Podcast Na dotek: Ateismus nás v Brazílii proslavil víc než Kundera, říká Pilátová

Petr Vizina Petr Vizina
16. 9. 2020 18:00
Se spisovatelkou Markétou Pilátovou o kartářkách, senzibilech a českém "něcismu", který nám vylepšuje pověst v zahraničí.

Hlad po spiritualitě a nadpřirozených jevech, léčitelé, jasnovidci, psychotronici, vědmy a telepati… Hle, portrét zdivočelé duchovnosti náhle svobodných devadesátých let. Těžko se té překotnosti divit. Dokud totiž svírali moc v rukou komunisté, tolerovali oficiálně jen jeden světový názor - ten "vědecký". Jenže nový román Markéty Pilátové Senzibil, jejž brzy vydá nakladatelství Torst, ukazuje, že zase tak bezvýhradně na vědu nespoléhali ani oni.

Československo - podobně jako Sovětský svaz či Spojené státy - během studené války celkem intenzivně pátralo, jak by mu v závodě s nepřáteli mohly pomoci paranormální jevy. "Například se zjišťovalo, jestli by nebylo možné mentální energií zachránit socialistické hospodářství. Prováděly se třeba pokusy, zda náhodou nevzklíčí semena rychleji, když na ně bude působit senzibil," popisuje Pilátová, co objevila při rešerších.

Klíčovým tématem románu je vztah mezi duchovními schopnostmi a morálkou. Otázka, zda mají svým nadáním sloužit režimu, představovala dilema i pro mnohé zdejší senzibily.

Podcast s Markétou Pilátovou si můžete poslechnout zde:

Spisovatelka vypráví také o svém životě v Jižní Americe, kde pobývala donedávna, celkem osm let. "Často se mě tam lidé ptali, zda jsou Češi opravdu všichni ateisté, jak se o nich říká. Když totiž v Latinské Americe řeknete, že jste ateista, vnímají to místní bezmála hůř, než kdybyste řekl, že jste třeba pedofil," líčí Pilátová.

A dodává, že souhlasí s Tomášem Halíkem, který popisuje nejrozšířenější české vyznání jako "něcismus" - neurčitou víru v něco vyššího, co nedokážeme pojmenovat. "Když jsem tedy lidem vysvětlila, že Češi věří v 'něco', podivovali se, ale uklidnilo je to," říká.

"Znám spoustu lidí, kteří chodí ke kartářkám, zabývají se astrologií, jezdí za šamany do Peru a Brazílie. Duchovní guláš se zahušťuje," přibližuje své zkušenosti spisovatelka. A neskrývá obavu, že "ztratí-li se člověk v lese ezoteriky, snadno může sklouznout do šílenství".

Pozitivní roli by podle ní ale mohla v tomto ohledu sehrát tradiční církev, protože "člověka může provázet spiritualitou a nabízet jako mantinel svou dvoutisíciletou zkušenost".

Vítejte u podcastu Na dotek, hostem Petra Viziny je dnes spisovatelka Markéta Pilátová. K poslechu na platformách SoundCloudSpreakerGoogle Podcasts i Spotify.

Podcast Na dotek Petra Viziny

Na dotek Petra Viziny

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerGoogle PodcastsApple Podcasts i Spotify.  

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soudkyně amerického nejvyššího soudu podlehla rakovině, bylo jí 87 let

Ve věku 87 let v pátek zemřela soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podle prohlášení soudu podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní a poslední momenty prožila doma se svojí rodinou. Její úmrtí by podle agentury Reuters mohlo ještě více převážit poměr sil v devítimístném senátu nejvyššího soudu na stranu konzervativců, kteří měli dosud převahu pěti ku čtyřem. Americká média předpovídají bouřlivé spory ohledně nominace náhradníka za Ginsburgovou.

Americký prezident Donald Trum označil Ginsburgovou za úžasnou ženu. "Vedla úžasný život. Co jiného můžete říct? Byla to úžasná žena… byla to úžasná žena, která vedla úžasný život," řekl prezident. "Rmoutí mne to," dodal.

"Naše země ztratila právníka historického významu. My na nejvyšším soudě jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali - coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost," uvedl předseda nejvyššího soudu USA John Roberts.

Ginsburgová byla členkou nejvyššího soudu přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post na nejvyšší soudní instanci Spojených států.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

OSN neobnoví sankce proti Íránu za porušování jaderné dohody

Německo, Francie a Británie v pátek společně vzkázaly Radě bezpečnosti OSN, že sankční režim odvolaný na základě jaderné dohody s Íránem nebude tento víkend obnoven, jak požadují Spojené státy. Napsala to agentura Reuters, která se dostala k dopisu adresovanému RB OSN třemi evropskými stranami zmíněné dohody z roku 2015.

"Neúnavně jsme pracovali na zachování jaderné dohody a zůstáváme odhodláni v tom pokračovat," uvedla trojice západoevropských velvyslanců při OSN. V dopise se podle Reuters mimo jiné píše, že jakékoli rozhodnutí či krok ve snaze obnovit protiíránské sankce OSN je bez "právního efektu". Odpuštění sankcí prý zůstane v platnosti i po víkendu.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo v srpnu oznámil, že zahájil třicetidenní proces, který by měl vést k obnovení sankcí OSN vůči Íránu. Učinil tak prostřednictvím stížnosti zaslané Radě bezpečnosti ohledně toho, že Teherán údajně jadernou dohodu porušuje. Sankce by se podle Washingtonu měly vrátit v noci na neděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy