Podcast Na dotek: Ateismus nás v Brazílii proslavil víc než Kundera, říká Pilátová

Petr Vizina Petr Vizina
16. 9. 2020 18:00
Se spisovatelkou Markétou Pilátovou o kartářkách, senzibilech a českém "něcismu", který nám vylepšuje pověst v zahraničí.

Hlad po spiritualitě a nadpřirozených jevech, léčitelé, jasnovidci, psychotronici, vědmy a telepati… Hle, portrét zdivočelé duchovnosti náhle svobodných devadesátých let. Těžko se té překotnosti divit. Dokud totiž svírali moc v rukou komunisté, tolerovali oficiálně jen jeden světový názor - ten "vědecký". Jenže nový román Markéty Pilátové Senzibil, jejž brzy vydá nakladatelství Torst, ukazuje, že zase tak bezvýhradně na vědu nespoléhali ani oni.

Československo - podobně jako Sovětský svaz či Spojené státy - během studené války celkem intenzivně pátralo, jak by mu v závodě s nepřáteli mohly pomoci paranormální jevy. "Například se zjišťovalo, jestli by nebylo možné mentální energií zachránit socialistické hospodářství. Prováděly se třeba pokusy, zda náhodou nevzklíčí semena rychleji, když na ně bude působit senzibil," popisuje Pilátová, co objevila při rešerších.

Klíčovým tématem románu je vztah mezi duchovními schopnostmi a morálkou. Otázka, zda mají svým nadáním sloužit režimu, představovala dilema i pro mnohé zdejší senzibily.

Podcast s Markétou Pilátovou si můžete poslechnout zde:

Spisovatelka vypráví také o svém životě v Jižní Americe, kde pobývala donedávna, celkem osm let. "Často se mě tam lidé ptali, zda jsou Češi opravdu všichni ateisté, jak se o nich říká. Když totiž v Latinské Americe řeknete, že jste ateista, vnímají to místní bezmála hůř, než kdybyste řekl, že jste třeba pedofil," líčí Pilátová.

A dodává, že souhlasí s Tomášem Halíkem, který popisuje nejrozšířenější české vyznání jako "něcismus" - neurčitou víru v něco vyššího, co nedokážeme pojmenovat. "Když jsem tedy lidem vysvětlila, že Češi věří v 'něco', podivovali se, ale uklidnilo je to," říká.

"Znám spoustu lidí, kteří chodí ke kartářkám, zabývají se astrologií, jezdí za šamany do Peru a Brazílie. Duchovní guláš se zahušťuje," přibližuje své zkušenosti spisovatelka. A neskrývá obavu, že "ztratí-li se člověk v lese ezoteriky, snadno může sklouznout do šílenství".

Pozitivní roli by podle ní ale mohla v tomto ohledu sehrát tradiční církev, protože "člověka může provázet spiritualitou a nabízet jako mantinel svou dvoutisíciletou zkušenost".

Vítejte u podcastu Na dotek, hostem Petra Viziny je dnes spisovatelka Markéta Pilátová. K poslechu na platformách SoundCloudSpreakerGoogle Podcasts i Spotify.

Podcast Na dotek Petra Viziny

Na dotek Petra Viziny

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerGoogle PodcastsApple Podcasts i Spotify.  

 

Právě se děje

před 19 minutami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německý soud zakázal kontrarozvědce sledovat celou AfD

Německá kontrarozvědka prozatím nesmí na celostátní úrovni sledovat kvůli podezření z pravicového extremismu celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Rozhodl o tom správní soud v Kolíně nad Rýnem, jak magazínu Der Spiegel potvrdil mluvčí soudu. To, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, zařadila stranu na seznam podezřelých z pravicového extremismu, se dostalo do médií ve středu. AfD se proti tomu ostře ohradila.

O AfD, která je označována za pravicově populistickou až radikální, se doposud zajímaly tajné služby v několika spolkových zemích, mimo jiné v Braniborsku nebo Sasku. Na celostátní úrovni se kontrarozvědka loni v březnu rozhodla sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy