Nejmladší je 20 let, nejstaršímu 87. Vyšly nominace na Bookerovu cenu

Kultura AP, Kultura
27. 7. 2022 15:32
Bestsellerové americké spisovatelky Karen Joy Fowlerová a Elizabeth Stroutová nebo debutantka Leila Mottleyová se dostaly mezi třináctku autorů nominovaných na prestižní Bookerovu cenu. Porota to oznámila v úterý večer, píše agentura AP.
Bookerovu cenu může získat dvacetiletá debutantka Leila Mottleyová.
Bookerovu cenu může získat dvacetiletá debutantka Leila Mottleyová. | Foto: Magdalena Frigo

Dvaasedmdesátiletá Fowlerová bude o ocenění usilovat s románem Booth volně pojednávajícím o rodině herce Johna Wilkese Bootha, jenž roku 1865 ve washingtonském divadle zavraždil amerického prezidenta Abrahama Lincolna. Šestašedesátiletá Stroutová zaujala prózou Oh William!, ve které se vrací ke své dřívější protagonistce Lucy Bartonové. Ta v novince pomáhá bývalému manželovi prozkoumat svou rodinnou historii.

Teprve dvacetiletá Leila Mottleyová, nejmladší uchazečka v historii ceny, je navržena za debut nazvaný Nightcrawler. Tento příběh o rasismu a sexuálním zneužívání napsala ještě jako teenagerka. Vypráví o zoufalé afroamerické teenagerce z Kalifornie, jež se zaplete do obchodu s lidmi. Knihu inspirovanou skutečným případem dívky, kterou sexuálně zneužívali policisté, doporučila moderátorka a televizní celebrita Oprah Winfreyová.

Na opačném věkovém spektru porotci Bookerovy ceny vybrali sedmaosmdesátiletého Alana Garnera, britského autora dětské fantasy známého z 60. a 70. let minulého století, s románem Treacle Walker. Pojednává o osiřelém chlapci Joeovi a jeho nečekaném přátelství s vandrákem. Kniha se zabývá mimo jiné otázkou, jak by se proměnilo naše vnímání světa, kdybychom uměli ignorovat čas.

Znovu se do výběru dostala také v Americe žijící zimbabwská spisovatelka NoViolet Bulawayo, tentokrát za bajku nazvanou Glory. Inspirovala ji alegorická satira Farma zvířat od George Orwella. Ústy několika zvířat vypráví o pádu diktátorského režimu, jehož lídr nápadně připomíná někdejšího zimbabwského tyrana Roberta Mugabeho. Ten zemřel roku 2019. V knize místo něj figuruje starý kůň, jeho všemi nenáviděná žena a osel. Kůň ztrácí moc po čtyřiceti letech v čele státu.

Čtyřicet let je také autorce knihy, kterou znají i čeští čtenáři. Její román nazvaný Chtělo by to nový jména v překladu Markéty Musilové před sedmi lety vydal Odeon. Podle tohoto díla NoViolet Bulawayo vznikla divadelní inscenace vloni uvedená na Jiráskově Hronovu.

Na širší seznam nominací na Bookerovu cenu se dále dostali Skot Graeme Macrae Burnet, Angličanka Maddie Mortimerová s knihou vyprávěnou z pohledu umírající matky i rakoviny, která ji pomalu zabíjí. Dále mohou uspět Američané Hernan Diaz, Selby Wynn Schwartzová a Percival Everett, irské prozaičky Claire Keeganová a Audrey Mageeová nebo Shehan Karunatilaka, spisovatel z ostrovního státu Šrí Lanka v jihovýchodní Asii.

Porota vybírala ze 169 titulů. Letos ji vede Neil MacGregor, někdejší ředitel Britského muzea, podle nějž se ve výběru sešly realistické i fantaskní příběhy, fantasy, krimi nebo thrillery. "Mnohé knihy vyprávějí o konfliktech a bezpráví, které trvá roky, případně se zabývají unikavou podstatou pravdy," shrnuje MacGregor. "Otázka, nakolik můžeme věřit slovu, ať už vyřčenému, či zapsanému, se objevuje ve více dílech," dodává.

Užší seznam nominací porota zveřejní 6. září, načež 17. října v Londýně vybere vítěze. Ten získá šek na 50 tisíc liber, v přepočtu necelých 1,5 milionu korun.

Bookerova cena je udělována od roku 1969 a nastartovala kariéru mnoha autorům včetně Margaret Atwoodové. Zprvu byla určena spisovatelům z Británie a bývalých britských kolonií, od roku 2014 ji může získat kterýkoli autor románu původně napsaného anglicky a vydaného ve Spojeném království.

Ve výběru poslední roky často figurují prozaici z USA, letos je jich šest ze třinácti. To podle deníku New York Times znovu oživí debaty v Británii o tom, zda bylo před osmi lety rozumné měnit pravidla. Mnozí ostrovní literární kritici litují, že ocenění založené s cílem upozorňovat na anglickou tvorbu nyní prokazuje službu spíš Američanům.

Britský deník Guardian si naopak všímá, že osm ze třinácti knih publikovala malá nezávislá nakladatelství. Například vydavatelský dům Penguin Random House stojí jen za dvěma nominacemi.

Loňským laureátem se stal Jihoafričan Damon Galgut s románem The Promise. Ten se odehrává v době, kdy Jihoafrická republika přecházela z režimu rasové segregace, tedy apartheidu, k demokracii. Vypráví o rodině bělochů a jejich nenaplněném slibu černošce, že když pro ně bude celý život pracovat, jednou zdědí jejich dům a půdu.

 

Právě se děje

Další zprávy