Pátrání po Silvestrovi není historickou monografií, ale historickou reportáží místy připomínající díla již nežijícího Miroslava Ivanova. Více než nešťastný Silvestr Němec je hlavním hrdinou jeho prasynovec a autor knihy, padesátiletý Jan Beránek, jinak též ekologický aktivista, v letech 2003 až 2005 předseda Strany zelených a nynější manažer centrály Greenpeace v Amsterdamu.
Zatímco historik by podobnou knihu koncipoval jako zprávu o tom, co zjistil, Beránek podrobně líčí, kde bádal, kdo mu pomohl, které překážky musel překonávat a jaké měl při tom pocity. V knize tak najdeme věty jako: "Chvěl jsem se vzrušením a před očima mi začaly vystupovat další konkrétní obrysy příběhu, po kterém pátrám."
To, že Beránek je amatér, knihu nijak nesnižuje, ba naopak. Z textu je znát to, co publikacím profesionálních historiků tak často chybí: nadšení pro věc. Jan Beránek chtěl pro sebe a rodinu vypátrat, za jakých okolností zahynul prastrýc, a vznikla z toho čtivá, zároveň objevná knížka.
Konec nešťastného pedikéra Silvestra Němce sice zůstává v rovině hypotéz, o souvislostech, v nichž působil, se však dozvíme obrovské množství informací. Počínaje firmou Baťa a jejím vzděláváním vlastních pracovníků přes podmínky, za jakých byli vysíláni do zahraničí, až po fungování dobrovolnických oddílů, kterých se Silvestr Němec stal členem, v bojích s Japonci.
Ze širokého spektra pramenů autor zejména podrobně a jako vůbec první líčí život československé kolonie v Singapuru na přelomu 30. a 40. let minulého století. Kolonie, kterou tvořilo zhruba 50 pracovníků Baťovy firmy a 30 dalších krajanů.
Spousta z nich stejně jako Silvestr nepřežila pád města, chaotickou evakuaci nebo vyčerpávající pobyt v internačním táboře. Ti, kdo přežili, se po válce často již nevrátili do vlasti, takže jejich vzpomínky - pokud byly zachyceny - zůstaly rozesety po světě.
Autor přiznává, jak důležitým pomocníkem mu byl Google. Paradoxní je, že pokud by začal bádat o 20 let dříve, mohl se ještě sejít s žijícími pamětníky, zároveň by ale bez internetu měl mizivou šanci je najít. Takhle dohledal jen potomky, z nichž však někteří měli k dispozici unikátní vzpomínky, fotografie a další materiály.
Díky internetu a digitalizaci starého tisku i archivních sbírek mohl autor také lehce odkrýt třeba všechny zmínky o baťovcích v dobových singapurských novinách.
Sympatické je, že si Beránek zachovává střízlivost při hodnocení dobových jevů a nepodléhá například dnes tak rozšířené adoraci Baťovy firmy. Otevřeně mluví o tom, že v její vizi lepšího světa byla řada prvků sociálního inženýrství, které měly mnohé rysy podobné s komunismem.
S nechutí také vnímá v koloniálním Singapuru všudypřítomný rasismus, jenž tehdejší společnost stratifikoval do nepropustných kast, přičemž tu nejvyšší tvořili samozřejmě Evropané. Kromě podcenění japonské taktiky, nedostatečných obranných opatření a rozporů ve velení byla jednou z příčin rychlého pádu Singapuru právě nedostatečná loajalita jeho asijských obyvatel k dosavadním pánům.
Autor shromáždil mimořádně mnoho pramenů z českých, moravských, britských i singapurských archivů a mnohdy díky šťastným náhodám získal cenné materiály ze soukromých rukou.
Silvestr Němec z jihomoravských Vémyslic, který žil v letech 1919 až 1942, se díky tomu mění z nápisu vytesaného na několika pomnících padlým v postavu z masa a kostí. Třeba kniha k podobnému výzkumu inspiruje další autory, ladem leží "hned vedle" téma baťovců na Filipínách.
Kniha
Jan Beránek: Pátrání po Silvestrovi - Válečné osudy baťovců v Singapuru
Mystery Press 2020, 366 stran, 449 korun.
