reklama
 
 

Proč odejít budovat osadu? Na Světu knihy svůj román představí Izraelec Gavron

7. 5. 2018
Hostem pražského veletrhu Svět knihy bude tento týden izraelský prozaik Asaf Gavron, jehož román Osada na pahorku nedávno vyšel v překladu Magdalény Křízové. Ta za něj byla nominována na cenu Magnesia Litera.

Pokud izraelští kritici po vzoru těch českých touží po velkém společenském románu ze současnosti, už ho mají. Ba co víc, ve vrstevnatém příběhu Osada na pahorku spisovatele Asafa Gavrona dostávají tuto porci podanou ve stravitelné podobě humoristického románu.

Nečekejme však žádnou "řachandu". Humor je zde, tak jako v našich životech, často nenápadný, jindy zas groteskní, ba zraňující. A hlavně: není na něm nic výlučného, je součástí běžných dnů, i těch smutných.

Příběhy zakládání v sobě nesou cosi archetypálního, o čem člověk ze střední Evropy může v podstatě jen snít. Řekněte: komu z nás se podaří založit osadu, sektu či společenství? Hrdinové Gavronova románu to zvládli všechno - a mnoho dalšího.

Nositeli děje jsou dva ovdovělí mladí bratři Rony a Gabi. Když jeden druhého navštíví v osadě Maale Chermeš v Judské poušti, primární starostí zdejšího osadníka je, kdy zas bratr odjede a co po něm vůbec bude chtít. Nejistá přítomnost a nezhojená minulost ale nakonec rozhodnou jinak.

Redukovat bezmála pětisetstránkový román na téma sourozenecké konstelace by bylo krátkozraké. Postav, které jsou nosné a dejme tomu názorotvorné, je tu celá řada. A je s nimi pochopitelně také jejich minulost - odehrávala se ve velkých izraelských městech, v Americe, východní Evropě, ale klidně také v Breslavi za barokního rabiho Nachmana.

Důvody, proč nyní lidé odcházejí do pouště budovat osadu, jsou rozdílné, často i protichůdné. Dokážou takoví lidé spolupracovat? Mají pěstovat ve sklenících zeleninu, nebo vsadit na informační technologie? Spolehnout se na ochranu ozbrojených jednotek, či nabídnout ruku Palestincům?

Zásadní vliv na utváření příběhů má pochopitelně politika: od pravicových jestřábů po levičácké demonstranty za práva Palestiny. V sousedství nově vznikající osady leží arabská vesnice, než dojde na obchod nebo lásku, Židé a Palestinci stojí nesmiřitelně proti sobě. Jsme ve Svaté zemi, vše je tedy třeba měřit náboženským metrem.

Dělítko přitom nejednou neleží mezi židem a muslimem, nýbrž mezi tradicionalistou a liberálem. A hlavně: co platilo včera, je dnes nenávratně zaváto pouštním pískem.

Vzpomínanou humoristickou složku knihy nejednou obstarají instituce židovského státu. Nepřehledný byrokratický spletenec pravidelně vyústí v rozhodnutí vyklidit osadu, která vznikla načerno. A následně v poznání, že to není možné, neboť osada úředně neexistuje. Který úředník by si dovolil uvolnit prostředky na něco, co není? Pokud už vojáci přece jen přijedou, osadníci se druhý den zase vrátí a na místo přibude další obytný kontejner.

Román si více užije čtenář zběhlý v blízkovýchodních reáliích a ve Starém zákoně. Biblické citáty užívané pro okolnosti všedního dne vytvářejí strhující napětí mezi patosem proroků a skepsí současných osadníků.

Asaf Gavron je nadto mistrem popisu a dovádí jej k novým výšinám. V jedné dvou větách dokáže plasticky přiblížit reálie, aby je následně zalidnil nikoliv figurkami, nýbrž plnokrevnými bytostmi. I jejich životy autor v podstatě jen popisuje.

Asaf Gavron: Osada na pahorku

Asaf Gavron: Osada na pahorku

(Přeložila Magdaléna Křížová)
Nakladatelství Pistorius & Olšanská 2018, 472 stran, 429 korun

Nesetkáváme se s introspekcí do šedé kůry mozkové té masy náboženských blouznivců, fundamentálních ekologů či ustrašených starců. A pokud, tyto děje se odehrávají v mysli čtenářově.

Kvalitu českého překladu románu vyjádřila porota letošní ceny Magnesia Litera, když Magdalénu Křížovou nominovala v kategorii Litera za překladovou knihu. Sám Asaf Gavron tento týden přijede na veletrh Svět knihy - čestným hostem je právě Izrael. Na pražském Výstavišti tak bude možné posoudit, zda také ve Svaté zemi platí pravidlo, že humoristé bývají v reálném životě smutní lidé.

Pokud ale Osadu na pahorku chápeme jako dílo stojící na obou těchto emočních extrémech, může jít o nezapomenutelné setkání.

autor: Aleš Palán | 7. 5. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama