Høeg napsal apokalyptickou detektivku. Je dobrá skoro jako Cit slečny Smilly pro sníh

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
24. 10. 2018 17:38
Vědkyně Susan dovede vytáhnout z člověka všechna tajemství. Dánský spisovatel Peter Høeg ji v právě vydaném románu, jenž snese srovnání s Citem slečny Smilly pro sníh, nechává rozkrýt státní komplot.
Peter Høeg svůj román Susanin efekt představil v Praze letos v únoru, ještě předtím, než kniha vyšla v českém překladu.
Peter Høeg svůj román Susanin efekt představil v Praze letos v únoru, ještě předtím, než kniha vyšla v českém překladu. | Foto: Jakub Plíhal

Zřejmě nejznámější žijící dánský spisovatel Peter Høeg se ve své nové próze převtělil do ženy. Susanin efekt je apokalyptickou detektivkou, kterou vypráví experimentální fyzička. Nápadně se podobá jiné vědkyni ze šestadvacet let starého románu Cit slečny Smilly pro sníh, který Høegovi přinesl světovou proslulost. Novinka, kterou v překladu Roberta Novotného právě vydalo nakladatelství Argo, je skoro stejně dobrá.

Právě vědci se při četbě asi budou bavit dvojnásob. Høegovo dramatické přehánění, kdy správně aplikovaná fyzikální či technická vědomost zachrání bezvýchodnou situaci, je často bizarní. Susan si v domácnosti upravuje spotřebiče, aby byly výkonnější, v kabelce místo zbraně nosí páčidlo, a když popisuje řev v indickém vězení, mluví o "vysokofrekvenčním kmitání".

Susan je tak trochu superhrdinka. Na rozdíl od Smilly, jejíž mimořádnou citlivost k přírodním jevům vysvětloval eskymácký původ, vykazuje čtyřicátnice Susan nepopiratelně zázračnou schopnost: v její blízkosti mají lidé nutkání mluvit upřímně o věcech, které jinak nevědomky i záměrně skrývají. Tento "efekt" je nadáním, které se proti Susan právě obrátilo. Během dlouhodobého pobytu v Indii se její rodina ošklivě zapletla s tamními zákony. Ona je už několik týdnů ve vazbě kvůli údajnému pokusu o vraždu a také svému šestnáctiletému synovi, který zkusil cosi propašovat přes hranice a teď mu hrozí osmdesát let vězení. Po manželovi, s nímž se Susan ale rozvádí, jde indická mafie. A dcera, která je se svým bratrem dvojče, utekla s knězem z chrámu bohyně Kálí. Ovšem vše lze urovnat, dánská diplomacie nabízí pomoc, výměnou za nepatrnou protislužbu: Susan má za úkol vyzpovídat pár lidí. Že jde o věc delikátní a nelegální, je stejně jasné, jako že Susan nemá na výběr.

Od první stránky román pracuje s velkou nadsázkou. Velmi chytrou, s komplikovaným dějem, odkrýváním temných stránek politické moci, tajných služeb a také lidské psychiky. Na tu je Peter Høeg obzvlášť vysazený, jeho psychologické úvahy a popisy patří k tomu nejvtipnějšímu. "Na seznamu mnoha různých inteligencí figuruje jedna, kterou moderní psychologie přehlíží, a to inteligence večírková. Laban ji má. Umí konverzovat se všemi okolo stolu tak, že mladí si připadají respektovaní a muži obdivovaní a ženám připadá, jako by je nějaká neviditelná ruka hladila po ušních lalůčcích," píše například.

Laban je Susanin manžel. Uznávaný hudební skladatel, který má kromě hudebního nadání také neuvěřitelné komunikační schopnosti. Ty podědila i dvojčata, spolu se Susaniným efektem. Vlastně všechny jen trochu důležité postavy jsou v Høegově detektivce výjimečné: když vědkyně, tak jedině geniální, s nobelovskou medailí ve skříni. Když politik, tak charismatik. A když padouch, tak zabíjením posedlý psychopat, jenž si také v okamžiku smrti se zájmem prohlíží vlastní vytrženou tepnu.

Krvavých scén v detektivce není mnoho, těch několik ale vydá na dobrý horor. Například když jde Susan v noci do domu ženy, kterou před pár hodinami zpovídala a o níž správně tuší, že je už mrtvá. V bytě hledá ukrytý dopis a přitom ze špatně uklizených stop zjistí, že zavražděná ještě stihla jednoho ze svých vrahů důmyslným způsobem sejmout.

S každým dalším objevem Susan odhaluje, že státní aparát chystá kolosální zradu na občanech, před nimiž tají blížící se ekologicko-politickou katastrofu. Záchrana je zaslíbená jen několika tisícům vyvolených. "Evropa je komfortní zóna. Žijeme v kině, kde se na všech čtyřech stěnách promítají rodinné filmy. Zhroucení nepatří do budoucnosti. Ono už začalo," pronáší jeden ze zasvěcených.

Peter Høeg: Susanin efekt

Peter Høeg: Susanin efekt

(Přeložil Robert Novotný)
Nakladatelství Argo 2018, 332 stran, 348 korun

Høeg je patriot, Dánsko v jeho podání sice oplývá inteligentními, egoistickými gaunery, ale jinak především krásnou přírodou, starobylými institucemi s dokonalými archivy a supermoderními vědeckými pracovišti, kde si nobelisté podávají dveře.

Román Susanin efekt infikuje čtenáře několika bolestmi současného světa, jako je sociální nerovnováha, ekologické hrozby a křehkost demokratických systémů. Nic z toho ale nezabolí tak jako téma bezohlednosti silnější civilizace vůči slabší, kterou skvěle vystihla kniha Cit slečny Smilly pro sníh. I tak se Peteru Høegovi podařilo napsat skvělou detektivku s přesahem.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Chorvatsku jsou i čtvrt století po válce desítky tisíc nevybuchlých min

V Chorvatsku jsou 24 let po skončení válečného konfliktu stále místa o celkové ploše 355 čtverečních kilometrů, kde hrozí miny. V těchto oblastech se nachází více než 30 tisíc min a také velké množství další nevybuchlé munice. Podle agentury HINA to řekl ministr životního prostředí Tomislav Ćorić.

Ministr tato čísla uvedl v souvislosti s podpisem dohody, která dokládá, jak značné finanční prostředky je potřeba vynaložit na likvidaci takového nebezpečného pozůstatku války. Na základě uvedeného dokumentu by měla být vynaložena v přepočtu téměř miliarda korun na projekt odminování a ochranu lesů jen v regionu Licko-senjské a Zadarské župy.

Projekt se týká odminování 1676 hektarů lesů a půdy v prostoru Přírodního parku Velebit a Národního parku Paklenica. Jeho realizace by měla být završena do června 2023.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Chrascina má bronz z MS vrchařů, Havlíčková byla druhou juniorkou

Dvě medaile přinesl české výpravě dnešní program mistrovství světa v běhu do vrchu. Marek Chrascina získal na krátké trati bronz mezi muži, hned za ním skončil Jan Janů. Barbora Havlíčková se v Argentině stala juniorskou vicemistryní světa. V sobotu budou o úspěch bojovat závodníci a závodnice v horském maratonu.

Devatenáctiletá běžkyně na lyžích Havlíčková ve svém doplňkovém sportu na šampionátu v Argentině nestačila jen na Angelu Matteviovou z Itálie a přidala další cenný kov k evropskému juniorskému zlatu z červencového šampionátu v Zermattu.

Havlíčková běžela závod jen z lyžařské přípravy, přesto uspěla na zhruba sedm a půl kilometru dlouhé trati. "Musím říct, že jsem to absolutně nečekala. Když jsme přiletěli do Argentiny, vůbec jsem se tady nedokázala srovnat s časovým posunem, fakt se mi běhalo hrozně mizerně. Taťka mě pořád uklidňoval, že je lepší, když se mi běhá před závodem mizerně a pak při něm dobře, než naopak. A měl pravdu," pochvalovala si v tisové zprávě.

Juniorská trať byla těsně před závodem upravena. Zmizel z ní jeden nebezpečný přeběh přes řeku, přesto byla velmi náročná. "V den závodu celý den pršelo, hrozně se zvedla hladina vody, takže se běželo na bahně. Do kopce to klouzalo, ještě horší pak byl seběh. Místy to bylo hodně prudké, takže člověk neběžel, ale regulérně jel. Během závodu jsme s holkama musely přeběhnout řeku, z které se během deště stal veletok," popisovala Havlíčková.

S italskou rivalkou si prohodily pořadí z kontinentálního mistrovství, kde rovněž obsadily první a druhé místo. Ve Švýcarsku vyhrála s náskokem 51 sekund česká reprezentantka, tentokrát byla o 44 sekund rychlejší Matteviová. Na stříbrné pozici byla ale Havlíčková bezpečně.

Úspěch mladých českých závodnic podtrhla čtvrtým místem Alena Matějáková, kterou dělilo jen pět sekund od bronzové Francouzky Jade Rodriguezové. Další dvě Češky Anežka Ševčíková a Gabriela Veigertová skončily na začátku třetí desítky. Mezi juniory byl Benjamin Vrbovský patnáctý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy