Velký knižní čtvrtek přinese romány Tarantina a Sedláčkové nebo publikaci o Merkelové

ČTK ČTK
16. 9. 2021 14:44
Šestnáct titulů naráz představí čeští nakladatelé 14. října při jubilejním 20. Velkém knižním čtvrtku. Letošní součástí prodejní akce budou románová prvotina režiséra Quentina Tarantina, nová próza Jaroslava Rudiše, román režisérky Andrey Sedláčkové nebo kniha Fenomén Angela Merkelová, kterou napsal berlínský zpravodaj České televize Martin Jonáš.
Obaly knih, které vyjdou na letošní Velký knižní čtvrtek.
Obaly knih, které vyjdou na letošní Velký knižní čtvrtek. | Foto: Kosmas

Jonáš připomněl, že vzniklo mnoho biografií Merkelové. "Mě ale zajímalo napsat, jak se změnilo Německo během její vlády, často bez jejího přičinění a často i proti její vůli," řekl.

Proslulý režisér Quentin Tarantino v románu Tenkrát v Hollywoodu vychází z předloňského stejnojmenného oscarového filmu. Stejně jako na plátně čtenář sleduje herce Ricka Daltona a jeho dubléra, šoféra a přítele Cliffa Bootha. Jejich dobrodružství se prolínají s temnějšími historkami ze skutečných dějin Hollywoodu.

Julian Fellowes, autor seriálu Panství Downton a držitel Oscara za film Gosford Park, připravil v románu Belgravia barvitý popis horních i spodních vrstev anglické společnosti.

Velká část novinek se věnuje druhé světové válce či obecně historii. Do budoucna podle autora Michala Plzáka z nakladatelství Kalich hledí třeba kniha rozhovorů, kterou sestavil s rozhlasovou novinářkou Lucií Vopálenskou. Titul Pro smrt uděláno s podtitulem Živé rozhovory o posledních věcech vyplňuje povídání o smrti s 26 osobnostmi, mezi nimiž jsou Jiřina Šiklová, Dana Němcová, Karol Sidon, Ivan Havel, Zdeněk Lhotský nebo J. H. Krchovský.

"Překvapilo nás, kolik lidí, kteří o sobě prohlašují, že jsou ateisti, počítá s nesmrtelností. Opravdových ateistů je asi skutečně málo a je třeba si jich vážit," poznamenává Plzák. Překvapilo ho, jak "je smrt hbitá a nedává o sobě předem znát", neboť dva z těch, kteří s autory otevřeně mluvili o smrti, záhy zemřeli.

Spisovatelka, scenáristka a režisérka Andrea Sedláčková napsala román Téměř nesmrtelná láska, jenž se odehrává mezi Prahou a Paříží. Vypráví "o ženě, která nechtěla být směšná", a je inspirován dílem Milana Kundery.

Téměř nesmrtelná láska čtenáře zavede na místa spojená se spisovatelovým životem i romány, nechybí ani základní témata Kunderových románů jako láska, sex, nevěra, kruté žerty osudu či život intelektuála zapleteného v osidlech velkých dějin.

"Je to o tom, jak funguje láska a nevěra," shrnuje Sedláčková. Román už četl filmový producent a ptal se jí, zda by ho nechtěla adaptovat pro stříbrné plátno. "Ale teď je důležité, aby si knížka žila svůj život knížky," dodává.

Navzdory stížnostem některých českých nakladatelů na nedostatek papíru podle pořadatelů Velkého knižního čtvrtka všechny tituly vyjdou v plánovaném nákladu.

Několik českých nakladatelství od roku 2011 vždy na jaře a na podzim společně nabízí kolekci knih napříč žánry. Snaží se tak popularizovat své tituly a obecně čtení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Lukašenko vyřeší problém s migranty na polských hranicích do konce roku, slíbil

Bělorusko se do konce roku pokusí vyřešit problém s migranty na své západní hranici, slíbil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v rozhovoru, který zveřejnila ruská agentura RIA Novosti. Evropská unie obviňuje Lukašenkův autoritářský režim, že migrační krizi na vnější hranici EU vytvořil v odplatě za sankce, které unie uvalila na Minsk kvůli porušování lidských práv, potlačování opozice a zfalšování loňských prezidentských voleb. Lukašenko obvinění odmítá.

Polsko a částečně i Litva od léta čelí náporu tisíců migrantů, převážně z Blízkého východu, kteří se pokoušejí překročit hranice a dostat se dále do Evropské unie, cílem je často Německo. Migrační krize se vystupňovala na podzim, Varšava se rozhodla začít stavět na hranici s Běloruskem 5,5 metru vysokou zábranu. S Lukašenkem, jehož legitimitu EU odmítla po loňských volbách uznat, minulý měsíc dvakrát telefonicky hovořila končící německá kancléřka Angela Merkelová.

"Já jí (Merkelové) rovnou řekl, že se vynasnažím vyřešit tento problém do Nového roku, protože jej nepotřebujeme. Lidé (migranti) se potloukají po Minsku a Grodnu," uvedl podle ruské agentury Lukašenko.

Bělorusko podle něj požádá uprchlíky z Blízkého východu, kteří se v zemi nacházejí legálně s turistickými vízy, aby se vrátili zpět domů, protože "humanitární koridor" vedoucí do vytouženého Německa nebude. Dodal, že do Iráku se z Běloruska už vrátila více než tisícovka běženců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy