Praha/Brno - Ikonická knížka pro děti od Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce působí na děti zvláštní magií, odrůstají další a další generace. Své o tom ví ředitel a umělecký šéf brněnského Divadla Radost Vlastimil Peška. Soubor má v repertoáru už třicátou sezonu loutkovou hru inspirovanou Čapkovým originálem z roku 1929.
Loni začal Peška psát pro své divadlo drobnou komedii s názvem Jak pejsek a kočička chystali Vánoce, volně inspirovanou Čapkovým příběhem Jak to bylo na Vánoce.
"Již při dokončování dramatizace mě napadlo napsat několik nových povídání a přiznávám, že jsem byl tím nápadem docela posedlý. Takže jsem si sedl, vymyslel názvy jednotlivých povídání a začal psát," popisuje Aktuálně.cz Vlastimil Peška vznik své knihy Nové povídání o pejskovi a kočičce.
Zpočátku se domníval, že jsou práva na knihy Josefa Čapka již volná, ale pak se dozvěděl, že je jeho dílo chráněné až do roku 2017. Zaslal tedy knihu elektronicky jeho dědicům ke schválení. Reakce byla dle jeho slov kladná, dokonce pochvalná. Ocenili zejména skutečnost, že vyprávění pojal po svém a originálně.
Nové příběhy začínají nicméně obdobnou situací jako u Josefa Čapka. V kapitole Jak to bylo na Vánoce šli pejsek s kočičkou navštívit pana Čapka do novin. Ten nevěděl, co má o nich napsat do svého článku, a tak mu poradili.
"Nové povídání začíná mojí malou fikcí, že za mnou do mé zimní zahrady přicházejí pejsek a kočička a žádají mě, abych napsal jejich příběhy. Vždyť jich mají od té doby, co odešel pan Josef Čapek na nebíčko, tolik. A že prý mně věří, že jejich vypravování napíšu určitě dobře. Takže mohu tvrdit, že se příběhy odehrávají dnes," líčí autor pokračování.
Pejsek a kočička nicméně ani nezestárli, ani nezmoudřeli, jsou stále takoví, jako je čtenáři opustili před desítkami let.
V tanečních i na nebeské poště, na skládce v roli ekologů
Nová dobrodružství se odehrávají nejen v chaloupce pejska a kočičky, ale i třeba v lese, u mlýna, na nebeské poště, v kině nebo v tanečních. Navíc se musejí potýkat s nepříjemným sousedem - zajícem. Toho Peška vymyslel již pro svou divadelní hru. "Při práci na scénáři mi přirozeně vyplynulo, že je potřeba proti laskavé kočičce a dovádivému pejskovi mít protipól rošťáka, který bude především pejska stále dopalovat svým posmíváním." Rozpracoval tak nápad Josefa Čapka z kapitoly Jak si pejsek roztrhl kaťata, kde pejsek honí posmívajícího se zajíce.
Pejsek a kočička jsou dnešní, což je vidět třeba v povídání Jak si pejsek a kočička zařizovali moderní domácnost. "Tam se dokonce stanou tak trochu ekology. Zkrátka zajdou do lesa za svým domečkem a tam posbírají vše, co nepořádní lidé vyhodili. A že toho je. Starou ledničku, děravou konvičku…," vypráví Vlastimil Peška a dodává: "Všechny příběhy jsou, jak už jsem psal, záměrně dnešní, ale pevně věřím, že budou ke čtení třeba i za sto let. Zrovna tak, jak stále rádi čteme povídání Josefa Čapka."
Nedílnou součástí knihy o pejskovi a kočičce jsou ilustrace. Právě legendární kresby Josefa Čapka jsou tím prvním, co člověku naskočí při vzpomínce na knížku jejich dětství. Autor textu přizval ke spolupráci svého kolegu scénografa a kreslíře Jaroslava Milfajta, s nímž spolupracuje již třicet let. Ten je mimo jiné autorem scénografie letité hry O pejskovi a kočičce Divadla Radost či k novodobé komedii "Jak pejsek a kočička chystali Vánoce“.
"Zadání bylo jasné. Kopírovat jsme nechtěli. Jde tedy o volnou inspiraci v duchu Josefa Čapka. To ocenili i dědicové," říká Vlastimil Peška.
Autor svou knihu věnoval právě legendárnímu spisovateli a kreslíři. A také "všem dětem i dospělým, co mají krásnou fantazii". "O fantazii mně šlo především. Mám pocit, že jí díky počítačové technice značně ubývá," posteskne si divadelník.
Na dotaz, v čem spočívá ono kouzlo pejska a kočičky a jejich neutuchající obliba, s úsměvem odpovídá: "Vzpomeňte si na své dětství. Která zvířata vám byla nejbližší? Samozřejmě pejsek a kočička. Neznám dítě, které by nezatoužilo mít doma jednoho z těch mazlíčků. Tento naprosto jednoduchý a přirozený fakt geniálně odhalil právě Josef Čapek. Jeho povídání těší již čtvrtou generaci dětí a bude zajisté těšit i další a další generace. Samozřejmě i generaci počítačových dětí. I těm se pod nohami, pokud to rodiče dovolí, provlní kočka anebo pospává pes. A je to dobře."
