Nové povídky Tokarczukové nutí přemýšlet, do jaké míry jsme obětí sebeklamu

Jan M. Heller Jan M. Heller
20. 3. 2020 12:44
Nejen tím, že je napsala nedávná polská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková, ale už názvem vzbuzují očekávání Bizarní povídky, které v překladu Petra Vidláka vyšly u příležitosti včerejšího Velkého knižního čtvrtka.
Osmapadesátiletá Olga Tokarczuková vloni na podzim získala Nobelovu cenu za literaturu. Letos měla být hostem veletrhu Svět knihy, účast ale odřekla a veletrh se přesouvá na podzim.
Osmapadesátiletá Olga Tokarczuková vloni na podzim získala Nobelovu cenu za literaturu. Letos měla být hostem veletrhu Svět knihy, účast ale odřekla a veletrh se přesouvá na podzim. | Foto: ČTK/AP

Soubor deseti povídek spojuje atmosféra podivnosti, něčeho, co se vymyká racionálnímu chápání. A není to pouhá nepravděpodobnost zde zobrazeného světa, která signalizuje podobně ironický odstup jako v alkoholických vidinách Jerzyho Pilcha nebo černohumorných hyperbolách Janusze Rudnického, obou jejích krajanů. Pro Olgu Tokarczukovou je ironie nástrojem svébytného uměleckého přístupu ke světu a jeho fazetám.

Efektu bizarnosti dosahuje různě. Výsledná podivnost není neurčitá, ale konkrétní a sledovatelná. V úvodní povídce Cestující je tomu tak díky ozvláštňující pointě, která dosavadní rozhovor dvou náhodných spolucestujících převrací vzhůru nohama, stejně jako některé zažité způsoby vnímání.

V dalších povídkách Tokarczuková buduje bizarní vyznění mísením obtížně spojitelných prvků v celky, jež se navenek tváří, jako by byly nejsamozřejmější na světě.

Povídky se přitom odehrávají v pestrých a plnokrevných světech, autorčinou velkou předností je originální výstavba prostředí a charakterizace postav. Tvůrčí odstup naznačuje už tím, že vypravěč bývá až na výjimky buď upozaděný, nebo - je-li zároveň protagonistou, jako v povídce Zelené děti - nijak zvlášť neposunuje děj. V takových případech se těžiště přesouvá na postavy, ty, jimiž je hýbáno.

Mírný odpor povídky kladou tam, kde je bizarní situace lehce čitelná či předvídatelná, přesto prostředí vyžaduje, aby čtenář přistoupil na autorčinu hru. Mnoho povídek si vystačí se souřadnicemi skutečného světa, i toho nejobyčejnějšího, zalidněného nehrdinskými hrdiny; souřadnicemi, které jsou jen trochu vychýlené z normálu a někde v nich čeká iracionální past jako příslovečné imaginární číslo u rakouského spisovatele z první poloviny 20. století Roberta Musila.

Vpád podivnosti do světa hrdinům ztěžuje či znemožňuje orientaci v něm, náhle se nemají čeho chytit - to platí pro povídky Zavařeniny, Pravdivý příběh nebo Švy.

V jiných si autorka dovoluje větší rozmach a míru bizarnosti dovádí na hranici žánrové literatury, což může být na škodu: u historizující miniatury Zelené děti lze spisovatelce fikční svět snadno věřit, avšak do budoucnosti situované Transfugium nebo Návštěva naznačují příslušnost k vědecko-fantastickému žánru. Pro jedny čtenáře však mohou být až příliš fantaskní, zatímco jiní si řeknou, že má-li to být sci-fi, je pohříchu chudokrevná. Něco podobného platí pro texty pracující s prvky hororu nebo fikcí spekulativnějšího typu.

Bizarnost je u Tokarczukové jednou každodenní a zasahuje jen do života jednotlivce, jindy má rozměry apokalyptické, dystopické vize. V Bizarních povídkách spojuje bizarnost dohromady nejen různé světy, ale hlavně různá témata, která již od autorky známe: historie, zejména ty její vrcholy, kdy jsou ve vzduchu výrazně cítit dějinné sváry mezi racionalitou na jedné straně a city, vášněmi či vírou na straně druhé, jako je tomu v Zelených dětech zasazených do raného novověku anebo v Hoře Všech svatých, která sleduje proměny kultu světců v dějinách - včetně šokujícího zvratu na poslední stránce.

K dalším tématům Tokarczukové patří ekologie, bioetika a medicínská etika, jichž se dotýkají povídky Transfugium o transformacích člověka v jiný biologický druh nebo Srdce, zaměřené na aktuální téma obchodu s lidskými orgány v Číně. Několik povídek akcentuje motiv rodinných vztahů ze ženského pohledu a v závěrečném Kalendáři lidských svátků dojde na společenskou kritiku lživých narativů totalitní společnosti.

Čímž se dostáváme k otázce po významu bizarnosti v celku sbírky. Absurdní vyznění jednotlivých povídek se sice někdy může zdát samoúčelné, jako něco, čím se přínos textů vyčerpává, aniž by - přes veškerou aktuálnost a apelativnost - směřovaly ke konkrétnímu přemýšlení. Vzhledem k tematické a jazykové spřízněnosti s rozsáhlejšími díly Tokarczukové se také najde dost čtenářů, kteří je budou brát jako pouhé odštěpky od předešlých, větších čili závažnějších románů a próz.

Obal Bizarních povídek.
Obal Bizarních povídek. | Foto: Host

Povídky však nabízejí všeobecnější východisko v analytické rovině, přestože ne vždy je hlavní linie zlomu mezi normalitou a absurditou vedena tak, aby vyvrcholila pointou. Texty vytvářejí situace, v nichž máloco je nakonec tím, čím se zdá být, což čtenáře nutí uvažovat, do jaké míry je obětí sebeklamu.

Pomalé a groteskně temné odpoutávání se od logiky každodenního světa ve spojení s vybranými tématy originálním způsobem zasazuje eticky naléhavé poselství do barvitých magických kulis, což připomíná další současné středoevropské autory, jako jsou Ádám Bodor ze Sedmihradska, tedy maďarské menšiny žijící na území Rumunska, nebo podkarpatský Taras Prochasko.

Bizarní povídky zřejmě zůstanou ve stínu Tokarczukové větších prací; odkládat je do kategorie "jen pro fanoušky" by však byla chyba.

Autor je literární kritik.

Olga Tokarczuková: Bizarní povídky

(Přeložil Petr Vidlák)
Nakladatelství Host 2020, 240 stran, 299 korun

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Čína hrozí silou, pokud budou USA podporovat "separatisty" z Tchaj-wanu

Čína pohrozila použitím síly, pokud Spojené státy budou bránit Pekingu v jeho snaze o sjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou tím, že budou podporovat separatisty. Informovala o tom japonská tisková agentura Kjódó s odkazem na takzvanou Bílou knihu, kterou Čína pravidelně věnuje problematice obrany a vztahům s Tchaj-wanem. Peking, která je vnímán jako spojenec Moskvy, navíc označil Američany za hlavní strůjce krize na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Čínský velvyslanec v Moskvě Čang Chan-chuej v dnešním rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS obvinil Washington, že opakovanou rozpínavostí obranné aliance NATO a podporou sil, které se snaží přiblížit Ukrajinu spíše Evropské unii než Moskvě, zahnal Rusko do kouta.

Peking také kritizoval prohlubující se vztahy Washingtonu s Tchaj-pejí. Čína vydala Bílou knihu s názvem "Tchajwanská otázka a sjednocení Číny v nové éře" v době, kdy ostře reaguje na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, která se uskutečnila minulý týden.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Německá policie čelí kritice za to, že zastřelila nezletilého černocha v dětském domově

Německá policie čelí kritice za pondělní zásah v Dortmundu, při kterém její příslušník zastřelil nezletilého černocha. Uvedla to agentura DPA. Policie byla přivolána do dětského domova, protože mladík měl nůž. V Dortmundu se v úterý i ve středu uskutečnily demonstrace, jejichž účastníci požadovali vyšetření postupu policie.

Policejní hlídku přivolala v pondělí zaměstnankyně jednoho dětského domova v Dortmundu. Ohlásila, že viděla jednoho ze svěřenců s nožem. Na místě zasahovalo 11 policistů, kteří proti nezletilci použili oslňující granáty a slzný plyn. Když mladík zaútočil, jeden z policistů na něj vystřelil ze samopalu MP5 a pětkrát ho zasáhl.

Podle státní zástupkyně Carsten Dombertové je v případu stále mnoho nejasností. Podle ní se šestnáctiletý Senegalec léčil s psychickými problémy a neuměl dobře německy. Vyšetřovatelé také zvažují možnost, že si mladík chtěl nožem ublížit či spáchat sebevraždu. Podle Dombertové zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v postupu policistů sehrála nějakou roli barva kůže útočníka.

V Dortmundu demonstrovaly stovky lidí za nezávislé prošetření události. Demonstranti se také pozastavují nad použitím samopalu při zásahu, kde bylo 11 policistů. Podle kriminologa Thomase Feltese tato okolnost mohla zvýšit napětí. Německá asociace právníků DAV kritizuje, že případ vyšetřují policisté z nedalekého města Recklinghausen a nikoli nezávislý orgán.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Mihálik přestoupil z fotbalové Plzně do Slovácka

Fotbalista Ondřej Mihálik přestoupil z Plzně do Slovácka. Pětadvacetiletý útočník podepsal s týmem z Uherského Hradiště tříletou smlouvu. Úřadující vítěz domácího poháru o tom informoval na klubovém webu.

"V hledáčku jsme Ondřeje měli již delší dobu, a když se teď naskytla příležitost přestup zrealizovat, tak jsme pro to udělali maximum. Jsem rád, že jsme se dohodli. Je to šikovný hráč, který nám může hodně pomoct," uvedl sportovní ředitel Slovácka Veliče Šumulikoski.

Bývalý mládežnický reprezentant v minulosti vedle Plzně nastupoval i za Jablonec, nizozemský Alkmaar nebo České Budějovice. V české lize odehrál 128 zápasů s 22 vstřelenými brankami.

"Slovácko se poslední tři sezony drží na špici ligy. Věřím, že týmu pomohu jak v ligové soutěži, tak i právě v boji o pohárovou Evropu. Jsem rád, že Slovácko projevilo o můj příchod zájem a rychle jsme se domluvili," řekl Mihálik.

Další zprávy