Spisovatelka Denemarková převzala cenu v Německu, píše si s rakouským prezidentem

ČTK ČTK
10. 10. 2022 21:58
Za román Hodiny z olova toto pondělí česká spisovatelka Radka Denemarková a její překladatelka do němčiny Eva Profousová v německé metropoli převzaly cenu Brücke Berlin. Staly se prvními Češkami, které ji získaly.
Radka Denemarková (vpravo) a její překladatelka do němčiny Eva Profousová (vlevo) přebírají cenu Brücke Berlin.
Radka Denemarková (vpravo) a její překladatelka do němčiny Eva Profousová (vlevo) přebírají cenu Brücke Berlin. | Foto: ČTK

Denemarkové Hodiny z olova vyšly česky před čtymi lety, autorce vynesly prestižní Magnesii Literu. V Německu se objevily začátkem letošního roku pod názvem Stunden aus Blei. "Stala se neuvěřitelná věc, první vydání bylo už v únoru vyprodané, takže hned následovalo další," říká Denemarková.

Německý překlad zaujal také čtenáře v Rakousku, včetně tamního prezidenta Alexandera Van der Bellena. "Knihu si přečetl a my si dopisujeme," poznamenává Denemarková, která za Hodiny z olova dále 8. listopadu ve Štýrském Hradci převezme Literární cenu Štýrska.

O úspěchu vypovídají i recenze německých novin a magazínů. Poukazují na závažný konflikt morálky a moci. "S románem Hodiny z olova přináší Radka Denemarková zuřivou obžalobu čínské diktatury. Česká autorka se v něm seznamuje s ženou, která se pod jejím vlivem postaví režimu, za což je tvrdě potrestána," uvedl německý rozhlas Deutschlandfunk.

Denemarková poukazuje na evropské přivírání očí nad brutalitou čínského policejního státu. "To je skutečná realita a pravda a tady se najednou ukazuje, že literatura je nezastupitelná a že já jsem nepodplatitelná, neponížitelná a že se nedám," říká o sobě.

"Mám na konci knihy poděkování všem blízkým lidem a přátelům, které jsem za svůj život potkala, kterých si nesmírně vážím. Všechny spojuje jeden pojem, který je teď vzácný, a to je morální integrita," poznamenává spisovatelka. Lituje, že někteří lidé, kterým poděkovala, již nežijí. "Jsem strašně ráda, že jsem tu knihu napsala, aby se nezapomnělo na studentku, kterou jsem v Číně potkala, kterou zatkli, která ve vězení zemřela. Dodneška nevíme jak, protože její tělo odmítli vydat," zmiňuje.

Podle německých recenzí je román rozsáhlý a spletitý. To uvedla i porota ceny Brücke Berlin. "Hodiny z olova představují odvážný a mimořádně zdařilý pokus, jak prostřednictvím poetického jazyka a autofikce vytvořit globální obraz naší současnosti plné násilí. Autorka do hloubky odkrývá historické propletence, aniž by se vzdala možností skutečné demokracie," napsali hodnotitelé.

Rovněž poukázali na um překladatelky. "Eva Profousová převádí autorčinu náročnou a složitou prózu protkanou lyrickými částmi a esejistickými pasážemi precizně a vynalézavě do živé, zvučné němčiny. V každém ohledu, od první do poslední stránky, toto významné dílo udržuje napětí," dodali porotci.

Denemarková přiznává, že její knihy není snadné překládat. "U mě to je vždy boj o jazyk a já potřebuju překladatele, kteří jsou vzdělaní, citliví, přemýšlejí v kontextu, ale nechávám jim absolutně volnou ruku, protože nejde o doslovný překlad," shrnuje s dodatkem, že takovou překladatelku našla právě v Profousové.

Spisovatelka je sama vystudovaná germanistka, jejím cílem je, aby kniha v obou jazycích působila stejně. To odrážejí konzultace. Německé verzi Hodin z olova předcházelo na 140 stránek odpovědí Denemarkové na překladatelčiny otázky.

Autorka s Hodinami z olova už letos v březnu zaujala návštěvníky festivalu autorských čtení v Lipsku. Šéf Českého literárního centra Martin Krafl tehdy prohlásil, že setkání s Denemarkovou bylo pro Němce zajímavé, neboť její román o svobodě chápou v kontextu aktuální ruské invaze na Ukrajinu.

Cenu Brücke Berlin uděluje nadace BHF Bank již dvě dekády vždy jednou za dva roky. Spojená je s odměnou ve výši 20 tisíc eur, v přepočtu skoro 500 tisíc korun, o které se podělí autorka s překladatelkou.

Okolo 245 tisíc korun, to jest 10 tisíc eur, pak spisovatelka převezme příští měsíc spolu s Literární cenou spolkové země Štýrsko. Toto další prestižní ocenění je vyhlašováno od 70. let minulého století, poslední dobou rovněž jen jednou za dva roky. K dosavadním laureátům patří Peter Handke, Elfriede Jelineková, Clemens J. Setz či naposledy Günter Eichberger. Denemarková byla v letech 2017 až 2018 rezidenční spisovatelkou Štýrského Hradce i zdejší kulturní iniciativy Kulturvermittlung Steiermark.

Hodiny z olova "sice poukazují na brutální poměry v Číně, hlavně ale upozorňují, jak se k tamnímu režimu lísají Evropané a zejména Češi. Diplomaté, programátoři, velvyslanci, mimoňové," napsal pro Aktuálně.cz kritik Jonáš Zbořil. Podle něj je kniha ambiciózně rozkročená mezi románem a esejí a vrací se do dob normalizace, k holokaustu, za Boženou Němcovou i do starověké Číny.

Všichni diktátoři světa, včetně Putina, reagují jenom na sílu. Zkouší, kam až mohou dojít. Jediné, co je bolí, je sáhnout jim na peníze. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy