Pokud knihu Nicka Cavea Píseň z pytlíku na zvratky provází nějaká souvislost, je to okolnost jejího vzniku a členění kapitol podle měst, do kterých zrovna Cave s kapelou přijel hrát. Obsah už se pak liší nevyrovnaným až těkavým způsobem. Někde se autor pozastavuje nad historickou důležitostí města, jinde, překvapivě v New Yorku, se podělí akorát o dojmy z masturbace na hotelovém pokoji.
Cave a nejlepší roky s The Bad Seeds: The Best Of 1984-2014
Nick Cave právě vydal album Lovely Creatures, na němž rekapituluje své roky s kapelou The Bad Seeds. Deska s podtitulem The Best Of 1984-2014 obsahuje všechny zásadní písně, jež Cave s kapelou hrál. Vychází jako vše zásadní a je k dispozici hned v několika formátech - jako 2CD či DVD.
Nick Cave se kromě hudby věnuje i psaní, tvorbě scénářů a herectví. Kapelu The Bad Seeds založil v roce 1983 na troskách seskupení The Birthday Party a sešel se v něm třeba s multiinstrumentalistou Mickem Harveym nebo kytaristou Blixou Bargeldem. Nicka Cavea si letos poslechne i pražské publikum, v O2 aréně hraje 26. října 2017.
V jedné kapitole popisuje život na turné a z cigarety v karavanu nebo steaků pro kapelu v šatně dokáže vytvořit až filmové obrazy, v další je naopak posledním mužem na světě ponořeným do vzpomínek a jediný skutečný lidský kontakt hledá v telefonickém spojení s manželkou.
Z Caveových poznámek je cítit rutina, nuda a únava, jež na muzikanty na šňůře padá, a s tím vším bojuje po svém - autorskými poznámkami a bardským filozofováním. Někdy čtenáři nabízí skutečně zajímavý vhled, například v pasáži o propojení muzikantského kočovného života s vyšším smyslem antických múz a biblických andělů, pak překvapí materialistickou přízemností, třeba když srovnává odlišnost a praktičnost pytlíků na zvratky jednotlivých leteckých společností.
Zatímco někdo v takovém srovnávání pytlíků uvidí dar nekonečné vnímavosti, jiný to může brát jako důkaz, že Cave na turné zabíjel čas opravdu vším, co bylo po ruce. A tak je to s většinou poznámek v této knize: někoho nadchne, co vše autor svou potemnělou poetikou zaznamenal, jiný to bude brát jen jako nekompromisní výpověď o zdlouhavosti kontinentálního turné, kde člověk vděčně reflektuje cokoliv, co přijde na ubíjející ose letadlo - stadion - hotel na mysl.
Nejzajímavější je kniha v momentech, kdy Cave sklouzne k přemýšlení o umění a kultuře tak, jak mu na cestách vyskakují v hlavě. Ve Filadelfii se podivuje nad Stalloneho scénáři k filmu Rocky a kleje, že nevyběhne známé schody muzea jako slavný filmový hrdina. V San Francisku zase vypráví o Ginsbergovi. Takových míst ale není mnoho a hudebník se brzy zase ponoří do svého vnitřního světa temného poety.
Kdo má tento svět rád, bezpochyby si Píseň z pytlíku na zvratky užije. Ostatní ať sáhnou po starších Caveových prózách vydaných v této edici, neboť jde o hodnotnější díla.
