Spisovatelé Mornštajnová a Ajvaz do Číny neodletěli, institut jim zrušil pozvání

Daniel Konrád Daniel Konrád
5. 12. 2019 6:00
Nedlouho poté, co Čína zrušila pozvání několika českých orchestrů, teď důsledky diplomatického sporu mezi Pekingem a Prahou pocítili také spisovatelé. Začátkem minulého měsíce do Číny odcestovala malá literární delegace, v jejímž čele měli stát autoři Alena Mornštajnová a Michal Ajvaz. Oběma však bylo řečeno, že se jejich pozvání ruší.
Spisovatelé Alena Mornštajnová a Michal Ajvaz na plánovanou cestu do Číny neodletěli.
Spisovatelé Alena Mornštajnová a Michal Ajvaz na plánovanou cestu do Číny neodletěli. | Foto: ČTK

"Je to tak, akce byla zrušena z čínské strany," potvrzuje pro Aktuálně.cz Alena Mornštajnová, jejíhož letošního románu Tiché roky se v Česku prodalo už přes 55 tisíc výtisků. "Byl jsem skutečně pozván do Číny a ve stadiu, kdy jsem měl dojít pro vízum, jsem dostal omluvný dopis," přitakává Michal Ajvaz, který nedávno publikoval více než sedmisetstránkovou prózu Města.

Oba měli diskutovat na státním Pekingském pedagogickém institutu o tom, z čeho čerpají při psaní a jak literatura obecně pracuje s historií. Akci pořádalo Mezinárodní centrum spisovatelů, jež do Číny dlouhodobě zve romanopisce i literární vědce. Při institutu ho roku 2012 založil nositel Nobelovy ceny za literaturu a místopředseda Čínského svazu spisovatelů Mo Jen.

Institut na dotaz Aktuálně.cz, proč byla cesta zrušena, nereagoval. "Je pravda, že Pekingský pedagogický institut pozvání zrušil a že se tak stalo poté, co propukla roztržka mezi Prahou a Pekingem. Oficiálně to ale takhle nikdo nezdůvodnil," vysvětluje Stella Han, která pozvání zprostředkovala.

Čínská podnikatelka dlouhodobě žije v Česku, kde již zorganizovala několik kulturních akcí. Coby prezidentka Česko-čínské kulturní asociace například propůjčila byt na rohu pražského Karlova náměstí několika čínským autorům, kteří přijeli na rezidenční pobyt. Pár týdnů zde strávil třeba také do češtiny přeložený renomovaný literát Jü Chua.

Pro cestu plánovanou na přelom října a listopadu Stella Han vybrala Mornštajnovou a Ajvaze, jejichž díla ještě nebyla přeložena do čínštiny a které chtěla seznámit s tamními nakladateli.

Že by cestu mohl ovlivnit spor Prahy s Pekingem, nepředpokládala. Ajvaz se sice narodil v Praze, Mornštajnová však pochází z Valašského Meziříčí. Ani jeden nepíše politickou literaturu a oba vydávají v Brně - Ajvaz u nakladatelství Druhé město, Mornštajnová u Hostu.

"Samozřejmě nelze vyloučit, že pekingský institut dostal příkaz z vyšších pater, aby tam teď spisovatelé z Prahy nebo České republiky nejezdili. Stejně tak je ale možné, že žádné nařízení neexistovalo a představitelé institutu jednali na vlastní pěst," upozorňuje Stella Han, že pracovníci mohli zaregistrovat spor mezi Prahou a Pekingem, dostat strach z případných postihů, a tak pozvání raději zrušili. "Lidé se bojí zbytečně riskovat, a tak někdy jednají sami od sebe, aniž by jim to nařídil stát," dodává Stella Han.

Dramaturg Světa knihy Guillaume Basset.
Dramaturg Světa knihy Guillaume Basset. | Foto: Libor Fojtík

S tou nakonec z Česka odletěla jen zbylá část delegace, která mířila za jiným programem do měst Šen-čen a Ču-chaj. A nebyli v ní prozaici, nýbrž překladatelka z čínštiny Petra Martincová a francouzský básník žijící v Praze Guillaume Basset.

"Oficiálně mě představili ne jako někoho, kdo pracuje v Praze, nýbrž někoho, kdo působí ve střední Evropě," popisuje Basset, který je dramaturgem pražského veletrhu Svět knihy. Jeho nynější cestu do Číny nezkomplikovalo ani to, že na loňské plzeňské odnoži akce přivítal nejznámější současnou čínskou disidentku Liou Sia, vdovu po nositeli Nobelovy ceny míru Liou Siao-poovi.

Protože oficiální program v Pekingu byl zrušen, Basset i Martincová vystoupili jen na takzvaném Měsíci čtení, který ve městě Šen-čen už roky pořádá jihočínský knihkupecký řetězec.

Petra Martincová si vybavuje, že při čtení za jejími zády v průběhu diskuse blikal nápis o partnerství mezi Vídní a Šen-čenem. "V oficiálních projevech se hovořilo o partnerství se střední Evropou. Ale myslím, že jsme se nikdo nijak extra nehlídali a zakázané slovo Praha občas i padlo," líčí Martincová, podle níž se o zrušení účasti českých spisovatelů vtipkovalo v kuloárech. "Číňané jsou na takové turbulence v politických vztazích s jinými zeměmi zvyklí, takže to vnímají jako něco pomíjivého, otravné nutné zlo, které lze nejlépe přežít tak, že se mu společně vysmějeme," dodává.

K incidentu došlo zhruba půl roku poté, co pražský primátor zvolený za Piráty Zdeněk Hřib avizoval snahu upravit sesterskou smlouvu české metropole s Pekingem. Ta byla uzavřená za minulého vedení a obsahovala i bod, v němž Praha uznává jednotnou Čínu, což Hřib kritizoval. Po neochotě čínské strany dodatečně smlouvu pozměnit ji nové vedení Prahy v říjnu nakonec vypovědělo.

V kontextu roztržky, kterou řešila ministerstva zahraničí obou zemí, Číňané už koncem jara zrušili pozvání pro české orchestry PKF - Prague Philharmonia, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a také Pražákovo kvarteto.

Literatury se však spor mezi Prahou a Pekingem až dosud nedotkl. Pouze předloni spisovatelka Radka Denemarková oznámila, že nebude přednášet o holokaustu na české ambasádě v Pekingu, kam byla původně pozvaná. V tomto případě se však zřejmě jednalo spíš o rozhodnutí evropské diplomacie než přímo Číňanů. "Přišlo mi pouze, že mou účast zrušili Němci. A to z důvodu, že jsem podepsala petici a postavila se proti vyjádření čtyř českých nejvyšších ústavních činitelů, kteří podlézali Číně," vysvětlila tehdy Denemarková.

Přestože už se řešily letenky, přišlo odmítnutí a postupně jsem se dozvěděla, ze důvodem je má kritika Číny, říká spisovatelka Radka Denemarková. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy