Pracovníci Moravské zemské knihovny odjeli do Paříže pro Kunderovy knihy

ČTK Kultura ČTK, Kultura
5. 10. 2022 10:37
Pro druhou část materiálů, které získali od spisovatele Milana Kundery a jeho manželky Věry, toto úterý odjeli do Paříže pracovníci Moravské zemské knihovny. O další cestě informovali na sociálních sítích. Od června už je v Brně část Kunderova osobního archivu či fotek v 18 krabicích.
Milan Kundera žil od roku 1975 ve Francii.
Milan Kundera žil od roku 1975 ve Francii. | Foto: Gallimard

Nyní by ředitel instituce Tomáš Kubíček měl v Paříži převzít knihy, zejména překlady Kunderových románů a esejí do různých jazyků. Vše bude později přístupné ve speciálním oddělení Moravské zemské knihovny.

Rozhodnutí, že písemnosti zamíří do rodného města světoznámého spisovatele, padlo před dvěma lety, pandemie ale faktické předání zdržela. "Riziko, že bychom mohli onemocnění zavléct do bytu manželů Kunderových, bylo poměrně velké a nepříjemné, takže jsme to odložili," řekl před časem Kubíček. Převozu předcházely měsíce domluv na dálku a čtyři dny třídění materiálu u Kunderových.

První dodávka do Brna dorazila v červnu, tvoří ji autorův listinný archiv, to znamená korespondence s nakladateli, ohledně literárních cen, či recenze na jeho knihy. Ty mu zasílali nakladatelé. V Brně z nich badatelé budou moci čerpat informace o přijetí díla. Součástí první dodávky byla též bohatá sbírka fotografií, na kterých lze spatřit známé tváře jako Jana Skácela či Jana Wericha. Jen jejich roztřídění a zpracování si vyžádá alespoň rok práce, poté bude následovat digitalizace a zpřístupnění fondu.

Zvláštní část souboru pak tvoří rozhlasové a televizní pořady Věry Kunderové, jež natáčela v 60. letech minulého století jako zaměstnankyně České televize, nebo její reportáže z Francie pro Český rozhlas z počátku 90. let. Celý komplet se stane součástí nově zbudované Knihovny Milana Kundery, kterou v prostorách zemské bibliotéky navrhl architekt Martin Hrdina. Nebude to jen místnost s knihami, ale kulturní instituce s vlastním programem. Knihovna plánuje například debaty s českými i zahraničními intelektuály na témata evropského kulturního prostoru.

Třiadevadesátiletý Kundera žije od roku 1975 ve Francii. První část svého díla psal česky, druhou francouzsky. Patří k nejuznávanějším žijícím evropským romanopiscům.

Jeho poslední francouzské texty nyní v českém překladu Anny Kareninové vydává brněnské nakladatelství Atlantis, naposledy takto vloni zpřístupnilo knihu Nevědění, zabývající se problematikou odchodu do exilu a nemožnosti návratu. "Ani jeden z protagonistů neodcházel v domnění, že je to dočasné. Exil nevzali jako vyhnanství, nýbrž příležitost. Neměli důvod vzpomínat na zemi, ve které už nebydlí. Náhle se otevírající možnost návratu v nich tak vyvolává rozpaky," napsalo o knize Aktuálně.cz.

Nejnověji tento týden Nevědění vyšlo jako téměř pětihodinová audiokniha, kterou pro Supraphon načetl Radúz Mácha, člen činohry pražského Národního divadla. "Během příprav na nahrávání audioknihy jsem postupně zjišťoval, jak je těžké Kunderova slova sdělovat z nadhledu, příliš příběh neprožívat, být komentátorem a nechat fantazii na posluchači. To mě předtím vůbec nenapadlo. Hledal jsem tedy nějaký autentický styl, jak to celé uchopit a být pro posluchače spíš samotným autorem než interpretem," uvedl Mácha.

Je to už druhá kunderovská audiokniha, jako první Tympanum roku 2018 vydalo Nesnesitelnou lehkost bytí načtenou Jiřím Bartoškou.

Radúz Mácha čte knihu Nevědění od Milana Kundery. | Video: Supraphon
 

Právě se děje

Další zprávy