


Spisovatel literatury faktu, esejista a scenárista Pavel Kosatík v knize O tom Benešovi (Universum) vyšel z vlastního studia a bádání o druhém československém prezidentovi Edvardu Benešovi. Ve středu 27. května knihu pokřtí spolu s herci Pavlem Batěkem, Martinem Fingerem a režisérem Petrem Zelenkou v knihkupectví Luxor na pražském Václavském náměstí.

Pavel Kosatík se v textu snaží vymanit ze spirály stereotypů spojovaných s Benešem. K nejčastěji opakovaným patří ty spojované s Mnichovskou dohodou v roce 1938 a týkající se únorového převratu v roce 1948. Diskuse o těchto událostech se podle Kosatíka stále vracejí. "Dostat se ze stavu takové kolektivní neurózy, osvobodit se, lze buď novým činem, který staré trauma umožní prožít a vyřešit napodruhé o něco lépe, anebo reflexí onoho dávného ne-činu a jeho příčin," napsal autor v předmluvě.

Kniha O tom Benešovi rozvíjí řadu biografií, které Kosatík věnoval Tomáši G. Masarykovi, Janu Masarykovi, Ferdinandu Peroutkovi, Pavlu Tigridovi, Přemyslu Pitterovi, Olze Havlové nebo Věře Čáslavské. Mezi jeho esejistické knihy patří České snění, Čeští demokraté, Česká inteligence a Slovenské století.
Patrně nejrozsáhlejší dosavadní vědeckou prací o Edvardu Benešovi je jeho politická biografie od historika Jindřicha Dejmka, která vyšla v Karolinu v roce 2006. Mezi ceněné tituly patří také Edvard Beneš: Drama mezi Hitlerem a Stalinem, jehož autorem je francouzský historik Antoine Mares, český překlad vydalo Argo. Benešovi mezi lety 1938 a 1945 se podrobně věnovala práce historika a politologa Milana Haunera.



Radnice Prahy 3 prověřuje podle Deníku N podnájem v bytě, který si pronajímá vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha. Je v něm evidovaná, ona ani její rodina tam ovšem nebydlí. Využívají ho dvě studentky ze Slovenska. Městská část má proto podezření na nepovolený podnájem, za který hrozí až výpověď z nájmu. Bartha uvedla, že studentky za byt nic neplatí.



Čtvrteční druhý zápas českých fotbalistů na šampionátu v Americe proti Jihoafrické republice bude rozhodovat americká sudí Tori Pensová.



Ruský oligarcha Roman Abramovič se nemůže zbavit svého, řekněme, prokletí. Zůstal věrný Kremlu, dostal se k ještě většímu bohatství – beztrestně si ponechal tři miliardy dolarů v hotovosti od tehdy nejbohatšího Rusa Michaila Chodorkovského za fúzi, k níž nedošlo. A od té doby musí Vladimiru Putinovi sloužit.



Americký prezident Donald Trump řekl listu The New York Times, že dohoda, které dosáhl s Íránem, nakonec zajistí, že plavba Hormuzským průlivem bude trvale bezplatná. Uvedl také, že obnoví vojenské útoky na Írán, pokud Teherán nepřistoupí na konečnou dohodu o svém jaderném programu, anebo ze Spojených států učiní „strážce Blízkého východu“ výměnou za pětinu příjmů regionu.



Vláda v pondělí schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy Kč, tedy zhruba o 400 milionů proti letošku méně.