Podcast: Peníze asi nebyly motivací atentátu. Spisovatel Rushdie už útok neočekával

Petr Vizina Petr Vizina
17. 8. 2022 17:30
Pokus o vraždu spisovatele Salmana Rushdieho při jeho veřejném vystoupení minulý pátek ve státě New York znovu upozornil na nepřekonatelné obtíže, které mají náboženští fundamentalisté se svobodou slova. Anglistka Markéta Musilová a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček komentují okolnosti vynesení takzvané fatvy nad Rushdiem i kontext, na který jsme po 33 letech nejspíš zapomněli.
Salman Rushdie (na snímku z roku 2018) po útoku nožem nevidí na jedno oko, má poškozená játra a zpřetrhané nervy v jedné ruce.
Salman Rushdie (na snímku z roku 2018) po útoku nožem nevidí na jedno oko, má poškozená játra a zpřetrhané nervy v jedné ruce. | Foto: ČTK/ABACA

Fatvu v únoru 1989 vynesl íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Chomejní v souvislosti s Rushdieho románem Satanské verše.

Náboženský výnos přikazující každému muslimovi, aby usiloval o autorovu smrt, se minulý týden rozhodl vykonat čtyřiadvacetiletý Američan Hadi Matar, jehož rodiče přišli do USA z Libanonu. Dle předběžných informací vyšetřovatelů mladík na sítích vyjadřoval sympatie k šíitskému extremismu a íránským revolučním gardám.

Podcast s Markétou Musilovou a Břetislavem Turečkem si můžete poslechnout zde:

Zároveň byla na Rushdieho hlavu vypsána odměna, kterou polooficiální íránská náboženská nadace a později tamní média navýšily na téměř čtyři miliony dolarů, přes 90 milionů korun. "Nemyslím, že člověk, který žije na Západě, by se k těmto penězům kdy dostal. To asi nebyla jeho motivace," uvažuje Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.

"Umím si představit, že to je radikál vymezující se proti generaci svých sekularizovaných rodičů, kteří přišli z Blízkého východu a integrovali se do západní společnosti. Vybral si cíleně jednoho člověka, kdy polevila ostražitost a Rushdie nebyl zdaleka tak hlídán jako v minulosti. Rozhodl se ho zavraždit a tím získal ohromnou pozornost celého světa. V extremistických kruzích je bezpochyby hrdinou," konstatuje Tureček.

Anglistka Markéta Musilová.
Anglistka Markéta Musilová. | Foto: Aktuálně.cz

S anglistkou Markétou Musilovou se shodne na tom, že Rushdieho největší oponenti román Satanské verše z roku 1988 patrně nikdy nečetli. "Z čistě literárního hlediska jsou takzvaně urážlivé pasáže vlastně marginální a v celkovém rozsahu knihy, která má přes pět set stran, tvoří jen menší část, která ještě navíc probíhá v horečnatém snu jednoho z aktérů," upozorňuje Musilová.

Rozbuškou, jež po třech desítkách let nyní málem způsobila tragédii, je patrně Rushdieho románová úvaha, že i islámský prorok Mohamed se mohl mýlit. Navíc práce s texty, včetně těch posvátných, vždy znamená jejich interpretaci.

Spisovatelovo přesvědčení, že v literatuře tabu neplatí, jej po vydání Satanských veršů odsoudilo ke 13 rokům skrývání a nyní dost možná k doživotní ztrátě zraku. Pětasedmdesátiletý britsko-indický romanopisec žijící v USA po útoku nožem nevidí na jedno oko, má poškozená játra a zpřetrhané nervy v jedné ruce. "Ajatolláh Chomejní knihu nečetl, stejně jako ji patrně nečetli ti, kdo následně zavraždili spisovatelova japonského překladatele, pobodali toho italského, postřelili norského vydavatele a podpálili hotel, v němž zemřely desítky tureckých intelektuálů. Žádná jiná próza v novodobé historii nezpůsobila tolik utrpení," napsalo o atentátu Aktuálně.cz.

Pokus o Rushdieho vraždu jako by znovu připomněl, že náboženští fundamentalisté nemají smysl pro nadsázku a ironii, na nichž je ovšem Rushdieho psaní založené. "Především bych neříkal, že o Rushdieho život usiluje Írán," odkazuje Břetislav Tureček k historickému kontextu Chomejního rozsudku smrti nejen nad spisovatelem, ale i těmi, kdo Satanské verše překládali a vydávali.

"Jako první knihu zakázala Indie. Následovaly nepokoje v Pákistánu nebo v jižní Asii, kde už byli při protestech i mrtví. Až dodatečně vydal Chomejní fatvu, o které se bavíme," připomíná Tureček.

Odborník na Blízký východ Břetislav Tureček vede Centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
Odborník na Blízký východ Břetislav Tureček vede Centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. | Foto: DVTV

"Jinými slovy to vypadalo, že se Chomejní snaží sklízet radikální emoce, které nebyly ani tak v samotném Íránu, jako v jiných muslimských komunitách Asie, aby emoce využil politicky ve prospěch Íránu coby hlavní revoluční islámské síly. A to se mu povedlo. Paradoxně teprve Chomejního fatva přitáhla k Satanským veršům obrovskou pozornost," konstatuje Tureček.

Otázku, jak mohly muslimské komunity protestovat proti Rushdieho rouhání v textu, který nikdo z protestujících neviděl na vlastní oči, zodpovídá odkazem k nedávným dějinám naší země. "Veřejné odsuzování textů, které nikdo nečetl, přece dobře známe i z československé historie, nutně bych to nespojoval s náboženstvím," dodává Břetislav Tureček.

Vítejte u podcastu Na dotek, hostem Petra Viziny jsou anglistka Markéta Musilová a odborník na Blízký východ Břetislav Tureček. K poslechu na platformách: Soundcloud, Spreaker, Spotify, Google Podcasty a Apple Podcasty.

 

Právě se děje

Další zprávy