Pocta, jaké se nedočkal ani Zola. Literát Llosa je nově členem Francouzské akademie

ČTK Kultura ČTK, AFP, Kultura
26. 11. 2021 10:33
Pětaosmdesátiletý peruánský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa byl ve čtvrtek překvapivě zvolen do Francouzské akademie, a to přestože je starší, než dovolují pravidla. Uvedla to rozhlasová stanice France Info.
Mario Vargas Llosa byl předloni hostem pražského veletrhu Svět knihy.
Mario Vargas Llosa byl předloni hostem pražského veletrhu Svět knihy. | Foto: Shutterstock

Normálně mohou být do společnosti "nesmrtelných", jak se členům akademie říká, uvedeni jen lidé mladší než 75 let. V literátově případu však Francouzská akademie, založená roku 1635 kardinálem Richelieuem, udělala výjimku, objasňuje agentura AFP.

Ve volbě o členství Llosa získal 18 z 22 hlasů. Mezi akademiky se stane prvním nositelem Nobelovy ceny za literaturu od dob Françoise Mauriaca, jenž byl členem zvolen v roce 1933 a švédskou cenou obdržel roku 1952.

Na rozdíl od věkového omezení, zavedeného v roce 2010, neexistuje žádné omezení ohledně národnosti či státní příslušnosti pro členství v instituci, která je pokládána za hlavní strážkyni čistoty francouzského jazyka. Cizinci tak byli do akademie zvoleni již dříve.

Llosa nikdy nenapsal žádnou knihu ve francouzštině, přestože tímto jazykem plynně hovoří. Do Paříže se přistěhoval v roce 1959. Svého času pracoval ve španělské redakci francouzské agentury AFP, dnes žije v Madridu. Před pěti lety se mu jako prvnímu zahraničnímu spisovateli dostalo pocty, že ještě za jeho života mu vyšlo kompletní dílo v prestižní literární kolekci Pléiade francouzského vydavatelství Gallimard. Podobné pocty se z žijících autorů dočkal také československý rodák Milan Kundera, ten je však držitelem francouzského občanství.

Ze 40 míst ve Francouzské akademii jich nyní zůstává pět neobsazených a akademici mají potíže je zaplnit. Tím spíše, že vliv této instituce oproti předchozím staletím poklesl a mnoho lingvistů už dnes nepokládá názory akademie za relevantní, upozorňuje agentura AFP. V současnosti těleso tvoří 29 mužů a šest žen.

Mariu Vargasi Llosovi bude v akademii náležet křeslo číslo 18. Na něj dříve usedal filozof Michel Serres, ještě dříve známý filozof Alexis de Tocqueville z 19. století, maršál Foch proslavený za první světové války či bývalý premiér Edgar Faure.

Peruánskému rodákovi se tak dostalo pocty, které se nedočkali mnozí vynikající francouzští autoři, například Jules Verne či Émile Zola.

Mario Vargas Llosa patří vedle Kolumbijce Gabriela Garcíi Márqueze, Mexičana Carlose Fuentese a Argentince Julia Cortázara k představitelům boomu latinskoamerické literatury v 60. letech minulého století, z této čtveřice autorů už je však poslední žijící. Roku 1994 byl zvolen do španělské královské akademie, před 11 lety obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

Předloni byl Llosa hostem pražského veletrhu Svět knihy, naposledy letos mu nakladatelství Argo v překladu Anežky Charvátové vydalo román Rozhovor u Katedrály.

Letos v říjnu se Llosa objevil mezi stovkami známých osobností, jejichž jména figurují v takzvaných Pandora Papers. Dle novinářů, kteří kauzu zveřejnili, byl spisovatel majitelem offshorové společnosti založené na Britských Panenských ostrovech. Autor odmítá, že by se dopustil čehokoli nezákonného.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Vláda USA žaluje Texas, změnou volebních obvodů podle ní diskriminuje menšiny

Americké ministerstvo spravedlnosti dnes podalo žalobu na stát Texas, který podle něj překreslením hranic volebních obvodů diskriminuje tamní latinskoamerickou a černošskou populaci. Jedná se o první žalobu, která napadá nové volební hranice po jejich nedávné změně v souvislosti s se sčítáním lidu. Právní experti očekávají, že se podobných sporů povede celá řada.

Podle americké ústavy se přiděluje počet křesel ve Sněmovně reprezentantům jednotlivým státům podle počtu jejich obyvatel. Ten se zjišťuje každých deset let sčítáním lidu. Texas kvůli nárůstu svého obyvatelstva získal loni nárok na dvě křesla navíc, a bude tak mít 38 zástupců v dolní kongresové komoře. V horní komoře, Senátu, je zastoupení států rovné, každý tam má dvě křesla.

Zvýšením nebo snížením počtu obvodů vzniká nutnost znovu nakreslit jejich hranice, což je v USA předmětem dlouholetých politických sporů. Činitelé politických stran totiž mají k dispozici velice přesné voličské mapy, jež jim umožňují zvolit tvar tak, aby v nově vzniklém obvodu získal jejich kandidát rozhodující výhodu. Proces mají často v rukou komise, které ovládá strana, jež je ve státu zrovna u moci.

Podle žaloby pochází téměř veškerý populační přírůstek v Texasu z komunit Hispánců, černochů a Asiatů, nové mapy těmto skupinám obyvatelstva však nezajišťují možnost, aby si spravedlivě zvolili svoje politické zástupce. Tím stát podle ministerstva porušil některá ustanovení zákona o občanských právech z roku 1965.

před 1 hodinou

Grawemeyerovu cenu za skladbu získala Olga Neuwirth, přijede na Pražské jaro

Prestižní Grawemeyerovu cenu za skladbu, kterou udílí University of Louisville v americkém státě Kentucky, letos získá Rakušanka Olga Neuwirth. Porota ocenila její operu Orlando podle stejnojmenného románu Virginie Woolf. Předloni ji jako první žena zkomponovl na objednávku Vídeňské státní opery. Kromě ocenění Neuwirth dostane šek na 100 tisíc dolarů, v přepočtu přes 2,2 milionu korun.

Neuwirth se tak zařadí po bok prestižních laureátů ceny, k nimž patří současníci Kaija Saariaho, Thomas Adès, Tan Dun a György Kurtág nebo dnes již nežijící Pierre Boulez, Witold Lutosławski a Krzysztof Penderecki. V roce 1993 ocenění převzal český rodák Karel Husa.

Třiapadesátiletá Olga Neuwirth bude příští rok hostem festivalu Pražské jaro. V rámci dvoudenní akce Prague Offspring navštíví pražské Centrum současného umění DOX, kde tři její kompozice zahraje renomovaný ansámbl Klangforum Wien. Cena za skladbu nazvaná po filantropovi Charlesi Grawemeyerovi, jenž žil v letech 1912 až 1993, je udílena od roku 1985.

Zdroj: New York Times
Další zprávy