Nový držitel Nobelovy ceny za literaturu bude znám tento čtvrtek 7. října, vybere ho pětičlenný výbor ve spolupráci s dalšími 13 akademiky. Jako obvykle neexistuje seznam nominací, veřejnost tak může pouze spekulovat, nad kterými autory akademici uvažují, píše agentura AFP.
Švédská akademie už před dvěma roky avizovala, že se bude řídit takovými kritérii, která zaručí celosvětově pestřejší a také genderově vyváženější seznam laureátů. Od té doby cenu získaly dvě ženy: Olga Tokarczuková z Polska a Američanka Louise Glücková. Na jiné kontinenty než USA a Evropu ale dosud nedošlo. Od chvíle, kdy Nobelovu cenu naposledy dostal autor z jiných částí světa, konkrétně Číňan Mo Jen, uplynulo již devět let.
„Myslím, že opravdu chtějí objevit génia z místa, které bylo doposud opomíjeno. Můžeme tomu říkat pozitivní kolonialismus,“ sdělil švédskému listu Dagens Nyheter literární kritik Jonas Thente.
U sázkařů si podobně dobře jako loni stojí třiaosmdesátiletý Keňan Ngugi wa Thiong'o či dvojice autorek z Karibiku - čtyřiaosmdesátiletá Maryse Condéová z francouzského ostrova Guadeloupe a dvaasedmdesátiletá Jamaica Kincaidová z Antiguy, která má také americké občanství. Píše o tématech jako rasismus, kolonialismus či rovnost pohlaví.
Condéová i Kincaidová jsou snědé pleti, přičemž autorka jiné než bílé pleti cenu nezískala již téměř 30 let od chvíle, kdy uspěla Američanka Toni Morrisonová, připomíná AFP.
Bez šancí však nejsou ani somálský básník Nuruddin Farah, syrský autor Adonis nebo prozaik Mia Couto z východoafrického Mosambiku.
Z Asie by porota mohla vybrat jihokorejského básníka Ko Una, Číňanku píšící pod pseudonymem Cchan Süe nebo v Berlíně žijícího čínského disidenta Liaa I-Wua. Naopak Japonec Haruki Murakami, který dlouho vedl žebříčky sázkařů, je možná podobně jako Američan Philip Roth odsouzen zemřít bez Nobelovy ceny, podotýká AFP.
Německý literární kritik Denis Scheck favorizuje amerického postmodernistu Thomase Pynchona. „Mě by nejvíce potěšilo, kdyby cenu dostal Pynchon,“ uvedl. Kandidátkou na ocenění je podle něj také kanadská autorka slavného antiutopického románu Příběh služebnice Margaret Atwoodová či její krajanka, esejistka a básnířka Anne Carsonová.
V Evropě poutají pozornost spisovatelé z východní části kontinentu a Balkánu: cenu by dle sázkařů mohli dostat Maďar Péter Nádas, Albánec Ismail Kadare nebo Ruska Ljudmila Ulická. V širší skupině favoritů je už roky také dvaadevadesátiletý česko-francouzský romanopisec Milan Kundera.
Britský list The Guardian upozorňuje, že oproti loňsku si u sázkových kanceláří nejvíce polepšili Francouzka Annie Ernauxová, která píše romány o každodenním životě ve Francii, a Nor Jón Fosse, jenž se vyjadřuje menšinovým jazykem nynorsk a po Henriku Ibsenovi je nejhranějším tamním dramatikem na evropských jevištích.
"Na vítězství Ernauxové a Fosseho letos lidé vsadili největší obnos a kurz to reflektuje," řekla Guardianu Jessica O’Reillyová ze sázkové kanceláře Ladbrokes. Podle ní ale lidé nadále nepřestávají věřit také ve vítězství Harukiho Murakamiho.
Loni Nobelovu cenu za literaturu získala americká básnířka Louise Glücková, což jen potvrdilo, že rozhodnutí akademie bývají překvapivá i pro sázkaře. Ti naposledy v roce 2015 správně předpověděli, že největší naději má běloruská autorka Světlana Alexijevičová.
Jak připomíná Guardian, Louise Glücková vyhrála po letech, kdy Švédská akademie zažívala temnější období. Nejprve se potýkala s aférou kolem sexuálního obtěžování, kvůli čemuž byla cena roku 2018 odložena. Jeden z porotců Jean-Claude Arnault nakonec skončil na dva roky ve vězení a akademii musela opustit i jeho manželka Katarina Frostensonová, když se ukázalo, že do vyhlášení neudržela v tajnosti jméno vítěze.
Naděje, že prestižní instituce napraví svou pošramocenou pověst, se v roce 2019 nenaplnily. Akademie vyznamenala Rakušana Petera Handkeho, kritizovaného kvůli popírání srbských násilností za válek v bývalé Jugoslávii v 90. letech minulého století.
Členka akademie Ellen Mattsonová v rozhovoru nedávno zveřejněném na internetových stránkách Nobelových cen uvedla, že jediná věc, která porotu zajímá, je literární hodnota. „Nikdy nehledíme na osobní život autora. To je zcela nepodstatné. Hledáme jen vynikající literaturu,“ dodala.
