Nobelovu cenu získala básnířka Glücková. Píše stroze, se smyslem pro rytmus

Kultura Reuters ČTK Kultura, Reuters, ČTK
8. 10. 2020 13:00
Držitelkou prestižní Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2020 se stala sedmasedmdesátiletá americká básnířka a esejistka Louise Glücková. Získala ji za "nezaměnitelný básnický hlas, který s prostou krásou zobecňuje individuální existenci" a za díla inspirovaná vlastními prožitky z dětství, rodinnými vztahy i klasickou literaturou.
Louise Glücková v roce 2016, když jí tehdejší americký prezident Barack Obama udělil medaili za humanitní vědy.
Louise Glücková v roce 2016, když jí tehdejší americký prezident Barack Obama udělil medaili za humanitní vědy. | Foto: ČTK/AP

Laureátku ve čtvrtek okolo 13. hodiny oznámila osmnáctičlenná Švédská akademie. Její stálý tajemník Mats Malm informaci o chvíli dříve zavolal "překvapené a šťastné" Glückové, která se kvůli časovému posunu tou dobou v USA teprve probouzela.

Glücková patří mezi nejvýznamnější žijící americké básníky, roku 1993 již získala Pulitzerovu cenu za sbírku Divoký kosatec, kterou do češtiny přeložila Veronika Revická. Obsahuje 54 básní, nejčastěji pojmenovaných podle denní či roční doby nebo podle rostlin, od divokého kosatce po bílé lilie. 

"Divoký kosatec je dlouhá básnická sentence. Texty připomínají liturgické či rituální obřady, v zahradě plyne sledovatelný čas: setba, růst, zánik. Jsme pořád na stejném místě, je to prostor, který si čtenář umí důvěrně představit," napsala o knize Milena Fucimanová v časopisu Tvar.

Před třemi roky pak nakladatelství Argo v překladu Terezy Vláškové zveřejnilo sbírku nazvanou Noc věrnosti a ctnosti, za kterou Glücková obdržela Národní knižní cenu v kategorii poezie. Spíše než o kolekci samostatných básní se jedná o propojené příběhy, jež vycházejí z autorčina života a inspirovány jsou například vzpomínkami na její mrtvé rodiče. Mají však obecnější dopad.

"Střídají se tu kratší básně v próze a delší poemy. Ačkoliv jde v řadě případů o převyprávěné historky nebo dialogy vyplouvající ze vzpomínek, jejich atmosféra je spíš nadreálná a snová. Glücková navíc nezastírá, že je intelektuálkou pohybující se mezi lidmi, pro které je duševní práce a tvorba určující," napsal o sbírce básník Ondřej Lipár v Hospodářských novinách.

"Jde o pozoruhodné čtení, které má v českém kontextu vzdálené blížence například v závěrečných sbírkách Violy Fischerové, Bohumily Grögerové nebo koneckonců i v Okujích Ivana Martina Jirouse," uvedl.

"Nějakou dobu poté, co jsem vstoupila / do té fáze života, / na kterou lidé tak rádi poukazují u druhých, / u sebe sama však ne, uprostřed noci / zazvonil telefon. Vyzváněl a vyzváněl, / jako by mě svět potřeboval, / ačkoliv to ve skutečnosti bylo přesně naopak. / Ležela jsem v posteli a podrobovala / to zvonění analýze. Mělo v sobě / maminčinu vytrvalost a tatínkovy / sklíčené rozpaky. / Když jsem zvedla sluchátko, linka byla hluchá. / Nebo telefon fungoval, ale volající byl mrtvý? / Nebo snad nezvonil telefon, ale někdo u dveří?" začíná například báseň nazvaná Návštěva z ciziny.

Na snímku ze čtvrtečního udělení Nobelovy ceny za literaturu ve Stockholmu jsou vybraná díla Louise Glückové.
Na snímku ze čtvrtečního udělení Nobelovy ceny za literaturu ve Stockholmu jsou vybraná díla Louise Glückové. | Foto: ČTK/AP

Louise Glücková se narodila roku 1943 v New Yorku, jejími prarodiči z otcovy strany byli maďarští židé, kteří emigrovali do USA a otevřeli si tam obchod s potravinami.

Budoucí básnířka v dospívání trpěla mentální anorexií, tedy duševní nemocí spočívající v odmítání potravy. O desítky let později to v eseji spojila se snahou stát se nezávislou na matce a vypořádat se s tím, že ještě před narozením Glückové zemřela starší sestra.

Kvůli anorexii chvíli nemohla na střední školu a ze stejného důvodu odložila nástup na univerzitu. Nemoc nakonec překonala s pomocí psychoterapeuta. "Pochopila jsem, že jestli nepřestanu, v jednu chvíli prostě zemřu," konstatovala později Glücková, která se léčila ještě sedm let.

Živila se zprvu jako sekretářka, první sbírku nazvanou Prvorozená vydala roku 1968. Později vyučovala poezii a tvůrčí psaní na vysokých školách, zejména na Williams College v severovýchodním státě Massachusetts a později na Yale. Roku 1999 se stala tajemnicí Akademie amerických básníků, začátkem nového tisíciletí obdržela titul Poet Laureate.

Louise Glücková na plakátu k jejímu autorskému čtení, okolo roku 1977.
Louise Glücková na plakátu k jejímu autorskému čtení, okolo roku 1977. | Foto: Poetry Center/Museum of Contemporary Art in Chicago

Je autorkou více než deseti sbírek. V 70. letech, kdy se provdala, rozvedla a porodila syna, podle vlastních slov trpěla tvůrčím blokem. Nejvíce knih tak napsala v 80. a 90. letech, jednalo se o tituly Achillův triumf, Ararat, inspirovaný smrtí Glückové otce, dále Divoký kosatec, Lučiny či Vita Nova.

Další sbírky jako Sedmero věků, Averno či Říjen, reagující na teroristické útoky z 11. září 2001, publikovala v novém tisíciletí. 

Básně Glückové se podle její české překladatelky Veroniky Revické vyznačují precizností a přímočarostí, úsporným stylem a působí až stroze. "Jazyk básní je neokázalý, přirozený, ale ve své jednoduchosti neobyčejně kultivovaný. Verše nejsou sevřeny rýmem, přesto jejich frázování není nahodilé: básnířčin smysl pro rytmus je udržuje v potřebném napětí," napsala v Týdeníku Rozhlas Revická.

V jejím překladu některé básně Glückové již roku 2001 otiskl literární časopis Souvislosti, několik jich pak do češtiny převedl Petr Mikeš pro antologii Vítr z Narragansettu, vydanou roku 2003 nakladatelstvím Fra.

Za ojedinělý hlas v současné americké i světové poezii označuje tvorbu Glückové anglista Petr Onufer, redaktor nakladatelství Argo, které publikovalo její poslední sbírku. "Mám radost, proslunilo mi to den. Je to kněžna současné americké poezie, výtečná autorka s mimořádným citem pro jazyk a pro obrazové vyjádření a s naprosto ojedinělým hlasem v současné americké poezii," říká.

"Vychází z bohaté americké tradice básníků jako je Emily Dickinsonová, T. S. Eliot nebo Richard Wilbur, ale dneska je její hlas v americké poezii, a řekl bych, že i ve světové, ojedinělý," domnívá se Onufer.

Podle něj tvorbou Glückové rezonují i ženská témata. "Je to ženské v tom, že to je nesmírně nadčasové. Populární témata tam zazní, ale nejsou traktována nějakým aktuálním jazykem, protože Louise Glücková je básnířka, která dokáže převyprávět Danta," míní Onufer.

Básnířka čerpá z několika tisíc let literárního vývoje, dodává. "Nějaké efemérní jevy, pěna dní a slovník 21. století ji moc nezajímají. Zajímají ji odvěké velké koncepty, o kterých mluví velmi nenápadně a velmi tiše. O to je potěšující, že dostala takhle exponovanou cenu, která její dílo může proslavit i u čtenářů, kteří by se k ní jinak nedostali," uzavírá Petr Onufer.

Udělení Nobelovy ceny Glückové pak přímo oplakala její překladatelka Tereza Vlášková. "Vychází ze svých životních zkušeností, do básní promítá to, s čím se potřebuje vyrovnat, co nějakým způsobem zpracovává nebo už zpracovala, a chce nám ukázat, jak," nastiňuje Vlášková, která do češtiny převedla sbírku Noc věrnosti a ctnosti.

Podle ní autorka hodně píše o soužití s přírodou nebo o naplňování tužeb v různých stádiích života. "Její styl se neustále mění postupem k tomu, jak směřuje k uzavření životního cyklu," míní.

"Při práci s jejími texty jsem prožila období klidu. Odjela jsem tehdy na tři čtvrtě roku do Anglie, byla jsem na místě, kde jsem nikoho neznala, a přesto jsem měla pocit, že trávím ten čas pomalu i s člověkem, který mě dobře zná a kterého znám dobře já. Bylo to takové opravdu poklidné, lyrické až pohádkové," dodává Tereza Vlášková.

"Poezie Louise Glückové nás zaujala svojí přirozeností, přímočarostí až strohostí, která se vyhýbá komplikovaným, květnatým výrazům; jako by korespondovala se zaměřením našeho nakladatelství. Jsme rádi, že naše volba se potvrdila jako správná, intuitivní, a autorce se dostalo ocenění v podobě Nobelovy ceny," uvedla Kristina Mědílková z nakladatelství Opus, které sbírku Glückové Divoký kosatec vydalo roku 2017.

"Louise Glücková je velká americká básnířka, osamělý kontinent formy a laskavosti. Před dvěma lety jsme ji zvali na festival, ale netušili jsme tehdy, že posledních 30 let už necestuje do zahraničí," sdělil americký básník Michael March, prezident Festivalu spisovatelů Praha, který začíná tento čtvrtek večer a přivítá jiného nositele Nobelovy ceny, nigerijského spisovatele a dramatika Woleho Soyinku.

Laureátku ve Stockholmu oznámil stálý tajemník Švédské akademie Mats Malm.
Laureátku ve Stockholmu oznámil stálý tajemník Švédské akademie Mats Malm. | Foto: ČTK/AP

Louise Glücková se stala teprve 16. ženou, která získala Nobelovu cenu za literaturu udělovanou od roku 1901.

Předseda Švédské akademie Anders Olsson dopředu upřesnil, že cenu mohou získat nejen romanopisci, ale také básníci, esejisti či autoři literatury faktu. Nominace obstarává sama akademie, přijímá ale doporučení od profesorů literatury, spolků či bývalých laureátů. Nikdo z nominovaných se dopředu nedozví, že o něm akademie uvažuje, vysvětlil Olsson.

"Klíčovou a nejtěžší otázkou" podle něj je, co odlišuje držitele Nobelovy ceny za literaturu od jiných. "Jediná věc, na které nám záleží, je hodnota literárního díla. O ní každý rok intenzivně debatujeme," uvedl.

Přestože kvůli koronaviru se porotci letos nemohli tak často stýkat osobně, počet nominačních schůzek, z nichž vzešel užší seznam kandidátů, zůstal nezměněný.

Nobelovu cenu za literaturu obvykle získává jediný autor. Výjimku představoval loňský ročník, kdy Švédská akademie současně vyhlásila držitele za roky 2018 a 2019. Předloni ocenění nebylo uděleno kvůli sexuálnímu skandálu, který otřásl akademií a vedl k odchodu několika členů.

Loni Nobelovku dostali polská spisovatelka Olga Tokarczuková za rok 2018 a rakouský dramatik Peter Handke za rok 2019. Ocenění Handkeho vyvolalo kritiku kvůli jeho obdivu vůči srbskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi.

Slavnostní předání Nobelových cen se ve Stockholmu a Oslu uskuteční tradičně 10. prosince, tedy v den, kdy zemřel zakladatel cen, švédský chemik a vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Kvůli koronaviru se ale slavnost letos obejde bez osobní účasti laureátů.

Vítězové Nobelových cen tentokrát každý dostanou 10 milionů švédských korun, v přepočtu téměř 26 milionů českých korun. Vloni byla odměna o milion švédských korun nižší.

"Letos se nám zdá zvlášť důležité ocenit přínos těch, kteří nás inspirují a dávají nám naději do budoucna," vysvětlil Lars Heikensten, výkonný ředitel Nobelovy nadace.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy