


Knižní novinka Kristiána Dlouhého Léto ztracených duší (Argo) by se dala charakterizovat jako ambiciózní psychologicko-mystický román. Autor ve svém debutu postupně rozkrývá mozaiku lidských osudů, které se zdánlivě náhodně protnou v prostředí českého maloměsta. Přitom sází na pozvolné, atmosférické budování napětí a motivy, jež balancují na hraně magického realismu.

Příběh je zasazen do poklidné Mnichovy Vsi, kam začátek léta přivádí hned několik hrdinů. Mladí manželé Melicharovi se zde pokoušejí vybudovat nový domov, jejich klid však naruší roční syn Tadeáš, jehož ústy začíná promlouvat cosi – nebo někdo – z hluboké minulosti. Do stejného města přichází i desetiletá Kiri, dívka indického původu, která v novém domově namísto české krajiny spatří záblesky posvátné řeky Gangy. Třetí linii tvoří vyhořelý učitel, jemuž záhadný cizinec ve vlaku předpoví z dlaně životní zvrat.

„Snažil jsem se zachytit momenty, kdy nám racionální vnímání světa už nestačí. Kdy si musíme připustit, že se do našich všedních dní vkradlo něco nevysvětlitelného, něco, co nás přesahuje a s čím se musíme popasovat,“ říká o své knize autor Kristián Dlouhý.

Román Léto ztracených duší dle nakladatele vyniká psychologickou hloubkou, kultivovaným jazykem a schopností budovat plíživé napětí. Autor zdařile pracuje s mikrosvětem svých hrdinů – viz autentické reakce rodičů na anomální chování dítěte (Štefan se snaží situaci zlehčovat humorem, Julie propadá tichému, racionálně neobhájitelnému strachu), trefné příměry (Kiri se tváří „kyseleji než předseda strany po prohraných volbách“) nebo evokace nostalgie a vyčerpání u postavy učitele čtoucího Kunderův Žert.
Dlouhý, který se inspiračně dotýká kunderovských motivů determinace lidského osudu drobnými náhodami, nabízí čtenářům mozaiku o vině, paměti a hranicích lidského rozumu.
O autorovi
Kristián Dlouhý se narodil jako pozdní mileniál. Jeho celoživotními souputníky jsou literatura, zvířata – zejména psi – a fragmenty filozofických teorií. Vždycky se chtěl živit psaním, což se mu nakonec povedlo, bohužel však nejde o psaní knih. Děsí se krys, bezedných propastí a vlastní zranitelnosti. Kromě čtení, psaní, psů a filozofů má rád hory; zvlášť si oblíbil vrch Koppel a jednou by chtěl navštívit Sedmihradsko.






Pákistánská armáda tvrdí, že ve středu provedla útoky na skrýše ozbrojenců na afghánské hranici a zabila nejméně 26 z nich, napsala agentura Reuters s odkazem na pákistánského ministra informací Attáulláha Tarára. Mluvčí afghánského vládního hnutí Tálibán ale ve středu už před oznámením Islámábádu uvedl, že pákistánské vzdušné údery si vyžádaly nejméně 13 mrtvých, převážně dětí, a 14 zraněných.



Americká policie vyšetřuje velký hořící kříž, který se v úterý objevil v Grantově parku v centru Chicaga. Snaží se zjistit motiv i to, jak se tam kříž dostal. Pálení křížů je ve Spojených státech historicky vnímáno jako symbol nenávisti spjatý s rasistickou organizací Ku-Klux-Klan, připomíná agentura AP s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2003.



Spojené státy zahájily nové údery na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), které údery označilo za sebeobranné. Íránská agentura Mehr mezitím informovala o výbuších v oblasti přístavního města Sirík.



V severoirském Belfastu v pondělí večer propukly násilnosti poté, co policie zadržela Súdánce v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje.