Psací stroj, křesla, klavír. Vaculíkovu pracovnu získal památník písemnictví

Psací stroj, křesla, klavír. Vaculíkovu pracovnu získal památník písemnictví
Snímek z pracovny Ludvíka Vaculíka.
Snímek z pracovny Ludvíka Vaculíka.
Snímek z pracovny Ludvíka Vaculíka.
Snímek z pracovny Ludvíka Vaculíka.
Foto: Martin Svozílek
ČTK Kultura ČTK, Kultura
24. 8. 2021 14:58
Centrální depozitář Památníku národního písemnictví v Litoměřicích získal pracovnu spisovatele Ludvíka Vaculíka. V jedné místnosti se nacházejí křesla, knihovna, koberce i pohovka. Doplněna bude ještě původní obrazová výzdoba.

Pracovnu darovala rodina Madly a Ludvíka Vaculíkových. Ten zemřel před šesti roky, Madla Vaculíková ho následovala vloni ve věku 94 let. "Jedná se o významný dar, který doplňuje další obdobné sbírkové celky Památníku národního písemnictví, například pracovny Aloise Jiráska, Elišky Krásnohorské, Jaroslava Vrchlického či Ladislava Mňačka," vypočítává mluvčí Aneta Křížková.

Momentálně mohou depozitář v Litoměřicích navštívit jen badatelé na objednání, výhledově má být ale část expozice s pracovnou zpřístupněna širší veřejnosti.

Ve Vaculíkově pracovně jsou křesla se stolkem, pracovní stůl s psacím strojem či plná knihovna. Nechybí rádio, gramofon, lampa, klavír, glóbus. Na nábytku je mnoho výtvarných děl.

Držitel Státní ceny za literaturu Ludvík Vaculík patřil k předním poválečným českým spisovatelům, profiloval se zejména v 60. letech minulého století. Tehdy vytvořil ceněný román Sekyra, v němž se nejen vyrovnal s autoritou otce, také popsal poválečné nadšení a pozdější trpké zklamání levicových idealistů zneužitých státní mocí.

Dále se autor proslavil romány Morčata, Český snář, Jak se dělá chlapec nebo fejetony Jaro je tady a Srpnový rok. "Propsal se v nich k nezaměnitelnému stylu, a to jak ve způsobu uchopení své látky, tak i v jazyce. Jsou to textíky v mnohém angažované, ale tak nějak zdola, pohledem člověka, který si o světě, často i z pozice valašského selského rozumu, přemýšlí po svém," napsal v Hospodářských novinách literární vědec Jiří Trávníček.

Literární dráhu začal Vaculík roku 1953 v Rudém právu, kde působil následující čtyři roky. Od konce 50. let se podílel na vysílání pro mládež v Československém rozhlase a roku 1965 nastoupil do Literárních novin, kde se stal jednou z jejich hlavních tváří.

Aktivně vystupoval v době pražského jara, známý byl jeho příspěvek na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 a formulace manifestu Dva tisíce slov z roku 1968. Ještě před invazí vojsk Varšavské smlouvy byl vyloučen z KSČ, za normalizace ho čekal zákaz publikování a šikana ze strany státu.

V 70. a 80. letech se kriticky vyslovoval proti režimu, podepsal Chartu 77. Od dob samizdatu byl spojený s Lidovými novinami, kam psal pravidelné sloupky do posledních let. Založil také pro samizdat klíčovou edici Petlice, kde do pádu komunismu vyšlo přes 400 titulů.

Centrální depozitář Památníku národního písemnictví se nachází v bývalých kasárnách v Litoměřicích. Do první budovy určené pro literární archiv se sbírky stěhovaly počátkem roku 2016. Je vybavena moderními depozitními technologiemi, kompaktními regály a jsou zde specializované místnosti pro uložení fotografií, video- i audionahrávek nebo magnetických záznamů.

Součástí objektu jsou prostory pro pořádání velkých archivních celků, digitalizační a restaurátorské pracoviště, servisní pracoviště a badatelna. Ve druhé etapě bude dokončena rekonstrukce druhé budovy.

 

Právě se děje

Další zprávy