Recenze: Šabach objevuje Ameriku. Literární ambice ale nechal doma v Dejvicích

Petr Nagy
24. 11. 2015 10:23
Knižní novinka Petra Šabacha si neklade přílišné literární ambice a neskrývaně těží z autorových prověřených kvalit – vypravěčského nadání, práce s hovorovým jazykem, smyslu pro humor. Přesto nabízí příjemný čtenářský zážitek. Více v recenzi Petra Nagyho.
Petr Šabach
Petr Šabach | Foto: ČTK

RecenzePetra Šabacha není třeba českým čtenářům blíže představovat, a totéž víceméně platí o jeho osobitém autorském rukopisu. Vždyť kolik už toho bylo napsáno a řečeno o jeho zaujetí všedností, autobiografické motivice, nostalgickém ladění, hovorovém jazyce, laskavém humoru či zálibě v hospodské historce.

To je ovšem charakteristika velmi povšechná a podmíněná celou řadou výjimek. Přesto do značné míry vystihuje čtenářské očekávání, s jakým otevíráme každou další Šabachovu knihu – třeba čerstvou novinku s názvem A nakonec Vánoce.

Petr Šabach: A nakonec Vánoce
Petr Šabach: A nakonec Vánoce | Foto: Paseka

Útlá knížka čítající dvaasedmdesát stran vyšla ve spisovatelově kmenovém nakladatelství Paseka a člověku se při pohledu na ni vkrádá do mysli slovo "dárek". Což vzhledem k jejímu titulu, předvánočnímu datu vydání i autorově dedikaci (knihu věnuje svým vnoučatům a samotnému nakladatelství) nemusí být příliš od věci. Vánočně laděná obálka je pak dílem autorova staršího syna, grafického designéra Jana Šabacha, který žije s rodinou ve Spojených státech amerických – a právě do USA zasadil autor děj svého povídkového triptychu.

Povídky i Vánoce jsou stálicemi Šabachovy tvorby

Třebaže se stěžejním žánrem Petra Šabacha stala postupem času próza novelistického rozsahu, na krátké povídky, kterými ve druhé polovině 70. let začínal, nikdy nezanevřel. Ostatně i řada jeho delších textů je podávána formou sledu epizodických příběhů majících blízko k anekdotě nebo již zmíněné (hospodské) historce.

Šabachovy povídky také pravidelně vycházely v tematických sbornících vydávaných nakladatelstvím Listen (mj. ve vánočně laděných svazcích Šťastné a veselé 1, 2) a je tomu jen pár let, co autor přišel s novou knihou krátkých próz Škoda lásky (2009) a výborem starších i nových povídek S jedním uchem naveselo (2011).

A když už hovoříme o povídkách s vánoční tematikou – roku 2007 vyšla touto dobou v Pasece knížečka nazvaná Tři vánoční povídky, která však nabídla o poznání jiné texty než Šabachova čerstvá novinka, a sice nepříliš veselé, ba i tragické příběhy ze zimní Prahy, napsané k tomu v rozmezí dvaceti let. To příhody ze života malého Damiána, jeho rodiny a přátel, žijících v poklidném městě Northampton ve státě Massachusetts, se nesou v docela odlišném duchu.
Pravda, medvěd potulující se ulicemi vyvolá nemalé pozdvižení, jinak ale zachycené události ze života dětského hrdiny vzbuzují spíše nostalgický úsměv.

Přesto v Damiánově poutavém vyprávění občas zazní i vážnější tón, třeba když jsou děti skrze smrt bezvýznamného mravence konfrontovány s konečností všeho života na tomto světě. Ostatně hlavní hrdina si již od raného dětství nese svůj kříž v podobě zděděné hyperaktivity s poruchou pozornosti, jež se promítá do Damiánova chování i jeho vyprávění.

S citem pro dětský pohled na svět

Trojici přítomných textů – Pohřeb mravence známého pouze Bohu, Halloween, A nakonec Vánoce – nelze označit za plnohodnotné a svébytné povídky, spíše se jedná o řadu volně propojených epizod jediného příběhu s Damiánem coby hlavním hrdinou a současně vypravěčem. Právě věrohodnost líčení pojednávaných událostí z dětské perspektivy patří k největším kladům Šabachovy nové knihy a současně mezi charakteristické rysy jeho tvorby, stejně jako zkušené a účelné zacházení s hovorovým jazykem nebo vlídný humor.

Neméně realistické je i ztvárnění amerických reálií, k čemuž autorovi stačilo pár osobních jmen a místních názvů, několik anglických výrazů (nezapomenutelný je obraz učitelky s jejím "Definitely not!") a navrch motiv natolik tradiční jako Halloween.

Zdá se tedy, že Petra Šabacha to poslední dobou při psaní táhne pryč z oblíbených Dejvic. Už jeho letos vydaná novela Rothschildova flaška se zčásti odehrávala v Londýně, navíc o Anglii, kde krátce žil koncem 60. let, mluví spisovatel jako o své staré lásce. A blízko má i k Americe – nejenže sem jezdí za synem a vnoučaty, ale mezi jeho literární vzory patří kupříkladu Mark Twain, jehož Dobrodružství Toma Sawyera oslavuje nerozlučné chlapecké přátelství podobně jako příběh Damiána a jeho kamaráda Robinsona z knihy A nakonec Vánoce.

Příjemné šabachovské počtení pro svátky vánoční

Knižní novinka Petra Šabacha si neklade přílišné literární ambice a neskrývaně těží z autorových prověřených kvalit – vypravěčského nadání, práce s hovorovým jazykem, smyslu pro humor – a znalosti příslušných reálií. Jistý posun lze snad spatřovat v tom, že spisovatelovo oblíbené téma dětství a dospívání je tentokrát pojednáno způsobem zcela vylučujícím autobiografický rozměr (tedy ve smyslu odkazů na Šabachovo vlastní mládí, stranou ponechme míru vlivu jeho osobních zkušeností s americkými vnoučaty).

Přestože však kniha A nakonec Vánoce nepřináší z pohledu šabachovské poetiky mnoho nového a jednotlivé prózy by v konkurenci většiny autorových povídek obstály jen stěží, jako celek je přítomný svazek přírůstkem poměrně zdařilým. Minulý Šabachův "vánoční" titul z roku 2007 označovala nakladatelská anotace za skromné dílko vhodné k relaxaci pro mnohdy nepříliš klidné dny sváteční, což bylo s ohledem na kvalitu a neveselé ladění povídek tvrzení nepokrytě ironické.

O letošním Šabachově "dárku" to však můžeme prohlásit s vážnou tváří a nikterak mu neukřivdíme...

Petr Šabach: A nakonec Vánoce. Nakladatelství Paseka, Praha a Litomyšl, 2015, 72 stran.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Zastupitelé západoněmecké obce z vedení sesadili člena neonacistické strany

Západoněmeckou obec Waldsiedlung již nevede člen krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Stefan Jagsch, v úterý ho zastupitelé odvolali a ve funkci ho vystřídala zástupkyně křesťanských demokratů (CDU). Informovala o tom agentura DPA.

Jagsch byl do funkce zvolen v září, a to i s pomocí hlasů CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP), což vyvolalo na celoněmecké úrovni tvrdou kritiku. NDP je totiž označována za neonacistickou a zavedené strany s ní spolupracovat odmítají.

Ačkoli CDU, FDP a SPD oficiálně s NPD nespolupracují, zastupitelé těchto tří stran v hesenského Waldsiedlungu, kde žije asi 2600 lidí a který je součástí obce Altenstadt, to nerespektovali. Následnou kritiku odmítali s tím, že nikdo jiný o tuto funkci, která byla volná od června, zájem neměl a že stranická příslušnost nehrála žádnou roli.

Další zprávy