Přestanou vycházet Literární noviny, od února vydavatele stály statisíce korun

Kultura Kultura
18. 5. 2020 11:15
Tento měsíc vyjde poslední číslo Literárních novin. Časopis, který měl největší vliv za pražského jara v 60. letech minulého století, se v důsledku aktuální pandemie koronaviru potýká s výpadkem financí. "Číslem šest, které vyjde koncem května, pozastavuji vydávání Literárních novin," avizuje v úvodníku aktuálního vydání vydavatel Miroslav Pavel.
Ministr kultury z ČSSD Pavel Dostál si čte Literární noviny před zasedáním vlády, listopad 2000.
Ministr kultury z ČSSD Pavel Dostál si čte Literární noviny před zasedáním vlády, listopad 2000. | Foto: ČTK

Na konec Literárních novin v pondělí upozornil český Deník N.

Podle Miroslava Pavla, který je vlastní od roku 2009, bylo cílem novodobých Literárních novin zopakovat úspěch německého týdeníku Die Zeit. "Vydávat Literárky mne velmi bavilo. Rána virové krize byla ale začátkem letošního roku nemilosrdná," vysvětluje v editorialu Pavel, podle nějž provoz časopisu od počátku února "vyžadoval další statisíce korun dotací".

Pavel se nakonec rozhodl, že noviny masivně dotovat z vlastních prostředků nebude. "Číslem šest, které vyjde koncem května, tak pozastavuji vydávání Literárních novin. Na jak dlouho? Nevím, možná se situace zlepší, možná se najde investor, který bude mít zájem navázat na vykonanou práci s oživením jedné z nejstarších mediálních značek na českém trhu," píše Pavel.

V editorialu také zmiňuje, že noviny teprve vloni dosáhly ekonomické samostatnosti. Aktuálně.cz začátkem roku napsalo, že Literární noviny vloni z veřejných zdrojů získaly 527 tisíc korun a zároveň zintenzivnily spolupráci s čínským vládním deníkem Kuang-ming ž'-pao, za niž dostávaly zaplaceno od čínské strany.

Měsíčník v rámci spolupráce tiskl například propagandistické texty čínských vládních novinářů nebo rozhovory, které vydavatel Pavel vedl s komunistickými funkcionáři. Součástí šesti vydání Literárních novin z druhé poloviny loňského roku bylo dohromady 248 stran o Číně, to vše v době, kdy zpravodajská služba BIS opakovaně varuje před Čínou jako před nepřátelskou mocností.

"Je pouze na mém zvážení a rozhodnutí, jaké přílohy a s kým vydáváme a jaký bude jejich obchodní model. Řídíme se přitom vždy zájmem přinést k dané tematice něco nového a zajímavého," reagoval na dotazy Aktuálně.cz Pavel, který v úvodním slovu k jednomu čínskému sešitu napsal, že se snaží "alespoň trochu odpovědět na otázku, proč Čína tak funguje", a doporučil čtenářům, aby "bez zbytečného odkládání" tuto zemi studovali.

Podle účetních závěrek Literární noviny v průběhu let nabraly téměř šedesátimilionovou ztrátu. Vloni v červenci, měsíc po vydání prvního sešitu o Číně, však Pavel v editorialu prorokoval, že rok 2019 už Literární noviny možná skončí "jen s minimální ztrátou".

Literární noviny poprvé vyšly v roce 1927. Slavnou éru zažily v 60. letech minulého století, kdy se díky autorům jako Milanu Jungmannovi, A. J. Liehmovi či Ludvíku Vaculíkovi, který v nich otiskl manifest Dva tisíce slov, proměnily z režimního týdeníku v časopis podporující liberalizaci tehdejšího Československa. Kvůli problémům s cenzurou pod názvy Literární listy a nakonec jen jako Listy sehrály důležitou úlohu v pražském jaru 1968.

Po sametové revoluci list vydávala Společnost pro Literární noviny. V roce 2007 jej převzalo brněnské Centrum pro média a demokracii Jakuba Patočky. Pak se vydavatelem stalo občanské sdružení Právo, solidarita a informace ve faktické správě někdejšího ministra zemědělství z ČSSD Jana Mládka.

Vydavatel Literárních novin Miroslav Pavel.
Vydavatel Literárních novin Miroslav Pavel. | Foto: Vendula Fantová

Od roku 2009 noviny vlastnil Miroslav Pavel, někdejší mluvčí dvou komunistických premiérů Lubomíra Štrougala a Ladislava Adamce, ředitel Československé televize v období 27. listopadu 1989 až 10. ledna 1990 a později předseda dozorčí rady a minoritní akcionář vydavatelství Economia, které dnes publikuje i on-line deník Aktuálně.cz. Pavel rovněž působil coby předseda představenstva a generální ředitel vydavatelství Vltava-Labe-Press.

Sám Miroslav Pavel uvedl, že o získání Literárek jednal s Janem Mládkem a někdejšími sociálnědemokratickými politiky Jaroslavem Tvrdíkem a Jiřím Paroubkem.

Poté, co v roce 2009 Literární noviny získala Pavlova akciová společnost Litmedia, velká část redakce na protest odešla. "V souvislosti se zákulisním převodem novin novému majiteli se v novinách prosazuje hlas lidí, kteří nemají ani kulturní úroveň, ani morální právo zaštiťovat se jménem Literárních novin. Vinou nepochopení či vědomého přispění nového vlastníka hrozí zánik mimořádné kulturní a společenské hodnoty spojený s jejím zneužitím k jiným účelům," stojí v prohlášení, které sepsali. Do redakce tehdy přišli lidé, které v minulosti evidovala StB.

O dotace od ministerstva kultury, kde podporu dostávají i jiné literární časopisy, přišly Literární noviny v roce 2016. Tehdy žádaly 4,3 milionu korun. Komise ale seznala, že spíše než literárním jsou médiem politickým, a dotaci neodsouhlasila. "Literární noviny nejsou již dávno časopisem literárním, jejich název je zavádějící a obsahově jej nelze zařadit mezi zde podporovaná periodika," konstatovala ministerská komise.

Podle editorialu v současném čísle hodlá Miroslav Pavel zatím dál provozovat webové stránky Literárních novin a rád by udržel i některé přílohy. "Budeme se snažit ponechat na trhu Dossier a snad i Biblio, pravděpodobně ve volném prodeji s případnou nabídkou předplatného a zatím neurčenou periodicitou. Děkuji našim věrným čtenářům i našim obchodním partnerům a doufám, že se sejdeme v lepším čase," vzkazuje vydavatel Literárních novin.

 

Právě se děje

před 12 minutami

S růstem platů učitelů ministerstvo počítá i nadále, hlásí Plaga

Ministerstvo školství stále počítá s růstem platů učitelů v příštím roce o devět procent, jak se na tom loni domluvil ministr Robert Plaga (ANO) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Podle úřadu nadále platí závazek programového prohlášení vlády, podle kterého má být průměrný plat pedagogů v příštím roce kolem 47 000 korun. Údaje o průměrných platech ve školství za letošní první čtvrtletí zatím ministerstvo nemá. K dispozici budou asi na konci června. Loni brali pedagogové v průměru 40 111 korun.

"Závazek programového prohlášení vlády platí, a platný střednědobý výhled na rok 2021 tak navýšení platů pedagogických pracovníků o devět procent obsahuje, stejně tak jako navýšení platů nepedagogů," uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Schillerová podle ní sdělí ministerstvu návrh příjmů a výdajů na rok 2021 do 15. srpna.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Český fyzik Křivánek získal prestižní Kavliho cenu

Fyzik českého původu Ondřej Křivánek se stal jedním z držitelů prestižní vědecké Kavliho ceny za rok 2020. Sedm laureátů oceněných za přínos v oblasti astrofyziky, nanověd a neurověd vyhlásila Norská akademie věd. Křivánek, který se věnuje transmisní elektronové mikroskopii, byl vyznamenán v oboru nanotechnologií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy