že projekt e-knihovny byl připraven mimo knihovnickou část instituce.

"Snažili jsme se zjistit, co obsahuje, na co tam jsou určené peníze. To jsme se nikdy nedozvěděli, projekt byl prostě podán. V řadě případů to duplikovalo to, co dnes knihovna provozuje, v některých případech ta integrace neměla ani smysl," řekl Richter. Podle něj je škoda, že knihovna přichází o dotaci 144 milionů korun, protože by potřebovala velké investice do informačních technologií.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

V Burkině Faso vojáci svrhli prezidenta. O půlnoci se uzavřou hranice a bude rozpuštěna vláda

V Burkině Faso v pátek vojáci svrhli prezidenta Paula-Henriho Damibu, který se v lednu dostal k moci rovněž převratem. Vojáci to oznámili v televizním projevu poté, co obsadili státní televizi a zablokovali přístup k úřadům. O půlnoci se uzavřou pozemní i vzdušné hranice země, přestane platit ústava a bude rozpuštěna vláda, oznámili pučisté podle agentury AFP. Novou hlavou státu je podle vojáků Ibrahim Traoré, uvedla AP.

Z hlavní vojenské základny a v několika obytných čtvrtích v hlavním městě Ouagadougou se dnes rozléhala těžká střelba, v blízkosti prezidentského paláce byl slyšet silný výbuch, uvedla s odkazem na své reportéry na místě agentura Reuters. Několik ozbrojených vojáků v metropoli zaujalo pozice podél třídy vedoucí k sídlu prezidenta. Vojáci podle reportérů také zablokovali přístup k významným budovám, včetně parlamentu, rezidence premiéra a státní televize, která krátce přerušila vysílání.

Vláda během odpoledne na sociálních sítích vyzvala spoluobčany ke klidu a uvedla, že probíhají jednání, napsala agentura AP. "Probíhají jednání o opětovném nastolení klidu," stojí ve vládním prohlášení. "Nepřítel, který útočí na naši zemi, chce pouze rozdělit obyvatele Burkiny Faso," cituje agentura AP příspěvek, který rovněž uvádí, že žádný člen současné vlády nebyl zatčen.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Při výbuchu ve škole v Kábulu zahynulo nejméně 20 lidí

Sebevražedný pumový útok ve škole v šíitské části afghánského Kábulu si v pátek vyžádal nejméně 20 mrtvých a 27 zraněných. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters, která snížila předchozí uváděnou bilanci 29 zraněných. Podle Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) má útok nejméně 24 obětí a 36 raněných, uvedla agentura AFP. Většina obětí jsou dívky, k útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Policejní mluvčí Chálid Zadrán uvedl, že výbuch nastal ve vzdělávacím centru v západní části města, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem útoků radikální organizace Islámský stát (IS).

Útok se stal v době, kdy se ve škole konaly přijímací zkoušky. Školy jsou v muslimském Afghánistánu v pátek obvykle zavřené.

Podle očitého svědka útoku jsou oběťmi většinou dívky. Ve třídě sedělo asi 600 studentů, chlapci v zadních řadách a dívky vepředu, tedy blíže dveřím, kterými vešel útočník, uvedla AFP. Chlapec, který byl rovněž ve třídě, uvedl, že nejprve slyšel střelbu. Sebevražedný útočník podle něj nejdřív zastřelil stráže a pak vešel do učebny.

"Ozval se hlasitý výbuch a pak nastal chaos, mnoho studentů, chlapců i dívek, se snažilo z budovy utéct. Byla to strašná scéna. Všichni se strašně báli," řekl agentuře AFP prodavač ze zasažené čtvrti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Na jihovýchodě Íránu zemřelo při střetech protestujících s armádou 19 lidí

Na jihovýchodě Íránu v provincii Sístán a Balúčestán zemřelo v pátek při střetech protestujících s armádou 19 lidí. Je mezi nimi i provinční zpravodajský důstojník íránských revolučních gard, informovala agentura AFP s odvoláním na státní televizi. Protivládní demonstrace, které se po celém Íránu konají dva týdny, si vyžádaly přes osm desítek obětí.

"Provinční zpravodajský důstojník islámských revolučních gard, plukovník Alí Musáví byl zabit," uvedla státní televize. Podle regionálních úřadů zemřelo při střetech ve městě Záhedán 19 lidí a další dvě desítky utrpěly zranění. Podle agentury AFP státní média předtím informovala o šesti desítkám mrtvých při protivládních protestech, jež trvají od 17. září. Vypukly po úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové, kterou zatkla mravnostní policie a která na policejní stanici upadla do kómatu a posléze zemřela v nemocnici. Místní úřady tvrdí, že zemřela na infarkt, podle rodiny ji policie zbila.

Íránská média v pátek také informovala, že kvůli protivládním protestům bylo v zemi zatčeno i devět cizinců. Pocházejí mimo jiné z Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska, podle íránské vlády byli zadrženi během demonstrací či jinde, ale protesty proti vládě podporovali.

Oznámení o zatčení cizinců přišlo den poté, co německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že bude prosazovat sankce EU kvůli zásahům íránských bezpečnostních složek vůči demonstrantům. Brutalitu zásahů tento týden kritizovala například i španělská či francouzská diplomacie nebo lidskoprávní organizace Amnesty International. Rovněž generální tajemník OSN António Guterres vzkázal íránskému režimu, aby se armáda zdržela "nepřiměřeného použití síly", a vyzval k nezávislému vyšetření úmrtí Amíníové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy