Podcast Petra Viziny: Strach nemám z Číny, spíš z české strany, říká sinoložka

Petr Vizina Petr Vizina
5. 8. 2020 18:00
S překladatelkou a sinoložkou Zuzanou Li o prostoru, který čínští spisovatelé potřebují pro manévrování, o komunistech, kteří nečtou, nebo českém strachu z východní mocnosti.

Román nazvaný Zvrácený osud od spisovatele tvořícího pod pseudonymem Tung Si je dalším přírůstkem k obrazu současné Číny, který českému čtenáři předestírá překladatelka Zuzana Li. V nakladatelství Verzone od roku 2012 vede edici současné čínské literatury Xin.

Z čínštiny přeložila významná díla moderních romanopisců, jako jsou Jen Lien-kche, Liou Čen-jün nebo Ning Kchen. Prvním titulem edice Xin se stal překlad Jen Lien-kcheho Čtyř knih. Román, jejž do češtiny převedla Zuzana Li, pojednává o Číně v období takzvaného Velkého skoku vpřed na přelomu 50. a 60. let minulého století. Cílem komunistické země tehdy byly modernizace a budování těžkého průmyslu, výsledkem revolučních kroků se však stal hladomor, historiky odhadovaný na desítky milionů mrtvých.

Podcast se Zuzanou Li si můžete poslechnout zde:

Čtyři knihy vyprávějí o byrokracii, korupci, chudobě i touze uspět ve společnosti, která pro Čechy nepochopitelným tempem - během pouhých dvou generací - přešla od hladomoru a zaostalosti ke stavbě mrakodrapů a železničních rychlodráh. Čína se stala Rozpukovem, jak zní částečně ironický název dalšího Jen Lien-kcheho románu, který v edici Xin vyšel opět v překladu Zuzany Li.

Čínští autoři popisují, co dravý kapitalismus a komunistická mentalita udělají s člověkem dosud nevytrženým z vazeb širší rodiny a komunity.

Zvrácený osud v titulu nejnovějšího překladu Zuzany Li je slovní hříčkou. Románovým postavám nabízí představu osudového zvratu k lepšímu, zároveň ale označuje katastrofickou chudobu v zemi, kterou sice považujeme za komunistickou, ale například nenabízí dostupnou, natož bezplatnou zdravotní péči.

Překlad Zuzany Li podtrhuje, oč jde autorovi knihy Tung Simu, v civilu vysokoškolskému profesorovi Tchien Tai-linovi z jihočínské provincie Kuang-si. Z jeho fyzického psaní čtenáře bez přehánění bolí tělo, rozhodně však strádá méně než postavy románu, v tomto případě rodina, která chce zlomit prokletí venkovské zaostalosti tím, že její potomek vystuduje a ve městě dosáhne pozice úředníka.

Přes všechnu bolest a zoufalství textem prosvítá vitalita, která se projevuje chutí vyprávět. Tentýž apetit očekává od těch, kdo příběhu naslouchají, tedy čtou.

"Příběhy obyčejných lidí jsou zároveň, v jakýchsi vyšších patrech textu, metaforou současné Číny," upozorňuje Zuzana Li. Tedy země, která se nepokrytě touží stát světovým hegemonem a své zájmy často bez skrupulí prosazuje v zahraničí, včetně Česka.

Jako pokušení pro zdejší oportunismus a bezzásadovost vykreslila komunistickou mocnost spisovatelka Radka Denemarková v předloňském románu Hodiny z olova. Autoři jako Tung Si portrétují samotnou Čínu. Zážitek, který čtenáři vyrazí z ruky rychlé hodnotící soudy a měřítka.

Vítejte u podcastu Na dotek. Hostem Petra Viziny je dnes sinoložka Zuzana Li, ukázku z románu Zvrácený osud čte Eva Srpová. K poslechu na platformách SoundCloudSpreakerGoogle Podcasts i Spotify.

Podcast Na dotek Petra Viziny

Na dotek Petra Viziny

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerGoogle PodcastsApple Podcasts i Spotify.  

 

Právě se děje

Další zprávy