Cenzoři v Hongkongu označili nový román bestsellerového japonského spisovatele Harukiho Murakamiho za nemravný. V regionu s více než sedmi miliony obyvatel toto rozhodnutí vzbuzuje obavy, že svoboda slova je ohrožena, informovala agentura AFP.
Ve čtvrtek ráno středoevropského času již přes 2100 hongkongských občanů podepsalo on-line petici, která protestuje proti kroku cenzorů. Ti rozhodli, že čínský překlad Murakamiho nového románu nazvaného Komturova smrt bude na pultech v Hongkongu muset být zabalený a přelepený páskou s varováním.
Kniha navíc nebude smět být prodávána ani půjčována čtenářům, kteří ještě nedosáhli plnoletosti. Tomu, kdo zákon poruší, hrozí pokuta v přepočtu ve výši téměř třiceti tisíc korun a šest měsíců v žaláři.
Podle britského listu Guardian byla kniha po rozhodnutí cenzorů zpětně odstraněna z pultů na hongkongském knižním veletrhu.
Petice, kterou sepsalo 21 občanských skupin, míní, že toto rozhodnutí "zostuzuje obyvatele Hongkongu" a škodí mezinárodní pověsti města i jeho knižního trhu.
Přestože Hongkong je od roku 1997 zvláštní administrativní zónou Čínské lidové republiky, dodnes zde existuje větší svoboda projevu. Například mnozí čínští autoři, kteří nesmějí publikovat na pevninské Číně, svá díla vydávají u nakladatelů na Tchaj-wanu či právě v Hongkongu - to se týká například renomovaného čínského literáta Jen Lien-kcheho.
Deník South China Morning Post ale upozorňuje, že to není poprvé, kdy rozhodnutí hongkongských cenzorů vzbudilo rozpaky. Již roku 1995 tamní úřady označily za nemravné, když místní noviny otiskly inzerát s podobou Michelangelovy slavné sochy Davida.
How a Murakami novel was rated ‘indecent’ in Hong Kong https://t.co/OtjO0we8ux
— Jeremias Grym (@grymjerre) July 26, 2018
V poslední době zase hongkongské městské knihovny začaly před návštěvníky schovávat dětské knihy s tematikou LGBT, kupříkladu příběh o dvou tučňácích mužského pohlaví, kteří se zamilují a adoptují mládě. Podobné tituly teď hongkongské knihovny umisťují do zvláštních místností, kam lze vstoupit pouze na výslovné přání. Knihovny tak učinily po tlaku od konzervativních skupin oponujících homosexualitě.
Podle agentury AFP jsou v Hongkongu pod rostoucím tlakem také nezávislá knihkupectví, a to od roku 2015, kdy za záhadných okolností zmizelo pět knihkupců pracujících pro nakladatele, který publikoval citlivá díla o vrcholných čínských politicích včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Britský časopis Index on Censorship, který se zaměřuje na obranu svobody slova, již v minulosti varoval, že situace v Hongkongu se začíná zhoršovat.
"Zřejmě je to součástí znepokojivého trendu v Číně, která se snaží čím dál více omezovat to, jak je v knihách znázorněn sex a co je ještě 'povolené'," konstatuje také nyní šéfredaktorka Index on Censorship Rachael Jolleyová. "Knižní veletrhy jsou tím posledním místem, kde bychom očekávali cenzuru. Proto je zvlášť znepokojivé, když je z pultů hongkongského veletrhu odstraněn nový román Harukiho Murakami," dodává Jolleyová.
Sám spisovatel Murakami roku 2014 podpořil převážně mladé demonstranty, kteří v Hongkongu volali po větší občanské svobodě a politické nezávislosti na Číně - tehdejšímu hnutí média zkratkovitě přezdívala "deštníková revoluce".
'For a place that holds itself out as Asia’s world city, the Hong Kong authorities’ views toward sexuality and the literary treatment of it are archaic.'@hongkongpen's @jasonyng on sales restrictions placed on Haruki Murakami novels in Hong Kong:https://t.co/h5PfDGZurU
— PEN International (@pen_int) July 25, 2018
Haruki Murakami román Komturova smrt v Japonsku vydal vloni a, jak už je u tohoto autora obvyklé, místní obyvatelé od půlnoci stáli fronty před knihkupectvími. Japonská veřejnoprávní televize NHK dvě hodiny před vydáním románu odvysílala dvouhodinový speciál o "fenoménu Murakami" a nakladatelství Šinčóša román do prodeje poslalo v nákladu 1,3 milionu výtisků.
V českém překladu japanisty Tomáše Jurkoviče knihu letos na podzim vydá nakladatelství Odeon.
Hrdinou románu Komturova smrt je bezejmenný portrétista, který dokáže vystihnout tvář člověka tak, aby se líbil sám sobě. V průběhu knihy se protagonista snaží pochopit, proč jej manželka zničehonic požádala o rozvod, a také pátrá, proč jej se žádostí o portrét navštívil tajemný muž bez tváře.
"Jaké tajemství skrývá obraz Komturova smrt? Kdo přesně je tajemný pán z 'domu odnaproti' a jaká je jeho minulost? Proč si za horentní sumu objednal svou podobiznu? A jak je možné, že právě jeho portrét prolomí vypravěčovu tvůrčí krizi a probudí v něm uměleckého ducha?" stojí v anotaci českého nakladatele.
Podle něj Murakami ve své "fenomenální románové partii" buduje stále spletitější síť nejistot, pochybností a otázek, například se ptá, co je špatného na tom, když umělec ztvárňuje jen to lepší z nás.
Romány Harukiho Murakamiho byly přeloženy do více než padesáti jazyků včetně češtiny. Devětašedesátiletý autor bývá už několik let označován za favorita na Nobelovu cenu za literaturu. Tuto spekulaci přiživuje britská sázková kancelář Ladbrokes, která na Murakamiho už několikrát vypsala nejvyšší kurz.
Murakami začal psát v době, kdy v Tokiu po dokončení vysoké školy provozoval jazzklub. Celosvětového uznání dosáhl poté, co roku 1987 vydal román Norské dřevo. Ten byl do češtiny přeložen v roce 2002. Od té doby Murakamiho dílo v překladu Tomáše Jurkoviče postupně zpřístupňuje nakladatelství Odeon.
Murakami roku 1985 v Japonsku získal prestižní Tanizakiho cenu, roku 2006 do Prahy přijel pro Cenu Franze Kafky. Tři roky nato obdržel Jeruzalémskou cenu.
