Recenze: Kniha Kafe a cigárko je důkazem, že Mařenka ze StarDance si svou Magnesii Literu zaslouží

Petr Nagy
16. 12. 2015 10:00
Herečka a blogerka Marie Doležalová vydala své úspěšné „historky z hereckého podsvětí“ v knize Kafe a cigárko. Doležalová nabízí otevřenou a upřímnou výpověď z prostředí hereckého světa, v níž se kritická reflexe mýty opředeného řemesla mísí s autorčiným nezdolným entuziasmem, smyslem pro humor a poutavým vypravěčstvím. Více v recenzi Petra Nagyho.
Marie Doležalová
Marie Doležalová | Foto: Profimedia.cz

Když začala herečka Marie Doležalová v létě 2014 psát blog s jarmuschovským názvem Kafe a cigárko a s podtitulem „historky z hereckého podsvětí“, netušila ještě, jak úspěšný rok má před sebou a kolik příležitostí jí přinese nová role blogerky.

Z absolventky Pražské konzervatoře a současné členky souboru Divadla Na Fidlovačce, která se u českých diváků zapsala především coby Iška z filmových Pusinek režisérky Karin Babinské a jako Saša z oblíbeného televizního sitcomu Comeback, se během několika málo měsíců stala držitelka historicky první ceny Magnesia Litera v kategorii Blog roku, autorka hojně prodávané knižní podoby svých blogových zápisků a finalistka právě vrcholící taneční soutěže StarDance.

Marie Doležalová - Kafe a cigárko
Marie Doležalová - Kafe a cigárko | Foto: Domino

Co vlastně způsobilo, že si začínající blogerka záhy získala množství příznivců, kteří každý čtvrtek netrpělivě očekávali další její text? A co na jejím psaní upoutalo porotu složenou z Petry Soukupové, Emila Hakla a Pavla Mandyse natolik, aby Marii Doležalovou zařadila mezi šestici nominovaných autorů po bok Jiřího Peňáse nebo Ivy Pekárkové? (Připomeňme jen pro pořádek, že absolutního vítěze určila veřejnost prostřednictvím internetového hlasování.)

Tajemství úspěchu blogu Kafe a cigárko odhaluje trefný verdikt poroty, podle níž Doležalová „mnoha předsudky opředenou profesi rozpustile demytizuje“ a její „sebeironické, často nápaditě pointované texty prokazují autorčin rozhled i vypravěčskou dovednost“.

O herectví trefně, zábavně a hlavně upřímně

Zápisky Marie Doležalové skutečně nepřipomínají texty, jaké bychom čekali z pera současné české herečky, která ještě nezavršila třicítku. Její „historky“ totiž odhalují celou řadu zajímavých a mnohdy překvapivých faktů nejen z herecké branže. Autorka není pouze vnímavou pozorovatelkou svého mikrosvěta a pohotovou komentátorkou jeho zákonitostí, nýbrž také nadmíru zdatnou stylistkou. A zde jsme u druhé příčiny úspěchu jak internetového blogu Kafe a cigárko, tak jeho stejnojmenné knižní podoby. Přestože Doležalová nepíše – a ani nechce psát – jazykem povýtce metaforickým či poetickým, literární kvality jejím zápiskům upřít nelze, stejně jako humor, sebeironii a upřímnost.

Poslední půlrok, co mám blog, už na mě lidé nemluví pomalu, v jednoduchých větách a s přehnanou artikulací.

Ostatně právě nefalšovanou upřímnost, vyzařující z hereččina blogu v míře vskutku nezvyklé, pokládá sama autorka za svou nejsilnější zbraň. „Najednou mám všude otevřené dveře – a to díky svým chybám, o kterých píšu. ‚Tamta cena‘ byla už jen konečnou třešničkou na dortu, který jsem dostala za upřímnost,“ prohlašuje Doležalová v závěru své knihy a my nemáme sebemenší důvod o jejích slovech pochybovat.

S touto upřímností, kterou si ovšem nesmíme plést s naivitou, pak kráčí ruku v ruce pocit důvěrnosti, jejž si čtenář Kafe a cigárka odnáší díky vhodně zvoleným výrazům a formulacím (autorka se mu „svěřuje“, „prozrazuje mu tajemství“ a obrací se na něho s dobře míněnými „radami“).

Historky nejen z natáčení

Tematická šíře zápisků je až překvapující – kromě zážitků z divadla, filmu a televize v nich Marie Doležalová zúročila kupříkladu své zkušenosti s moderováním dětského pořadu, účastí v soutěžních pořadech, účinkováním v několika talk show či s různými druhy mediálních výstupů. Leitmotivem „historek z hereckého podsvětí“ však pochopitelně zůstává herectví coby autorčino řemeslo, vášeň i splněný sen. Poučená a přitom sympaticky nadšená průvodkyně nám poodkrývá barvité zákulisí svého mikrosvěta, od studia na konzervatoři přes herecké konkurzy a práci na nových rolích až po záskoky nebo alternaci.

Musíte se naučit hrát sympatie, předstírat spolupráci a fingovat lásku. Celý váš budoucí život nebude o ničem jiném.

Co se týče žánrového vymezení, dalo by se nejspíše v případě Kafe a cigárka i většiny blogů obecně hovořit o čtenářsky vděčné směsici deníkové literatury a fejetonistiky s občasnými přesahy do dalších prozaicko-publicistických útvarů. Nejoblíbenějším nástrojem autorčiny reflexe se pak stává strukturovaný přehled rozmanitých variant, složek či rysů pojednávaného jevu, budící leckdy až dojem zavedené typologie (např. filmová povolání z pohledu herečky, znaky alternativního divadelního souboru, hlavní typy režisérů).

Ani v takových chvílích se ovšem nevytrácí autorčin ostrovtip, a tak se například v charakteristice režiséra předehrávače můžeme dočíst, že „kdysi dávno chtěl být hercem, nebo dokonce i byl. Pak si uvědomil, že ví, jak hrát nejenom své role, ale i cizí, a tak se stal režisérem“.

Osobitá uvnitř i navenek

Za zmínku stojí též osobitá vizuální stránka knihy, netradičním formátem počínaje a kvalitním papírem konče, na níž nese svůj podíl i autorčino rozhodnutí podílet se finančně (padesátitisícovou odměnou spojenou s cenou Magnesia Litera) na přípravě titulu vydaného ostravským nakladatelstvím Domino.

Zapomenout nesmíme ani na výtvarný doprovod v podobě komiksových stripů konvenujících s obsahem jednotlivých textů, na němž Doležalová spolupracovala s kreslířem Janem Hofmanem. Zamrzí jen absence obsahu, který by čtenáři usnadnil orientaci ve svazku čítajícím na šest desítek textů.

Málokterý blog se u nás dočká tištěné podoby, natožpak aby se zařadil mezi knižní bestsellery. V minulosti najdeme snad jediný neoddiskutovatelný příklad podobného úspěchu, a sice Deniky Ostravaka.

Marie Doležalová ovšem namísto jazykového experimentu, výrazné autostylizace a pseudonymního vábení nabízí něco mnohem cennějšího – otevřenou a upřímnou výpověď z prostředí hereckého světa, v níž se kritická reflexe mýty opředeného řemesla mísí s autorčiným nezdolným entuziasmem (na jazyk se mi dere nadužívaný, ale v tomto případě vskutku přiléhavý výraz „pozitivní energie“), smyslem pro humor a poutavým vypravěčstvím. A tak můžeme jen doufat, že ve svém psaní, které na čas přerušila kvůli účasti ve StarDance, bude i nadále pokračovat a kniha Kafe a cigárko se jednou dočká druhého dílu.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Právo na první hokejovou ligu získaly Šumperk, Vrchlabí a Kolín

Hokejisté Šumperku, Vrchlabí a Kolína získali právo účasti v první lize. Po předčasném ukončení sezony kvůli pandemii koronaviru rozhodl o postupu nejlepších týmů základní části jednotlivých skupin druhé ligy Východ, Sever a Střed výkonný výbor Českého hokeje.

V případě, že využije možnosti hrát druhou nejvyšší soutěž celé trio i všechny další kluby, rozšíří se první liga z dosavadních 16 na 19 účastníků. Původně měla mít v sezoně 2020/21 první liga 17 týmů. Postup si měl zajistit nejlepší z trojice vítězů jednotlivých skupin druhé ligy z play off. Druhá liga ale byla ukončena po třetích duelech předkola play off.

"Výkonný výbor současně rozhodl, že kluby, které získaly právo účasti postupem z nižší soutěže v předčasně ukončené sezoně, ho nemohou postoupit jinému zájemci. Pokud klub práva účasti ve vyšší soutěži nevyužije, zůstává mu zachováno právo účasti v soutěži, v níž nastupoval v sezoně 2019/20," uvedl tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.

Přihlášky mohou kluby podávat do 22. května. "Po podání přihlášek rozhodne výkonný výbor o herním systému soutěží pro sezonu 2020/21 včetně postupu a sestupu tak, aby byly v nejbližším následujícím ročníku dosaženy počty účastníků stanovené jeho rozhodnutím z 19. prosince 2019. Na základě tohoto rozhodnutí bude v sezoně 2021/22 nastupovat v první lize šestnáct účastníků," doplnil Zikmund.

Od sezony 2022/23 bude mít první liga podle prosincového rozhodnutí výkonného výboru 14 týmů. Přímé postupy a sestupy mezi jednotlivými soutěžemi budou sjednoceny.

Šumperk ovládl základní část skupiny Východ se 103 body ze 40 zápasů a měl náskok 35 bodů před druhou Opavou. Do první ligy se může vrátit poprvé od sezony 2015/16.

Vrchlabí ve skupině Sever nasbíralo také 103 bodů ze 40 duelů a druhý Dvůr Králové nad Labem za ním zaostal o 18 bodů. V druhé nejvyšší soutěži hrálo naposledy v ročníku 2010/11, po kterém ze soutěže odstoupilo. Po dvou sezonách v Královéhradecké krajské lize působilo v druhé lize. V uplynulé sezoně za Vrchlabí hráli například útočníci Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč, Petr Sýkora a před návratem do Pardubic i Tomáš Rolinek.

Kolín ve skupině Střed nasbíral 93 bodů z 42 utkání a měl osmibodový náskok před druhým Táborem i třetí Příbramí. V druhé nejvyšší soutěži hrál naposledy v sezoně 1982/83.

Právo účasti ve druhé lize získaly na základě výsledků před ukončením soutěží Frýdek-Místek B, Pelhřimov, Rakovník, Moravská Třebová, Cheb, Jičín, TNP Praha, Klášterec nad Ohří, Velké Meziříčí a Nový Bydžov. Postup do nejvyšší juniorské soutěže si zajistil AZ Havířov 2010.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy