Pocta, jaké se nedočkal ani Zola. Literát Llosa je nově členem Francouzské akademie

ČTK Kultura ČTK, AFP, Kultura
26. 11. 2021 10:33
Pětaosmdesátiletý peruánský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa byl ve čtvrtek překvapivě zvolen do Francouzské akademie, a to přestože je starší, než dovolují pravidla. Uvedla to rozhlasová stanice France Info.
Mario Vargas Llosa byl předloni hostem pražského veletrhu Svět knihy.
Mario Vargas Llosa byl předloni hostem pražského veletrhu Svět knihy. | Foto: Shutterstock

Normálně mohou být do společnosti "nesmrtelných", jak se členům akademie říká, uvedeni jen lidé mladší než 75 let. V literátově případu však Francouzská akademie, založená roku 1635 kardinálem Richelieuem, udělala výjimku, objasňuje agentura AFP.

Ve volbě o členství Llosa získal 18 z 22 hlasů. Mezi akademiky se stane prvním nositelem Nobelovy ceny za literaturu od dob Françoise Mauriaca, jenž byl členem zvolen v roce 1933 a švédskou cenou obdržel roku 1952.

Na rozdíl od věkového omezení, zavedeného v roce 2010, neexistuje žádné omezení ohledně národnosti či státní příslušnosti pro členství v instituci, která je pokládána za hlavní strážkyni čistoty francouzského jazyka. Cizinci tak byli do akademie zvoleni již dříve.

Llosa nikdy nenapsal žádnou knihu ve francouzštině, přestože tímto jazykem plynně hovoří. Do Paříže se přistěhoval v roce 1959. Svého času pracoval ve španělské redakci francouzské agentury AFP, dnes žije v Madridu. Před pěti lety se mu jako prvnímu zahraničnímu spisovateli dostalo pocty, že ještě za jeho života mu vyšlo kompletní dílo v prestižní literární kolekci Pléiade francouzského vydavatelství Gallimard. Podobné pocty se z žijících autorů dočkal také československý rodák Milan Kundera, ten je však držitelem francouzského občanství.

Ze 40 míst ve Francouzské akademii jich nyní zůstává pět neobsazených a akademici mají potíže je zaplnit. Tím spíše, že vliv této instituce oproti předchozím staletím poklesl a mnoho lingvistů už dnes nepokládá názory akademie za relevantní, upozorňuje agentura AFP. V současnosti těleso tvoří 29 mužů a šest žen.

Mariu Vargasi Llosovi bude v akademii náležet křeslo číslo 18. Na něj dříve usedal filozof Michel Serres, ještě dříve známý filozof Alexis de Tocqueville z 19. století, maršál Foch proslavený za první světové války či bývalý premiér Edgar Faure.

Peruánskému rodákovi se tak dostalo pocty, které se nedočkali mnozí vynikající francouzští autoři, například Jules Verne či Émile Zola.

Mario Vargas Llosa patří vedle Kolumbijce Gabriela Garcíi Márqueze, Mexičana Carlose Fuentese a Argentince Julia Cortázara k představitelům boomu latinskoamerické literatury v 60. letech minulého století, z této čtveřice autorů už je však poslední žijící. Roku 1994 byl zvolen do španělské královské akademie, před 11 lety obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

Předloni byl Llosa hostem pražského veletrhu Svět knihy, naposledy letos mu nakladatelství Argo v překladu Anežky Charvátové vydalo román Rozhovor u Katedrály.

Letos v říjnu se Llosa objevil mezi stovkami známých osobností, jejichž jména figurují v takzvaných Pandora Papers. Dle novinářů, kteří kauzu zveřejnili, byl spisovatel majitelem offshorové společnosti založené na Britských Panenských ostrovech. Autor odmítá, že by se dopustil čehokoli nezákonného.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V polovině června proběhne na Slovensku líčení v případu Babišovy evidence u StB

Bratislavský krajský soud vypsal na 14. června líčení v případu žaloby předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, který se domáhá verdiktu, že v dokumentech někdejší československé tajné policie StB je jako její agent veden neoprávněně. Termín soudního jednání potvrdil mluvčí soudu Pavol Adamčiak.

Mluvčí neuvedl, zda soud v červnu vynese rozhodnutí. V seznamu vypsaných líčení je ale ke zmíněnému případu uvedena poznámka "líčení a rozhodnutí". Přelíčení, které bylo plánováno už na loňský prosinec, krajský soud tehdy zrušil po žádosti Babišova právního zástupce. Odročení se domáhal kvůli podezření na onemocnění covidem-19 a souvisejícím karanténním opatřením.

Slovenské soudy se Babišovou žalobou zabývají od roku 2012. Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. Naposledy tak tříčlenný senát ústavního soudu učinil v roce 2019 a případ vrátil bratislavskému krajskému soudu k novému projednání. Svůj krok tehdy ústavní soudci zdůvodnili tím, že slovenské soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Jiný senát slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který dokumenty po StB spravuje. Byl to průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě tamního Ústavu paměti národa. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by místo toho měl být žalovanou stranou. Také Babiš ve své kauze zažaloval ÚPN a spolupráci s StB opakovaně popřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy