Nobelistka Tokarczuková v nové knize přirovnává psaní k mukám i nebi

ČTK Kultura ČTK, Kultura
12. 11. 2020 22:05
O psaní jako pekle i nebi se vyjadřuje polská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková ve své nové knize nazvané Něžný vypravěč. Obsahuje šest esejů a šest přednášek, včetně té nobelovské, po níž se jmenuje. V Polsku se kniha prodává od tohoto čtvrtka.
Olga Tokarczuková (vlevo) přebírá Nobelovu cenu za literaturu od švédského krále Karla XVI. Gustava, prosinec 2019.
Olga Tokarczuková (vlevo) přebírá Nobelovu cenu za literaturu od švédského krále Karla XVI. Gustava, prosinec 2019. | Foto: ČTK/AP

"Psaní je peklem, neustálými mukami, vařením se v dehtu," přiznává osmapadesátiletá Tokarczuková. Podle ní psaní také "unavuje, ničí páteř, způsobuje neurózu, přikazuje účastnit se různých soutěží, nechat se nominovat, komentovat, přát to nejhorší příšernému recenzentovi".

Na druhou stranu je pro ni ale psaní jako nebe. Dává jí pocit síly, umožňuje věnovat se zajímavým věcem a lidem, nutí myslet a přistupovat k různým záležitostem z netypických úhlů.

V úvodu k Něžnému vypravěči Tokarczuková píše, že za knihu v jistém smyslu vděčí pandemii nemoci covid-19. Během jarní celostátní karantény v ní dozrála potřeba uspořádat svou dřívější esejistickou tvorbu.

Svěřuje se také se zjištěním, jaké potěšení jí přináší přednášení. "Obracet se a mluvit přímo na lidi, kteří mě poslouchají, mi dává energii, která textu odsouzenému k osamocenému čtení chybí," vysvětluje.

Tokarczuková, která Nobelovu cenu za rok 2018 získala kvůli pozdrženému udílení až loni, patří nejen k nejvýraznějším osobnostem současné polské literatury, ale také ke známým kritikům současné vlády národně-konzervativního Práva a spravedlnosti. Spisovatelka podporuje aktivity na ochranu životního prostředí, práv zvířat nebo občanskou společnost.

V minulosti kritizovala polský antisemitismus nebo odpor k přijímání uprchlíků, za své názory se dočkala i výhrůžek smrtí. Zúčastnila se pochodu za rovnoprávnost sexuálních menšin, které podle konzervativní vlády ohrožují tradiční hodnoty.

Česky letos vyšly její Bizarní povídky v překladu Petra Vidláka. Soubor deseti textů "spojuje atmosféra podivnosti, něčeho, co se vymyká racionálnímu chápání", napsalo v recenzi Aktuálně.cz.

V některých textech Tokarczuková "buduje bizarní vyznění mísením obtížně spojitelných prvků v celky, jež se navenek tváří, jako by byly nejsamozřejmější na světě".

Dříve Češi od Tokarczukové četli například prózy Běguni nebo Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých. "V Česku sedmapadesátiletá Tokarczuková již delší dobu patří k nejznámějším žijícím polským spisovatelům - vedle jedenasedmdesátiletého autora fantasy Andrzeje Sapkowského, šestatřicetileté mluvčí nové generace Doroty Masłowské a třiapadesátiletého čechofila Mariusze Szczygieła," napsalo Aktuálně.cz poté, co Tokarczuková získala Nobelovu cenu za literaturu.

"Jsem hrdá, že mé knížky, přestože se odehrávají v malých lokalitách v Polsku a týkají se našeho malého koutku světa, mohou být čteny univerzálně a že je lidé ve světě považují za důležité. To je něco neobyčejného," uvedla spisovatelka nedlouho poté, co obdržela Nobelovu cenu za literaturu.

Podle Tokarczukové má literatura lidem neustále připomínat, že si jsou bližší a podobnější, než chtějí připustit někteří velebitelé strachu. "Dokud píšeme a čteme, držíme spolu," napsala v literární příloze deníku Gazeta Wyborcza.

 

Právě se děje

Další zprávy