Podle něj muzea přinášejí nové zdroje informací a lokální perspektivy, pomáhají pochopit kořeny holokaustu a zároveň prospívají demokracii, jež čelí mnoha výzvám. Některé z nich jsou podobné těm ze 30. a 40. let minulého století, míní historik.
Jedenapadesátiletý Snyder, autor knih Krvavé země, Tyranie nebo Cesta k nesvobodě, byl prvním řečníkem mezinárodní konference k projektu Dokumentačního centra holokaustu na Moravě. To má vyrůst v centru Brna, pracuje na něm tým kolem spisovatele a nakladatele Martina Reinera.
Nyní autoři shromažďují prostředky na architektonickou soutěž. Snyder upozornil, že stavba, respektive hmotná konstrukce muzea, bývá paradoxně ta jednodušší část. Intelektuální a morální konstrukce je náročnější, řekl Snyder, který přednášel anglicky, v reakcích na dotazy ale prokázal i porozumění češtině.
Podle historika může být dnešní Německo vzorem v připomínání tragédie holokaustu, ostatní státy ale nesmí zůstávat stranou - i proto, že národní perspektivy jsou specifické, často cenné i pro porozumění holokaustu jako celku.
Zmínil, že dějiny vyhlazování Židů se dlouho psaly zejména na základě německých, respektive židovských německojazyčných pramenů. Po roce 1989 světoví historici postupně zpracovávají zdroje z archivů v někdejším východním bloku. "Tento proces stále pokračuje, avšak pomalu," zdůraznil Snyder.
Podle něj ve střední a východní Evropě stále existují prameny, které je potřeba rozpoznat, shromáždit, zpracovat a interpretovat, k čemuž mohou pomoci nové instituce.
Snyder zdůraznil i globální perspektivu, ve které nelze brát holokaust jen jako cosi z dávné minulosti. Nacisté ve 30. a 40. letech často hovořili o životním prostoru, boji o zdroje, který byl jednou z motivací jejich agresivní politiky vůči Židům a dalším národům.
Nedostatek zdrojů je ale tématem také v současnosti, s ohledem na klimatickou krizi a další ekologické problémy. Znovu tak může vyvstat otázka, zda budou problémy řešeny prostřednictvím vědy a technologie, nebo agresí vůči sousedům, varoval Snyder.
V přednášce rovněž nastínil temnou vizi: kdyby současná civilizace náhle skončila a po mnoha staletích začali archeologové odkrývat její pozůstatky, našli by ve východní Evropě množství masových hrobů coby pozůstatků holokaustu. "Bylo by dobré, aby našli i muzea, která pomohou vše pochopit," řekl Snyder.
S pražským rabínem Karolem Sidonem se v pondělí shodl, že muzea holokaustu mohou přinést zejména úlevu, a to i na straně majoritní části společnosti. Muzea z nikoho neudělají mávnutím kouzelného proutku velkého humanistu, ale mohou přispět k pochopení a přijetí minulosti, což je klíčem k individuální odpovědnosti v současnosti, vyplynulo ze Snyderovy přednášky.
