Prsa a vajíčka bodují po celém světě. Mladá Japonka píše o ženství a lidech na okraji

Tereza Semotamová Tereza Semotamová
19. 9. 2021 18:00
Ženské příběhy, sociální nerovnost, konzervativní vnímání rodiny i manželství. Mieko Kawakami v česky nedávno vydaném románu Prsa a vajíčka vypráví o Japonsku, jaké z literatury tolik neznáme. Není to jen čtení pro ženy.
Román se ptá, proč vůbec mít děti. Na ilustračním snímku z roku 1975 je tehdy desetiletá japonská princezna Nori.
Román se ptá, proč vůbec mít děti. Na ilustračním snímku z roku 1975 je tehdy desetiletá japonská princezna Nori. | Foto: ČTK/ZUMA/Keystone Pictures

Próza pětačtyřicetileté autorky se zaměřuje na Nacuko, nadějnou mladou spisovatelku. První část je především o různých podobách ženství. Nacuko žije jako nezávislá intelektuálka, které se nedaří práce na druhém románu. Její sestra Makiko dělá hostesku v baru, a aby si pozici udržela, uvažuje o operaci prsou.

Sestřinu dospívající dceru Midoriko znechucují fyzické projevy vlastního těla. S Makiko se tak dorozumívá pouze písemně, to je její forma vzdoru. Jak metaforické.

Druhá část románu je věnována především Nacukině touze po dítěti. Není schopna mít sex s muži, a tak přemýšlí, jak si dítě „pořídit“. Kromě toho ovšem próza uvažuje, proč děti vůbec mít, a nahlíží to ze všech možných úhlů.

V Japonsku, a ostatně ani v Česku, není možné legálně získat dárcovské spermie, pokud se nejedná o léčbu neplodnosti manželského páru. Vzniká tak spousta otazníků: proč manželé ano a nesezdaní ne? Co homosexuální partnerství? A má být dárce anonymní? Když chce dítě poznat svého biologického otce, mělo by tu možnost dostat?

Nacuko při rozsáhlých rešerších narazí na blogy lidí vzniklých ze zkumavky a rozhodne se zúčastnit konference o etické stránce dárcovství spermií. Jedním z těch, kdo byli počati v laboratoři, je Džun Aizawa. Až po třicítce zjistil, že otec ho „jen“ vychoval, biologickým otcem je nějaký mladý student, který si potřeboval přivydělat, a tak daroval sperma.

Aizawa vrhá nový pohled na chápání rodičovství a původ člověka. Můžeme na rodiče nadávat, jak chceme, ale aspoň víme, ke komu se vztahovat a kde máme kořeny. On své kořeny postrádá a musí se smířit s tím, že je nikdy neobjeví. Protože semeno, z něhož vznikl, bylo darováno anonymně.

Autorka knihy Mieko Kawakami.
Autorka knihy Mieko Kawakami. | Foto: ČTK/AP

Když se Nacuko se svou touhou svěří okolí, sledujeme reakce. Sestra se k nápadu staví pohrdavě a nechápavě. Redaktorka je v šoku, jako mladou kariéristku by ji dítě jen obtěžovalo. A kamarádka, taktéž spisovatelka, naopak Nacuko podporuje. Ovšem radí jí zvládnout to všechno bez muže, ti jsou jen na obtíž.

Setkáváme se tak s různými podobami ženství, různými přístupy k životu i vztahům jako takovým. Jen málokoho ale Nacuko skutečně poslechne.

Román však není pouze o ženách a dětech, především ukazuje jiné Japonsko, než jaké známe z tamní literatury. Vzpomínky na dětství v Ósace působí autobiograficky: autorka Mieko Kawakami se tam narodila, žila v chudých poměrech, vyrůstala bez otce a od čtrnácti pracovala v továrně. Později se stejně jako hrdinka knihy živila coby hosteska v baru, prodavačka v knihkupectví a zpěvačka.

Kawakami dává hlas těm, kdo se nemají dobře, nejsou úspěšní, nýbrž chudí a nešťastní, nemají naději. Jejich osudy líčí plasticky a empaticky. Japonsko je v jejím podání zemí, kde panuje sociální nerovnost, rigidně konzervativní vnímání rodiny a manželství, kde ženskou emancipaci někteří stále považují za ohrožení společnosti.

Překladatelka Klára Macúchová v doslovu zmiňuje, že by bylo zjednodušující označit Mieko Kawakami za čistě feministickou autorku. Má pravdu. Román Prsa a vajíčka není jen pro ženy a feministky.

V jednom rozhovoru spisovatelka řekla, že japonský literární svět nadále zůstává „podivný, roztomilý a trochu záhadný“, ale Japonci podle ní takoví nejsou. „Nechci psát knihy, které udržují tento obraz. Chci psát o skutečných lidech.“

Zastřešujícím tématem tak je svoboda. Kawakami nementoruje, ukazuje různé hrdinky. Ty jsou svobodné jen tehdy, když se mohou rozhodovat po svém. A projevem svobody mohou být nová prsa, dítě od dárce nebo také psaní románu.

Obal románu Prsa a vajíčka.
Obal románu Prsa a vajíčka. | Foto: Odeon

Prsa a vajíčka, která momentálně slaví mezinárodní úspěch, jsou druhým románem Mieko Kawakami. Původně vznikaly ve formě blogu. Byl to částečně protest proti knižnímu trhu, jemuž v Japonsku vládnou muži. Blogem se Kawakami povedlo napřímo oslovit čtenáře, bez průtahů spojených s vydáváním knihy.

To, že vznikala po částech, je při čtení znát. Vytisknout blog na papír znamená prostě přenést text mimo médium, pro které vznikal. Jednotlivé části tak jsou nekompaktní, některé pasáže, například rešerše ohledně dárcovství spermií, působí zdlouhavě a může se dostavit dojem, že celek se rozpadá.

Naštěstí opak je pravdou. Ať máte na dárcovství spermií, problematiku dětí ze zkumavky, lásku k dítěti a rodičovství jakýkoli názor, čtení Prsou a vajíček je dobrou příležitostí ho přehodnotit.

Kniha

Mieko Kawakami: Prsa a vajíčka
(Přeložila Klára Macúchová)
Nakladatelství Odeon 2021, 544 stran, 599 korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Muže v lese na Novojičínsku vážně zranil traktor, přimáčkl ho na strom

Letecky čtyřiašedesátiletého muže přepravili do Fakultní nemocnice Ostrava. Novináře o tom v neděli informoval mluvčí záchranné služby Lukáš Humpl. Neštěstí se stalo v obci Spálov. Muž pracoval v lese a traktor ho tam přimáčkl ke stromu. Na místo byla vyslána pozemní i letecká posádka.

"Pacient zůstal při vědomí, utrpěl však život ohrožující poranění. Zasahující lékař při prvotním vyšetření zjistil mnohočetná poranění, a to v oblasti hrudníku, břicha a pánve," uvedl Humpl. Posádky muži na místě poskytly neodkladnou péči a poté byl letecky přepraven do traumatologického centra fakultní nemocnice.

před 37 minutami

Vláda projedná změnu zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy

Úprava má zahrnout změny vyplývající z evropské směrnice například v souvislosti s ochranou některých údajů žadatelů o oprávnění. Uvádí to materiál, který má ČTK k dispozici. Návrh vládě v pondělí předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle materiálu evropská směrnice zavádí dílčí změny ve dvou oblastech. První je forma, v níž se podávají oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Jde o zavedení tzv. standardních datových formátů, které mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, stojí v překládací zprávě.

Další oblastí je podle materiálu ochrana některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. "Dále se doplňují případy, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit," stojí v dokumentu.

před 1 hodinou

Senát na rozdíl od Sněmovny zpřístupní ve čtvrtek své sídlo veřejnosti

Při příležitosti státního svátku, který připomíná vznik samostatného československého státu v roce 1918, si lidé si budu moci prohlédnout Valdštejnský a Kolovratský palác v centru Prahy. Budou ale muset dodržovat protiepidemická opatření. Kancelář Senátu to uvedla na svém webu. Sněmovna na státní svátek 28. října zůstane uzavřena. Důvodem jsou podle informací tiskového odboru zejména pokračující oprava fasád sněmovních budov na Malostranském náměstí i nynější protikoronavirová opatření.

Sídlo Senátu bude otevřeno od 9:00 do 16:00. Ve Valdštejnském paláci si budou moci návštěvníci prohlédnout nejkrásnější historické prostory, mezi něž patří Rytířská síň, Audienční síň nebo Mytologická chodba. Podívat se budou moci také do jednacího sálu, kde dříve byly ustájeni koně vévody Albrechta z Valdštejna a kde nyní senátoři schvalují zákony. V Kolovratském paláci nahlédnou příchozí mimo jiné do Růžového a Zeleného salonku, kde zasedala prvorepubliková vláda.

Další zprávy