Recenze: Román Dům z karet končí jako thriller, kterému předchází nekonečná kuloárová konverzace

Jarda Konáš
Aktualizováno 29. 5. 2017 11:25
Po příběhové stránce není román Dům z karet spisovatele Michaela Dobbse žádné terno, vyniká ale v přiblížení britských politických reálií. Kdo sleduje politiku a je rád za každou sondu nad rámec zahraničních novinových rubrik, ten se bude u Domu z karet minimálně na několika místech náramně bavit.
Haló? Budeme ještě chvíli vyjednávat? Kevin Spacey v seriálové podobě Domu z karet
Haló? Budeme ještě chvíli vyjednávat? Kevin Spacey v seriálové podobě Domu z karet | Foto: Netflix

Seriál Dům z karet s Kevinem Spaceym v hlavní roli se stal pro mnohé kultem. Nyní, s pátou řadou za dveřmi, se české publikum konečně dočkalo překladu stejnojmenného románu z roku 1989. Pro spisovatele Michaela Dobbse to byl tehdy literární debut, a ačkoliv na Dům z karet navázal ještě dvěma knihami, kult se z nich tehdy rozhodně nestal.

Zda se dočkáme překladu zbylých dvou knih, je nyní otázka, protože Dům z karet je v podstatě jen řadové politické drama, které by dnes nejspíš, nebýt slavné adaptace, na pultech knihkupectví zapadlo.

Ocitáme se v Británii osmdesátých let. Margaret Thatcherovou vystřídal umírněný premiér, který vyhrál volby jen těsným rozdílem. V jeho straně to vře, nováčci chtějí do vlády, staří ministři by rádi zůstali, všichni tuší, že s těsnou většinou můžou brzy přijít předčasné volby. Novináři politikům nedají nic zadarmo a opozice už si brousí kordy…

Jediný, kdo se v tomto chaosu spokojeně orientuje, je bezcitný šéf poslaneckého klubu Francis Urquhart. Ten díky oslabenému premiérovi vycítí šanci a rozjede zlou, nebezpečnou a pro některé smrtící hru, na jejímž konci jsou jen dva možné výsledky - Urquhartův profesní konec (a pravděpodobně vězení), nebo triumf v podobě premiérského křesla.

Zde veškerá podobnost se seriálem končí. Urquart je i přes své cíle pětašedesátiletým britským gentlemanem ze staré školy, Spacey (v seriálu Francis Underwood) hraje postavu o generaci mladší a představuje vlastně dost odlišný typ politika. Příběhy se logicky odehrávají v jiných kulisách a prostředí, jiné je ale překvapivě i tempo vyprávění.

Knižní thriller za posledních třicet let ušel evidentně velký kus cesty: ne že by Dům z karet byla nuda, ale rozvláčné tempo čtenáře navyklé na spád severských detektivek ukolébá. Fanoušci seriálu rozdíl v tempu pocítí ještě křiklavěji, těm adaptace Netflixu bude připadat jako na steroidech.

Po příběhové stránce román Dům z karet zkrátka není žádné terno. Závěr sice nabízí thrillerové vyvrcholení, je ale třeba se k němu prokousat třemi sty stran kuloárové konverzace nezajímavých postav.

Román Dům z karet

Vydalo Argo, 2017
Autor: Michael Dobbs
Překlad: Petr Horák
Originální název: House of Cards

V čem ale naopak kniha vyniká, je přiblížení britských politických reálií. Kdo sleduje politiku a je rád za každou sondu nad rámec zahraničních novinových rubrik, ten se bude u Domu z karet minimálně na několika místech bavit náramně.

Dobbs velmi dobře přibližuje britskou stranickou strukturu, způsob komunikace s voliči i život uvnitř parlamentu od přátelského popíjení v poslaneckých kancelářích až po nervní cupování během interpelací. A že se v tomto směru za posledních třicet let nezměnilo nic a leccos se dá aplikovat i na české politiky, na to si skoro můžeme vsadit.   

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy