Jednatřicetiletý kreslíř a scenárista Nick Drnaso se hned svým druhým dílem Sabrina výrazně vepsal do historie média. Sabrina se předloni stala prvním komiksem, který se ocitl v širších nominacích na prestižní knižní Man Bookerovu cenu. A Drnasovi vyjádřili uznání přední romanopisci, spisovatelka Zadie Smithová označila Sabrinu za "mistrovské dílo".
Od prvních panelů Sabrina, která nedávno vyšla v českém překladu Martina Svobody, před čtenáři otevírá strohý, bezútěšný svět: narýsovaný jako podle pravítka, plný namodralých, nazelenalých a našedlých ploch vyvedených v barvách, v nichž mnoho barevnosti nezůstalo.
Strohostí může Sabrina připomenout tvorbu Američana Chrise Warea. Jeho také českým čtenářům známý komiksový román Jimmy Corrigan: nejchytřejší kluk na světě též zosobňoval odcizení moderních lidí, uzavřených v samotě svých obývacích pokojů. A v samotě strohého designu komiksových panelů. Nick Drnaso ovšem ukazuje celé nové spektrum jevů, které činí současný svět tak znepokojivým.
Sabrina vypráví o setkání bývalých středoškolských spolužáků. Calvin pracuje u letectva, ale do letadla jedinkrát neusedne. Jeho práce je čistě kancelářská. A doma mění pracovní monitor za obrazovku televize či videoherní konzoli.
Když se mu ozve bývalý spolužák Teddy, Calvin mu poskytne azyl. Teddyho žena zmizela, není jasné, proč a kam, zlomený manžel nemá, kde složit hlavu. Dva zamlklí muži, jejichž nejčastějším společníkem je deprese, od té chvíle mlčky sdílejí prostor bytu v americkém Coloradu.
Drnaso minimalistickými prostředky rozehrává bezútěšné psychologické drama, vyvedené tenkou čistou linkou, jež připomíná návod k sestavení skříně z obchodního řetězce IKEA. A podobně odosobněně na první první pohled vypadají i komiksové dvoustránky Sabriny, někdy plné mlčenlivých drobných a schematických panelů, jindy přetékající textem.
Právě z tohoto designu však vyvěrá pravý opak sterilního návodu k výrobkům nábytkářské firmy: až hmatatelné pocity zmaru a dalších příbuzných emocí. Nick Drnaso se pohybuje na hraně thrilleru, pozvolna dávkuje informace, mučí čtenáře, který neustále čeká, co a kdy se odhalí, kam se příběh rozevře.
Sabrina však nikdy nevyrazí kupředu, veškeré napětí vyvěrá z vykreslení světa, který je neustále vyprahlý, ať už jsou komiksové panely plné prázdných pokojů, nebo naopak přetékají slovy a věcmi.
Drnaso jako dítě sám trpěl depresemi, zažil sexuální zneužívání ze strany strýce. A umí nechat znepokojivé pocity vyvstat na komiksových stránkách s naprostou samozřejmostí, o to jsou drtivější. Není to ale pouhý ponor do duše osamělých mužů, co Sabrinu povyšuje na dílo znázorňující povahu doby. Autor netematizuje jen osamělost a krizi dnešního mužství, ale vypráví především o tom, s jakou intenzitou a samozřejmostí do života vpadávají temná zákoutí internetu a sociálních sítí.
Sabrina se zprvu odvíjí jako obraz životní tragédie a zároveň jako obraz tragičnosti i bezmocnosti všednodenního žití, které člověka vrhá do prázdnoty. Jako by ale nestačilo, že traumata mohou číhat všude, aniž by člověka musela postihnout tragická událost. Ve druhé půli se do vyprávění víc a víc vlamují konspirace, fake news, e-mailové komunikace a youtubeová videa. Teprve tehdy se naplno rozehraje truchlivá vize moderního života.
Největší bezmoc najednou vyvěrá z toho, že cokoli - i nejhlubší životní ztrátu - lze dnes lusknutím prstů, z bezpečí domova, zpochybnit, zesměšnit, obrátit v opak. Tragédie se mění v podvod, oběti v manipulátory.
Kanceláře, parkoviště, obývací pokoje a strohé ložnice bez nábytku se stávají ještě obtížnějšími místy k žití, když jimi neustále prosakuje slovní i obrazový odpad z internetu. A málokdo jej dovede znázornit tak přesvědčivě jako kreslíř a scenárista Drnaso.
Nakladatelství Trystero vydává komiksové knihy tempem jedna či dvě ročně. Díky využití crowdfundingových kampaní si může dovolit vybírat bez kompromisů. Sabrina sice byla ve Spojených státech dlouho vyprodaný hit, ale zákonitosti malého českého trhu jsou neúprosné.
Před pár týdny Trystero pomocí crowdfundingu úspěšně vybralo peníze na nový projekt, první část zamýšlené trilogie slavného Charlese Burnse nazvanou Bludiště. Jak si tento komiks vede ve Spojených státech nelze říci, neboť tam ještě nevyšel, česky se objeví nejspíš dřív než v původním jazyce.
Dá se předpokládat, že to podobně jako Sabrina či jako předešlé Burnsovy knihy Černá díra či trilogie Naposled nebude lehké čtení. Trystero nevydává veselé autory. Už teď se ale lze na nového Burnse těšit, kniha dosud vydaná pouze francouzsky slibuje opět ponor do světa, který se podobá opiátové vizi či noční můře. Avšak přitom takové, z níž se nechcete probudit, dokud se stránku po stránce nepropadnete až ke konci. Anebo kamsi do nicoty, z níž není snadného návratu.
Nick Drnaso: Sabrina
(Přeložil Martin Svoboda)
Nakladatelství Trystero 2019, 204 stran, 799 korun
