Recenze: Bianca Bellová v románu Jezero nabízí silný, byť temný čtenářský zážitek

Petr Nagy
1. 11. 2016 14:27
Novou a podle mnohých svou dosud nejlepší knihu napsala česká prozaička s bulharskými kořeny a překladatelka Bianca Bellová.
Bianca Bellová
Bianca Bellová | Foto: ČTK

Novelu Jezero nedávno vydalo autorčino kmenové nakladatelství Host a prvotním impulsem k jejímu napsání prý byla velká reportáž z oblasti Aralského jezera v magazínu National Geographic.

Bianca Bellová: Jezero
Bianca Bellová: Jezero | Foto: Host

Dotyčná lokalita se tak stala předobrazem bezmála postapokalyptických kulis, do nichž je zasazen děj její nové prózy a které lemují hrdinovu dobrodružnou pouť „tam a zase zpátky“. Odchod mladíka Namiho z domova je motivován hledáním zmizelé matky a vlastní identity – navzdory dystopickému ladění prostředí i celkové atmosféry má tak Jezero blíže k žánru románu vývojového, potažmo iniciačního.

Schematický půdorys a nahrubo opracované kulisy

Přesnému žánrovému vymezení textu Bellové však zabraňuje samotný fakt, že nejeden z jeho rysů bývá spojován s oběma zmíněnými žánry. K takovým patří zejména jistá modelovost až schematičnost zobrazeného fikčního světa, který v přítomné próze sestává z hrdinova rodného městečka Boros, bezejmenného hlavního města, kam se posléze vydává, a vesnice uprostřed bavlníkových polí, kam jej nakonec přivede jeho pátrání. A samozřejmě titulního vysychajícího jezera, v němž podle legendy sídlí tajemný Duch jezera a které se stává neodmyslitelnou součástí Namiho dětství i leitmotivem celé knihy.

Obdobně schematicky jsou zde vylíčeny či spíše jen hrubě načrtnuty společenské poměry, které v nejmenované zemi panují, což novelu opět vzdaluje žánru dystopie či antiutopie. Sféru oficiální ideologie a státního aparátu ztělesňuje kromě letmých zmínek o armádě či ústředí jen postava již zesnulého Státníka, která se pomalu vytrácí z obzoru všedních dnů rybářů z Borosu stejně jako břehy jejich životadárného jezera.

Neméně mlhavým zůstává i Duch jezera, blíže neurčená entita stojící někde na pomezí náboženství a folkloru a obávaná i uctívaná obyvateli Namiho rodného města, kteří jí pod vedením svého šamana přinášejí dokonce i lidské oběti.

Hrdinova škola života

Podrobnějšího popisu se naproti tomu dostává skladbě zobrazeného společenství a zvláště pak propastným sociálním rozdílům mezi některými jeho vrstvami, příhodně ilustrovaným řadou epizodních postav, s nimiž se Nami v průběhu své pouti setkává, počínaje drsnými námezdnými dělníky z ubytovny a rozmařilým floutkem Johnnym nebo zámožnou filantropkou přezdívanou Stará dáma konče.

Ke slovu přichází též otázka etnické příslušnosti, reprezentovaná nenáviděnými privilegovanými Rusy na jedné straně a vykořisťovaným národem takřka vyhlazených Uroborů na straně druhé. Přítomné indicie (inspirace osudem Aralského jezera, významné postavení ruské menšiny, pěstování bavlny aj.) tak ve výsledku umožňují děj knihy situovat kamsi do pomyslného Uzbekistánu před rozpadem SSSR.

Oč méně prostoru autorka věnovala historicko-politickým kulisám, tím více dbala na vylíčení neutěšené atmosféry svého příběhu a nuzných životních podmínek jeho ústředních protagonistů. Namiho osud je vskutku nelehký, a nabídne-li mu život občas přece jen kousek štěstí, číhá již za rohem kruté prozření nebo nějaká tragédie.

Tělesnost, syrovost a silná atmosféra

Hrdinovo dospívání, jehož jednotlivé etapy se odrážejí v názvech čtyř kapitol Zárodek, Larva, Nymfa a Imago, tak představuje metamorfózu dosti bolestnou a ve výsledku nezáviděníhodnou. Významnou roli hraje v próze Biancy Bellové tělesnost a erotika, obojí samozřejmě podáno v náležitě ponurých či falešných tónech. Od chvíle, kdy je Namimu „rozbolavělému touhou“ dáno prožít nešťastnou první lásku, se mladík stává rukojmím vlastních pudů a jen zřídkakdy ukojených tužeb.

Novela Jezero je dokladem toho, že i v literatuře mnohdy platí známé rčení „v jednoduchosti je síla“. Bianca Bellová svou prózu vystavěla na nekomplikovaném půdorysu a Namiho příběh odvyprávěla způsobem velmi přímočarým, a přesto se jí podařilo do nové knihy vložit cosi ojedinělého a nezvykle silného.

Ačkoliv cesta za poznáním sebe sama a svých kořenů patří mezi tradiční zápletky, zásluhou barvitě vylíčeného dystopického prostředí, nevšedních osudů autentických postav a nadmíru syrové atmosféry nabízí Jezero poměrně silný, byť dosti temný čtenářský zážitek.

Bianca Bellová: Jezero. Host, Brno, 2016, 1.vydání, 192 stran.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy